Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Když si organismy pomáhají aneb 5 výhodných soužití

V přírodě lze nalézt velké množství organismů žijících spolu v provázaných vztazích, kdy z prospěchu jednoho má zároveň užitek i ten druhý.

Soužití, jež je známé i jako symbióza, některých druhů je tak těsné, že se partneři bez svého protějšku už neobejdou.

1. Trvalé bydliště v sasance

Symbionti: sasanka, klaun očkatý

V korálových mořích žijí ve vzájemně prospěšných vztazích zvaných mutualismus sasanky a pestrobarevní klauni očkatí (Amphiprion ocellaris).

Domovem oranžovo-bílých ryb se staly různé druhy žahavých tvorů, kupříkladu sasanka čtyřbarevná (Entacmaea quadricolor) či sasanka koňská (Actinia equina).

Jak na jedovatá chapadla?

Teritoriální ryby z čeledi sapínovitých (Pomacentridae) hbitě rejdí mezi žahavými chapadly. Zdržují se v jejich blízkosti, protože mezi nimi nalézají ochranu před predátory.

Sasanky jsou dravci. Jejich kořistí se stávají drobné rybky, které loví právě pomocí svých chapadel. Ta jsou vybavena žahavými buňkami. Pro menší živočichy může mít vypouštěný toxin smrtící účinky, větší alespoň odpudí.

Sasanky jsou pokryty slizem, který má zabránit vypuštění jedu v případě, když se dostanou do kontaktu sousední chapadla. Identická látka se vytváří na kůži klaunů žijících v sasance, ti tak nejsou vnímáni jako cizorodý prvek. Každý klaun je úzce spjat se svou sasankou, v jiné je nevítaným hostem.

Řádně odpracovaný podnájem

Klauni nežijí v sasance zadarmo, svůj podnájem si odpracují. V první řadě sasanku brání. Odhánějí z jejího okolí vetřelce, tj. ryby, které by ji chtěly okusovat. Doslova se stávají jejími prodlouženými chapadly.

Jelikož je složení potravy těchto dvou živočichů obdobné, jsou si navzájem prospěšní i v tomto ohledu. Klaun číhá na kořist v úkrytu sasanky. Pokud se přiblíží drobná ryba, učiní rychlý výpad a v mžiku se jí zmocní.

Na svém úlovku si začne pochutnávat v bezpečí chapadel své ochraňovatelky.

Té pak připadnou za odměnu všechny zbytky.  Navíc klauni svým rychlým pohybem víří v okolí svého příbytku vodu, čímž zbavují sasanku nečistot, ale také pro ni zajišťují přísun čerstvé vody bohaté na kyslík.

2. Fenomén opylování

Symbionti: hmyz, krytosemenné rostliny

Zatímco většina nahosemenných rostlin je větrosnubných, tj.

přenos pylu je zajištěn větrem, rostliny krytosemenné si opylování zařídily zcela jiným, adresnějším způsobem – do svých služeb povolaly hmyz, případně skupiny jiných živočichů (kolibříky, netopýry apod.) Hmyz však má mezi opylovači převahu. Nejvíce opylovacích prací pak celosvětově vykonají včely.

Různé cíle, stejný pyl!

Opylování je vztah vzájemně prospěšný. Každá ze zúčastněných stran sice hledí výhradně na své cíle, jejich naplňováním však pomůže i svému protějšku.

Rostlina potřebuje zajistit přenos pylu ke květům jiných rostlin téhož druhu. Živočich-opylovač zase potřebuje potravu pro přežití sebe a svých druhů a právě tu pro něj nachystá rostlina v podobě nektaru či pylu.

Předmětem všeobecného zájmu jsou samčí pohlavní buňky – pyl. Ne všechen, který rostlina vyprodukuje, je třeba k opylování.

Část přenese blanokřídlý hmyz na blizny jiných květů, čímž iniciuje růst nového plodu, nepoměrně větší část putuje do úlu, kde je cenným zdrojem bílkovin pro celé společenstvo.

Hlavní je získat pozornost

Jako první ze všeho musejí rostliny donutit opylovače, aby si vybrali právě je. Proto důmyslně útočí na jejich smysly. Lákají je například prostřednictvím vůně.

Velmi důležitou roli pak hraje zbarvení květů, to slouží především ke správnému nasměrování, případně ke komunikaci s opylovačem. Změna barvy může například znamenat, že je daný květ už opylený a navštívit jej, by znamenalo ztrátu času.

