Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Křížem krážem vulkanickým středohořím

Můžeme být v klidu, všechny sopky na našem území jsou naštěstí již neaktivní. Ale bývaly doby, kdy chrlily lávu a tím měnily povrch ve svém blízkém i vzdáleném okolí.

Ráz naší krajiny do velké míry ovlivnila sopečná činnost v mladších třetihorách a čtvrtohorách.

Tehdy došlo k posunu tektonických ker a vylévání lávy. Na povrch vylétávala také struska spolu se sopečným popelem. Nebylo neobvyklým jevem, že žhavé magma tuhlo ještě pod povrchem.

Pro reliéf vulkanické krajiny jsou typické kuželovité vrchy tvořené čedičem, znělcem a dalšími horninami. U nás se jedná o Doupovské hory, České středohoří, Lužické hory či Nízký Jeseník. Pozor však, zdání může klamat.

Milešovka, Bořeň či Říp na první pohled sice připomínají sopečné kužely, jde však o magmatická tělesa utuhlá v žilách pod povrchem, tzv. lakolity. Na světlo světa se tato tělesa dostala díky erozi, nastoupivší po doznění sopečné činnosti. Vodní toky pomohly odhalit utuhlé magma a vytvářely hluboká údolí.

Nejtypičtějším projevem sopečné činnosti u nás je České středohoří. Jeho celková rozloha činí 1265 kilometrů čtverečních a řadí se tak mezi menší orografické (horopisné) celky. V celé střední Evropě bychom obdobné pohoří nenalezli. Většinu jeho území (84 %) zaujímá CHKO České středohoří.

Nejvíce zastoupenými horninami jsou třetihorní vulkanity, časté jsou též druhohorní křídové sedimenty. Mocnost křídových sedimentů je v Českém středohoří největší v rámci celého Českého masivu.

Sopečná činnost v této oblasti probíhala v mladších třetihorách a je vázána především na oherský (nebo též ohárecký) rift neboli zlom. Jde o jednu z nejvýznamnějších zlomových struktur u nás.

Podoba pohoří se utvářela dále i ve čtvrtohorách.

Jednak pokračovala eroze a postupnému „odstraňování“ méně odolných křídových sedimentů, pak také v během dob ledových (glaciálů) probíhalo mrazové zvětrávání hornin. Docházelo k rozpadu balvanů na suť a vzniku četných suťových polí, též známých jako kamenná moře.

Rozsáhlá suťové pole se rozprostírají na svazích Plešivce (509 m n. m.), který bývá označován také jako Ledových vrch. Na úpatí největšího suťového pole se totiž nacházejí ledové jámy, v nichž je možné vidět rampouchy a sníh i během teplých letních dnů.

Čedičové balvany vytvářejí dutiny, v nichž se hromadí těžký chladný vzduch. Oblast byla v roce 1966 vyhlášena Přírodní památkou.

Tento geomorfologický celek je součástí Podkrušnohorské oblasti. Jeho pestrý a značně členitý reliéf podnítila mj.

erozní činnost vodních toků, ale též rozličná vnitřní struktura a různý stupeň nakupení vulkanických těles, intenzita tektonických pohybů a charakter podložních hornin.

Pestrá je i mozaika zde se vyskytujících živočišných druhů. K čemuž přispívá též velká výšková členitost. Nejnižší bod se nachází při hladině Labe u Děčína (122 metrů nad mořem) a nejvyšším zdejším vrcholem je Milešovka přezdívaná Hromová hora. Rozdíl mezi těmito dvěma body činí úctyhodných 715 metrů.

Právě tok Labe, největší naší řeky a jím utvořené údolí, je hraniční předěl mezi dvěma geomorfologickými podcelky Českého středohoří, tj. mezi Milešovským středohořím na levém břehu Labe a Verneřickým středohořím na břehu pravém.

Reliéf Milešovického středohoří tvoří velké množství ostrých kuželů a kup, například znělcová Milešovka převyšující okolní terén až o 400 metrů, významnými vrcholy jsou též Kletečná (706 m n. m.) a Lipská hora (688 m n. m.).

Dále zde jsou čedičové příkrovy, namátkou Hradišťany (752 m n. m.) či Ostrý (719 m n. m.) u Červeného Újezdu na území okresu Teplice.

Naproti tomu pro Verneřické středohoří je mírně zvlněná plošina a jsou pro něj typické dlouhé hřbety. Zdejšími nejvýznamnějšími vrcholy jsou Buková hora (683 m n. m.) , Varhošť (639 m n. m.) a Sedlo (726 m n. m.).

K bližšímu poznání této oblasti přispěl jeden z nejvýznamnějších evropských vulkanologů profesor Josef Emanuel Hibsch (1852 – 1940), který sestavil první geologické mapy Českého středohoří.

Milešovka (837 metrů nad mořem) – nejvyšší hora Českého středohoří. Suťové pole, též známé jako kamenná moře, pod vrcholem Plešivce. Jedna z ledových jam na úpatí suťového pole pod Plešivcem, který bývá označován také jako Ledových vrch. Milešovka nabízí malebné výhledy.
Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz