„Zavřete brány, Turci útočí!“ rozezní se zoufalé volání z městských hradeb. Roku 1453 je muslimskými nájezdníky dobyta Konstantinopol a armády obávaných plenitelů ohrožují celou křesťanskou Evropu!

Lesk a síla nově vznikající Osmanské říše však nestojí pouze na jejích vojácích. Velikost sultánova majestátu pomáhají budovat i překrásné pompézní stavby vynikajícího architekta Mimara Sinana!      

Ve tváři více než 70letého stavitele s hustým bílým plnovousem se zračí maximální soustředění. Již celé odpoledne strávil nad geometrickými nákresy a stále nenašel odpovídající řešení. Přesto svou snahu nemíní za žádnou cenu vzdát.

„Ať si ti bezbožní psi říkají, co chtějí. Postavím ještě větší dóm, než má Hagia Sofia,“ přemítá nahlas, když opravuje matematické výpočty. A jak řekne, tak také udělá.

Koca Mi’mâr Sinân Âğâ (asi 1489–1588) vejde ve známost jako nejlepší architekt turecké historie.

Jeho práce by mohla směle soupeřit i s díly největších mistrů renesanční Itálie! Sinan si proto v západní literatuře vyslouží přezdívku „Michelangelo Východu“.

Je hlavním architektem říše

V roce 1521 se Sinan zúčastní pod velením osmanského panovníka Sulejmana I. (1494–1566) dobytí Bělehradu.

O 5 let později je rovněž přítomen v památné bitvě u Moháče, kde zahyne český a uherský král Ludvík Jagellonský (1506–1526)! V dalším období cestuje stavitel s tureckým vojskem na východ do Persie, kde buduje válečné lodě, mosty a opevnění.

Za své armádní zásluhy je Sinan nejprve povýšen na kapitána vladařovy osobní gardy a nakonec se roku 1539 stává hlavním architektem říše.

Ve službách tří sultánů

Sinan na prestižním postu vydrží bezmála 50 let a své služby postupně poskytuje třem osmanským vladařům. Kromě Sulejmana I. ještě Selimovi II. (1524–1574) a Muradovi III. (1546–1595).

Za tu dobu zrealizuje 374 úchvatných projektů, zejména mešit, paláců, lázní, škol a mauzoleí. Ze svého úřadu dohlíží na konstrukci všech staveb na území osmanského impéria.

Mimar Sinan dokáže mistrně kombinovat umění s praktickým využitím a zaslouží se o vynalezení řady nových dekoračních technik.

K vrcholům jeho architektonického díla řadíme např. Sulejmanovu mešitu v Konstantinopoli nebo Selimovu mešitu ve městě Edirne, nedaleko současných turecko-řeckých hranic.

Druhý jmenovaný svatostánek disponuje ještě mohutnějším dómem než proslulý konstantinopolský chrám Hagia Sofia!