Mrtví, kteří byli doposud po tisíce let potichu, se znovu ozývají. Nehledejte v tom ale žádnou duchařinu, spíš jen nové možnosti archeologie, která nyní dokáže zjistit mnohem víc než před lety.
A právě nová zjištění v oblasti archeologie jsou tématem nového dokumentárního seriálu nazvaného Hlasy mrtvých, který poběží od 10. července ve 21:00 na televizním kanále Viasat History. Třídílným pořadem provází známá historička a moderátorka Bettany Hughesová, která komentuje forenzní zkoumání záhad, které patří k těm největším v oblasti.
Diváci se tak mohou prakticky tváří v tvář setkat se zajímavými osobnostmi minulosti, o nichž jsme doposud věděli jen zlomek toho, co bychom vědět mohli.
Smutný hrdina Tutanchamon
Jednou z těchto osobností je i Tutanchamon, hrdina prvního dílu seriálu. Smutný hrdina, dalo by se říct, protože nejenže zemřel hodně mladý, ale navíc pocházel z temného světa královských intrik, v němž byla jeho matka brutálně zavražděna a otec zkompromitován.
O Tutanchamonově dětství toho moc nevíme. Navíc na rozdíl od zaběhnutého standardu byl u něj doposud v odborných kruzích otec jistý (či téměř jistý), jen matka byla neznámá. Otcem byl údajně excentrický faraon Achnaton, jehož ženou byla legendární královna Nefertiti. Ta však nejspíš nebyla Tutanchamonovou matkou.
Pravá matka Tutanchamona, nejspíš jedna z řady Achnatonových žen, byla podle všeho zavražděna už v mladém věku. Její tělo bylo nalezeno na pohřebišti v Údolí králů v Luxoru na „hromadě“ neidentifikovaných mumií královského původu. A po analýze DNA se zjistilo, že tahle mladá žena byla skutečně Tutanchamonovou matkou.
Zemřela ve věku 25 let a její tělo bylo pokryto četnými zraněními. Ačkoliv mnohá z nich pocházela od vykradačů hrobů, k některým přišla už za svého života. Úder tupým předmětem do obličeje pak podle všeho ukončil její krátký život.
Tutanchamon nastoupil na trůn ve věku pouhých devíti let a pro Egypťany byl vítanou změnou, i když sám musel bojovat s mnohými neduhy – například podle nejnovějších výzkumů šišlal, měl prodlouženou lebku a různé deformace vyplývající možná z toho, že jeho předci byli příbuzní.
Zemřel ve věku pouhých 18 let, nicméně je doposud jedním z nejslavnějších egyptských faraonů díky své bohatě „vybavené“ hrobce.
Vítanou změnou byl Tutanchamon oproti svému otci Achnatonovi poto, že otcova vláda nebyla pro Egypťany právě procházkou růžovým sadem. Došlo při ní k různým vojenským blamážím, mezi obyvateli se šířil mor a v době, kdy zemřel, už měli Egypťané pokrk jeho oddanosti prazvláštnímu náboženství.
Oběti pompejské katastrofy měly své příběhy
V jednom z dalších dílů dokumentárního seriálu Hlasy mrtvých se Bettany Hughesová společně se svým štábem vydává do Pompejí. Toto město do dnešní doby proslavil výbuch sopky Vesuv dne 24. srpna roku 79 po Kristu.
Pompeje a sousedící Herculaneum pokryla vrstva popela, někdy až 24 metrů tlustá, která města společně s jejich obyvateli pohřbila, ale zároveň zachovala v prakticky neporušeném stavu až do dnešní doby.
Do doby, která díky svým technologiím dokáže přimět mrtvé „mluvit“.
Lidé pohřbení v popelu zmizeli. Jejich těla se rozpadla v prach, ale vrstva, která zasypala jejich města, zůstala celá. Což znamená, že v místech posledního pobytu jednotlivých obyvatel Pompejí a Herculanea vznikla v zemi a popelu díra ve tvaru člověka. Překvapivě zachovalá a překvapivě detailní.
Archeologové do těchto děr nalili sádru a vzniklé odlitky v životní velikosti teď vyprávějí svoje příběhy. Například příběh chlapce, který měl v době smrti zhruba tři až pět let a u sebe měl amulet naplněnýn šperky. Pocházel tedy s velkou pravděpodobností z bohaté rodiny.
Proč zemřel sám, daleko od svých příbuzných, je ale i dnes záhadou.
Další příběh je příběhem muže, který měl v době smrti těsně po čtyřicítce a na nohou, žebrech a tváři vážná zranění. U sebe měl dva meče, z nichž jeden byl bohatě zdobený, tesařské nástroje a spoustu peněz. Podle všech indicií to byl nejspíš válečný veterán a vysoce postavený důstojník, který se po válce živil jako tesař nebo stavitel lodí. A možná byl přímo ze samotného Říma.
Kdyby věděl, co ho na jihu čeká, nejspíš by se tam ani nevydával.
Dokumentární seriál Hlasy mrtvých sleduje také osudy dalších obětí výbuchu Vesuvu (těhotné ženy, otroka či správce domu) a zároveň popisuje nové objevy, které se této starověké katastrofy týkají. K tomuto účelu si moderátorka přizvala experta na geologii.
Nezapomeňte si naladit televizní stanici Viasat History 10. července ve 21:00 a dozvíte se více o životě a osudech lidí z doby před tisíci lety.
Trailer:
Facebook
Twitter
RSS