Je třeba mít na paměti, že hmyz vidí jinak než lidé. A tak i pro naše oči zdánlivě stejně zbarvené květy budou pro včelu medonosnou (Apis mellifera) zcela odlišné. Má posunutý rozsah viditelného spektra ke kratším vlnovým délkám. Vidí především modrou, zelenou a ultrafialovou.

3. Co se děje v bachoru?

Symbionti: přežvýkavci, bakterie

Mutualistické vztahy jsou časté také mezi velkými živočichy a mikroby. Typickým příkladem je soužití přežvýkavců s bakteriemi, které dokážou štěpit celulózu.

Tur domácí (Bos primigenius) ani další z býložravců nezvládne bez cizí pomoci spasenou trávu strávit, byť by ji sebelépe přežvýkali.

Jak se tráví celulóza?

Rostlinná tkáň sestává z velké části z celulózy, tedy z polysacharidu složeného z molekul glukózy. Je to stabilní, ve vodě nerozpustná struktura, k jejímuž štěpení je třeba speciálních enzymů, tzv. celuláz.

Ty však nenajdeme ani u zástupců přežvýkavců, ani u lidí. Jak tedy energii z celulózy získat? Naštěstí existuje několik skupin organismů, které celulózu štěpit dovedou. Z valné většiny jde o mikroorganismy a houby.

V trávicím ústrojí přežvýkavců se nachází početná mikrobiální populace pomáhající získat z pozřené potravy stravitelné zdroje. Mikrobi dokonale vynahrazují enzymy na trávení celulózy a na oplátku se jim dostává stabilního přísunu živin.

Přežvýkavci mají soustavu tří předžaludků: čepec, bachor a knihu. Vlastní žaludek, který na ně navazuje, je pojmenován slez. Ze všech předžaludků má nejvýznamnější funkci bachor. Ten je zároveň i nejobjemnější.

Zaujímá přibližně 80 % z celkového objemu předžaludků. Lze jej přirovnat k obrovské nádobě, v níž dochází k fermentaci. Pozřená potrava je zde zpracovávána za přispění pestré škály mikroorganismů. Procesu se účastní bakterie, nálevníci a houby.

Velmi prospěšné bakterie

Nejvíce zastoupenou skupinou jsou bakterie. Na rozklad celulózy se specializuje například druh Bacteroides succinogenes. Další druhy bakterií se zaměřují na trávení škrobu či jiných polysacharidů.

Mikroflóra v bachoru se neustále množí. Dochází také k její postupné obměně v závislosti na struktuře konzumované potravy.

Jelikož jsou mikrobi a jimi trávená potrava součástí stejné biomasy, často putují z bachoru dál do trávicího traktu společně. Mikroorganismy se po strávení stávají cenným zdrojem bílkovin.

4. Mravenci v roli zahrádkářů

Symbionti: mravenci rodu Atta, houby

Nestravitelnost celulózy nepředstavuje pro její konzumaci nepřekonatelný problém. Přežvýkavcům pomáhají mikroorganismy v trávicím traktu, další živočichové našli odlišný způsob.

Mravenci a termiti zásobují rostlinnou tkání houby, které se následně stanou hlavním chodem jejich kolonií.

Pěstírny hub

Zdatnými pěstiteli hub jsou například jihoameričtí mravenci rodu Atta, žijící v tropech. Kolonie těchto mravenců bývají obrovské, mohou čítat až 10 milionů jedinců. V jejich stavbách mají nezastupitelné místo dutiny, sloužící jako zahrádky.

Mravenci do nich nosí lístky a větvičky. Vše rozkoušou a drť smísí se svými výkaly. Dají tak vzniknout ideálnímu substrátu pro pěstované houby. Symbionty jsou většinou houby z čeledi pečárkovitých (Agaricaeae).

Téměř každý druh mravenců pěstuje v útrobách svého mraveniště jiný druh symbionta. Nekonzumují je celé, živí se pouze houbovými vlákny (hyfami).

Největší konzumenti zeleně

Tropické rostliny brání své listy před četnými býložravci. Vytvářejí toxiny, které je činí nepoživatelnými. Mravenci rodu Atta však tuto obranu dokázali obejít. Na „jejich“ houbu, která listovou hmotu tráví za ně, jedy nepůsobí.

Největšími konzumenty zeleně tak v tropech nejsou paradoxně velcí býložravci, ale drobní mravenci.

Houba nepřijde také zkrátka. Mravenci se o ni starají, zajišťují jí optimální podmínky (vlhkost, teplotu) a zásobují ji živinami. Dbají také na to, aby se v blízkosti neobjevily konkurenční druhy hub. Starají se i o její šíření. Do nové kolonie přináší pěstovanou houbu mladá královna.

