Přesný okamžik nástupu stáří neexistuje, protože jde o velmi individuální proces. Ve středověku byli lidé staří již ve 40 letech, v současnosti se udává věk 65 let.
Ve dvaceti je každý nesmrtelný, ve třiceti se cítí neporazitelný, ve čtyřiceti padá pod náporem povinností, no a v padesáti už některé věcí nejdou tak jako dřív. V šedesáti tělo pak už vnímá věk. Roste navíc závislost na druhých a životní rytmus se zpomalí.
Díky čemu poznáte, že už jste překročili magickou hranici a stáří vás pozvalo dál?
Například když …
… vám k vašemu zděšení děti a mladí nabídnou v autobuse své místo a s úsměvem řeknou: Sedněte si. Rázem si uvědomíte, že v očích mlaďochů už jste definitivně staří.
… se ráno začnete probouzet čím dál tím dřív a ani začít si číst k dalšímu spánku nepomáhá. O to horší to je pak po snídani. Nezřídka máte pocit, že byste mohli zase klidně jít spát.
… se podíváte na krásnou štíhlou holku v přiléhavých legínách a krátké bundičce do pasu a první, co vás napadne, je, že jí nastydnou ledviny.
… zjistíte, že neznáte zpěváky poloviny písniček, které hrají v rádiu, a vzpomenete si, jak jste před lety nechápali, že dospělí nemůžou znát jména tehdy aktuálních nejpopulárnějších interpretů a jejich písniček. Vždyť je hráli všude!
… jste sice na Facebooku, ale už ne na Twitteru. A Instagram je pro vás velká neznámá!
… nejčastějším lékem, pro který si chodíte do lékárny, je Ibalgin a kozlíkové kapky.
… si začnete brblat, že „tohle za našich mladých časů nebývalo“. Zimy už nejsou takové, lidé byli slušnější, děti poslouchaly atd.
… se při péči o svůj zevnějšek řídíte heslem – oblečení a boty musí být hlavně pohodlné a ponožky a bačkory teplé.
Facebook
Twitter
RSS