Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu.

Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.

Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak zůstává potenciál biodiverzity nevyužitý.

Louka, která chrání planetu

Půda je tichým hrdinou v boji proti klimatické změně. Umí vázat obrovské množství uhlíku, který by jinak oteploval naši atmosféru.

Vědci už dlouho vědí, že rostliny sehrávají v tomto procesu důležitou roli – skrze kořeny, stonky a listy ukládají do půdy organickou hmotu.

Nová mezinárodní studie ale ukazuje, že zdaleka nejde jen o množství biomasy, ale také o druhovou rozmanitost rostlin a specifické podmínky v půdě.

Různorodost se počítá – někdy

Vědecký tým vedený Šárkou Angst z Biologického centra AV ČR analyzoval data z různých ekosystémů a porovnal, jak rostlinná rozmanitost ovlivňuje ukládání uhlíku.

Výsledky, publikované v červenci v prestižním časopise Nature Communications, ukazují, že biodiverzita pomáhá – ale ne vždy stejně.

„Přínos rostlinné rozmanitosti závisí na tom, kolik uhlíku už půda obsahuje a v jaké formě,“ vysvětluje Šárka Angst. Například v původních lesích nebo přirozených loukách bývá půda už „nasycená“ stabilním uhlíkem.

Tam další zvyšování rozmanitosti nepřináší výrazný efekt. Naopak v intenzivně obhospodařované zemědělské půdě nebo v hlubších vrstvách půdy může mít biodiverzita zásadní vliv – pomáhá ukládat uhlík a tím i chránit klima.

*** Dvě tváře uhlíku v půdě ***

Uhlík se v půdě nevyskytuje jen tak – má své formy a trvání. Studie rozlišuje dva hlavní typy:

Nestabilní organická hmota (POM – particulate organic matter): Tvoří ji čerstvé, částečně rozložené zbytky rostlin – například listy nebo kořeny. V půdě zůstává jen krátce, od několika dnů po pár let.

Stabilní uhlík navázaný na minerály (MAOM – mineral-associated organic matter): Tento uhlík je vázán na jemné půdní částice a může v půdě zůstat stovky až tisíce let.

Rostlinná biodiverzita ovlivňuje oba typy jinak – podle typu ekosystému a půdy. Někdy podporuje spíš tvorbu krátkodobé biomasy, jindy pomáhá vytvářet stabilní zásoby uhlíku.

Věda pro budoucnost půdy

„Neměli bychom očekávat univerzální přínos biodiverzity pro ukládání uhlíku,“ říká spoluautor studie Gerrit Angst.

„Je nutné zohlednit typ půdy, klimatické podmínky i způsob jejího využití. Jen tak můžeme cíleně využít biodiverzitu ke zlepšení půdní kvality a ochraně klimatu.“

Autoři výzkumu proto navrhují další dlouhodobé experimenty napříč různými prostředími, které by pomohly lépe pochopit, kdy a kde má rozmanitost rostlin největší přínos.

*** Co znamená biodiverzita? ***

Biodiverzita neboli druhová rozmanitost označuje počet různých druhů v daném ekosystému. V zemědělství se to může týkat třeba pestře osázené louky, na které roste desítka bylin místo monokultury.

Čím více různorodých rostlin, tím více různých kořenů, typů listí a způsobů, jak rostliny interagují s půdními organismy – a tím i více cest, jak ukládat uhlík do půdy.

Věděli jste, že…

Uhlík vázaný v půdě může mít delší životnost než stromy nebo samotné ekosystémy? V některých případech přetrvá stovky až tisíce let.