5. Hodně provázané kořeny

Symbionti: voskovička vřesovcová, vyšší rostliny

V přírodě se velmi často vyskytuje tzv. mykorhizní symbióza. Jde o soužití půdních hub s kořeny vyšších rostlin, například stromů či keřů. Většina rostlin kolem nás, žije v symbióze s houbami. Podhoubí (mycelium) pod našima nohama je prakticky všudypřítomné.

Pro rostliny jsou tato oboustranně prospěšná partnerství klíčová, využívá jich až 90 % z nich.

Výměna živin

Není náhodou, že nacházíme určité druhy hub pod určitými druhy stromů. Při mykorhizní symbióze dochází mezi houbou a rostlinou nejen k výměně informací, ale především k výměně látek. Houby získávají od kořenů rostlin produkty fotosyntézy – sacharidy.

Houby jsou totiž nezelené organismy, u nichž fotosyntéza neprobíhá. Naopak rostliny dostávají od hub minerální živiny z půdy. Dodávají jim například dusík či fosfor.

Houby obrůstají kořeny vyšších rostlin různým způsobem. Některé se dokážou dostat i do samotných buněk. V závislosti na způsobu vzájemného soužití rozlišujeme několik druhů mykorhizní symbiózy.

Jednou z nich je erikoidní mykorhiza – soužití hub a rostlin z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), například vřesu obecného (Calluna vulgaris) a brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus).

Ty rostou zejména v rašeliništích a vřesovištích, tedy v kyselých biotopech chudých na živiny.

Z hub se do tohoto druhu soužití nejčastěji zapojují houby vřeckovýtrusé (Ascomycota), nejčastějším druhem je voskovička vřesovcová (Hymenoscyphus ericae). Patří sem však i některé druhy kuřátek (Ramaria).

Houby umějí získávat látky z odumřelé organické hmoty a transportovat je svému symbiontovi.

Mnoho „tváří“ jedné houby

Houby kolonizují převážně buňky povrchu kořenů, směrem dovnitř houbových vláken postupně ubývá. Takové kořeny rostlin postrádají vlášení (kořenové vlásky), je nahrazeno podhoubím.

Zatímco tyto rostliny jsou na houbách silně závislé, voskovička dokáže přežívat po dlouhou dobu i bez hostitele.

Voskovička může vystupovat také v roli parazita, a to pokud narazí na kořen jiné rostliny, než s kterou vstupuje do mutualistického vztahu. Do kořenového systému takové rostliny může vniknout a postupně jej zcela narušit.

Prospívá tím de facto svým spřízněným rostlinám, neboť jim vytváří prostor na slunci.

