Kloktali námořníci kyselinou?

„Nalijte na to rum,“ poručí důstojník, když vidí plavčíka, kterého do nohy kousl štír. Pomyslí si, že se tím koneckonců nedá nic zkazit. Britské královské námořnictvo ale používá v 18. a 19. století během svých dlouhých plaveb ještě kurióznější léčebné recepty.

„Spadl do moře a docela dlouho byl pod vodou. Oživovali jsme ho tabákovým kouřem. Za pár minut otevřel oči a ptal se po brandy…“ I tento kuriózní případ obsahují lékařské deníky, které patří britskému královskému loďstvu. Zápisy pocházejí z období let 1793–1880 a souhrnně je v roce 2010 publikuje Národní archiv Velké Británie. Na svých stránkách mapují námořní medicínu, praktikovanou při plavbách na širém moři.

Pustí mu žilou

„Má zápal plic,“ pronese jeden z námořníků o svém příteli, který se schoval v podpalubí a těžce sípe. Je tak vysílený, že už třetí den jenom leží a nic nedělá. Z pevniny se nyní vrátil lodní lékař. Prohlédne nemocného muže. „Budeme mu pouštět žilou. Každé tři hodiny,“ rozkáže. Je otázkou, jestli by nebylo lepší, kdyby muže nechal úplně bez léčby a vůbec si ho nevšímal. Tělo by si s nemocí možná nějak poradilo. Lékařovy praktiky, popisované v denících, totiž způsobí jediné: Nemocný záhy umírá.

Alkohol dezinfikuje rány

Zásoby rumu, které na palubě lodí spadajících pod britskou Royal Navy samozřejmě nemůžou chybět, poslouží také jako medicína na různé choroby. Především mají léčit kousnutí škorpionem nebo také tarantulí, s nimiž se námořníci na svých výpravách na pevninu mohou potkat. Alkohol, tedy líh obsažený v rumu, totiž ránu dezinfikuje, což léčbě značně prospívá. O poznání větší zděšení vyvolává fakt, že jako prevenci před kurdějemi kloktali námořníci zředěnou kyselinu sírovou. Další si pak nechali píchnout injekci strychninu, vysoce toxické látky.

Vyzvrací červa

Nafouklé břicho, horečka, zarudlý jazyk, velká žízeň. I s těmito příznaky vyhledá jistá Ellen McCarthyová, 12letá trestankyně plující v roce 1825 do Austrálie, lodního doktora. Dívka od něj dostává blíže neurčenou medicínu a v noci se pozvrací. Její matka pak ze zvratků vytáhne více než dva metry dlouhého červa. „Léčba zabrala,“ usměje se lékař, když za ním druhý den pacientka přijde.