Klaun očkatý žije v takřka dokonalé symbióze s žahavými sasankami. (Foto: Nhobgood Nick Hobgood, Wikimedia) V trávicím ústrojí přežvýkavců přebývají bakterie schopné štěpit celulózu. (Foto: Scott Bauer, Wikimedia)
reklama
Související články
Nová studie naznačuje, že nejen černé díry, ale i další husté objekty ve vesmíru, jako jsou neutronové hvězdy a bílí trpaslíci, mohou postupně mizet prostřednictvím záření podobného Hawkingovu. Vědci nedávno představili teorii, podle níž všechny husté objekty ve vesmíru, včetně neutronových hvězd a bílých trpaslíků, mohou postupně mizet prostřednictvím záření podobného Hawkingovu. Tento proces, dosud […]
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost.   Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap.   Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze […]
reklama
reklama
Historie
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích […]
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn.   Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává […]
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
Zdatný a rozvážný podnikatel, mecenáš umění, politik, hospodář, otec českých lyžníků a nadšený propagátor turistiky. Jan Nepomuk Harrach je osvíceným šlechticem a jeho činorodost udivuje dodnes.   Hrabě Harrach (1828–1909) se narodil ve Vídni jako syn vzdělaného, vlastenecky orientovaného Františka Arnošta z Harrachu (1799–1884) a jeho manželky Anny Marie Terezie (1809–1881), rozené princezny z Lobkowicz. „Jistě […]
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
Alexandr II. rázuje po místnosti sem a tam. Dobře ví, že mu teče do bot. Řada neúspěšných válek zemi zcela zdecimovala. Dluhy navíc začínají být neúnosné. „Prodejte Aljašku,“ rozhodne nakonec, „stejně slouží jen jako výběh pro lední medvědy!“   V médiích Aljašku označují všelijak – jako velkou zamrzlou hroudu ledu, ledárnu či Sewardovu ledničku. Ve Spojených […]
Zajímavosti
Jóbovy slzy: Semena plná zdraví i prastará ozdoba
Biblický Jób měl dobrý důvod prolévat slzy. Podle nich získává jméno i tropická obilnina slzovka obecná, které se říká též Jóbovy slzy. Její semena totiž tvarem slzy skutečně připomínají a jsou využívány jako prostředek lidové medicíny, nutričně hodnotná potravina i ozdoba.   Rostlina pochází ze zemí jihovýchodní Asie, konkrétně z Myanmaru, Indie, Číny a Malajsie. […]
Palais idéal: Chrám z kamínků vyroste na zahradě!
Našli jste někdy na zemi zajímavý kamínek a odnesli si ho domů? Co jste s ním pak udělali? Položili na poličku, pomalovali barvami nebo nakonec vyhodili ? Jeden nadšený Francouz svůj kamínek nevyhodí… A jak příběh pokračuje dál?   Práci pošťáka vzal Ferdinand Cheval (1836–1924) trochu z nouze. Jako zaměstnanec v zemědělství nezvládal uživit rodinu, […]
Genius loci: Co to vlastně je? Nebo spíše – kdo?
Vymetou prach a vše pečlivě poklidí. Poté je třeba připravit oltář. Nastává čas prosebných modliteb, někde i zpívání a tanců. Místní lidé přinášejí dary. Na oltáři se kupí víno i květiny, speciální mísa přetéká ovocem a dalším jídlem. To vše k poctě genia loci, který má zajistit svému místu ochranu, polím plodnost a lidem požehnání.   […]
Chinin: Lék, pochoutka i zabiják
Malárie, onemocnění způsobené parazitem přenášeným komáry, trápí lidi po tisíciletí. Dokonce i v posledních desetiletích má na svědomí až 600 000 úmrtí ročně. Teprve v 17. století je na ni nalezen lék v amazonském deštném pralese.   Už některé domorodé kmeny, obývajícím území dnešních států Peru, Bolívie a Ekvádoru, znají léčivou sloučeninu nacházející se v […]
Záhady a napětí
Pentagon zveřejnil analýzu trosek z havárie u Roswellu, otázky zůstávají
Materiál z místa havárie neznámého objektu poblíž Roswellu v roce 1947, o němž se mnozí domnívali, že je mimozemského původu, byl v roce 2022 odeslán do laboratoře k analýze. Rozbor si vyžádal oficiální úřad Pentagonu pro vyšetřování UFO. Vloni byly konečně zveřejněny výsledky. O čem vypovídají?   V podvečer 2. července 1947 je nad americkým městečkem […]
Hermés: Božský narušitel
Někdy se nedaří, ať děláme, co děláme. Někdy to vypadá, že nám někdo stále hází klacky pod nohy. Pokud se ale podíváme na věci z nadhledu, možná uslyšíme zašustění křídel. Že by anděl? To spíš božský šprýmař Hermés. Starořecký bůh Hermés je povedený filuta, pokud se vůbec hodí takto familiárně vyjadřovat o bohu, který přes […]
Žena deště: Prokletý obraz, který vám nedá spát
Existují obrazy, které vás sledují očima – a pak jsou tu takové, které proniknou až do vaší mysli. Ukrajinská umělkyně Svetlana Telets namalovala v 90. letech záhadný obraz, jehož majitelé hlásí nevysvětlitelné jevy. Zvláštní zvuky v prázdných místnostech, pocity neklidu, noční můry, podivná hra stínů. Je to jen síla sugesce, nebo obraz skutečně skrývá něco […]
Stephen Kaplan: Co odhalil známý vampirolog?
Upíři neboli „nemrtví“ se dle pověstí živí krví lidí i ostatních dýchajících bytostí. Díky tomu zůstávají dlouho mladí. Známý americký vampirolog Stephan Kaplan se však domnívá, že upíři nejsou „nemrtví“, ale že to jsou skuteční lidé, kteří mají naléhavou potřebu pít každý den krev. Pokud krev nedostanou, stanou se agresivními nebo dokonce zešílí. Jde tedy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Celosvětový kongres pro zdraví vaše i vašich rodin
panidomu.cz
Celosvětový kongres pro zdraví vaše i vašich rodin
Pro každého z nás je péče o zdraví klíčovým faktorem pro udržení kvalitního života a prevence nemocí. Ve dnech 3. – 5. října se v Praze můžete zdarma on-line sejít s předními světovými odborníky na 4. ročníku Mezinárodního kongresu zdraví 2025 Praha (www.mkz2025Praha.cz).   Záštitu nad kongresem převzalo hlavní město Praha, poslanci Parlamentu ČR Mgr.
Záhadné zlato z římské pevnosti: Byl to dar pro tajemného boha?
enigmaplus.cz
Záhadné zlato z římské pevnosti: Byl to dar pro tajemného boha?
Enigmatický artefakt je spojen s římskou pevností Gonio, na pobřeží Gruzie nedaleko Batumi. Pevnost byla postavena Římany v prvním století našeho letopočtu. Zde učiněný archeologický objev naznačuje,
Bombardér vozil pasažéry v proutěných křesílkách
historyplus.cz
Bombardér vozil pasažéry v proutěných křesílkách
Je sice pořádná zima, ale na letišti kousek od Versailles se to hemží lidmi. Na vzlet se připravuje slavný francouzský bombardér Farman. Místo bomb však bude mít 8. února 1919 zcela jiný náklad…   Francouzští bratři Farmanové chystají žhavou novinku. Zapálení aviatici, z jejichž dílny vyšel slavný bombardovací letoun Farman 60 s přízviskem Goliáš, nestihli svůj aeroplán
Čistá pleť v létě? Zkuste 5 P…
nejsemsama.cz
Čistá pleť v létě? Zkuste 5 P…
Aby pleť zůstala zdravá a chráněná, má důkladné čištění v každodenní rutině prioritu zvláště v létě. Vždyť víme, že čistá pleť má lepší schopnost regenerace. V létě je čištění pleti o to důležitější, oč horčejší jsou dny. Sluníčko totiž dává pleti pořádně zabrat. Proč si máme dopřát čas na čištění pleti V létě se často opalujeme a mažeme opalovacími krémy, na pleti se tak
Jachtou na Seychely s Emerald Cruises
iluxus.cz
Jachtou na Seychely s Emerald Cruises
Společnost Emerald Cruises představuje tři seychelské itineráře na pozadí sametových pláží lemovaných žulovými monolity. Vybírat lze z 8denní, 10denní nebo 13denní plavby během níž cestovatelé objeví
Bojuje Sandeva o Prachaře s jeho bývalkou?
nasehvezdy.cz
Bojuje Sandeva o Prachaře s jeho bývalkou?
Toužila se vdát, teď ale Sara Sandeva (27) poslouchá, že její partner Jakub Prachař (41) stále patří jiné. Bude z toho svatba, nebo jen dvě zlomená srdce? Půvabná herečka Sara Sandeva (27) ze seriá
V zámeckém parku přebýval duch
skutecnepribehy.cz
V zámeckém parku přebýval duch
Pobyt v hotelu se proměnil v noční můru. Probudila jsem se, abych zabránila neštěstí. Mé dítě si vybral nebezpečný duch. K tomu letnímu pobytu jsem se nechala zlákat kamarádkou. Byl to ozdravný pobyt pro postižené děti, a já v něm měla zajistit příjemné večery s cvičením a meditací pro maminky a babičky. Svou malou dceru Kristýnku jsem vzala s sebou. Zabydlely jsme se
Zvířata v ohrožení: Planeta plná plastů
epochaplus.cz
Zvířata v ohrožení: Planeta plná plastů
Dobu kamennou teprve relativně nedávno vystřídaly doba měděná, bronzová a železná. Se železem je v podstatě spjatá i celá moderní doba včetně průmyslové revoluce. Co se tedy plastů týče, historicky vzato jsou pro nás vlastně nedávným, avšak poněkud nebezpečným „módním výstřelkem“. Začaly se objevovat teprve v polovině 20. století. Zaplavená planeta Oproti plastům, jejichž nadpoloviční
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Tělesný pach podceňujeme. Průzkum odhalil, jak Češi (ne)řeší osobní vůni
21stoleti.cz
Tělesný pach podceňujeme. Průzkum odhalil, jak Češi (ne)řeší osobní vůni
Tělesná vůně je tichý, ale silný průvodce našich každodenních setkání. Podle 95 % Čechů ovlivňuje první dojem víc, než si uvědomujeme. Přesto mnozí z nás zanedbávají pravidelnou péči o svěžest. Co vše
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a
Atmosféra uvolněnosti a vysokého komfortu
rezidenceonline.cz
Atmosféra uvolněnosti a vysokého komfortu
Předměstská rezidence nedaleko Moskvy byla pro svého autora, architekta Olega Klodta, ojedinělým projektem. Výsledná elegance, lehkost a funkčnost interiérů jsou však také dílem skvělé spolupráce návrháře s investorem. „ “ Tvůrčímu týmu prošel rukama každičký jednotlivý aspekt promyšleného obytného prostoru. Atmosféra uvolněnosti a komfortu, jíž interiéry dýchají, pramení také ze zvláštní energie, která proudila mezi
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz