Na Valašsku, v baště protestantů, to po vypuknutí třicetileté války vře. Místní obyvatelé se bouří proti vrchnosti, církvi i Habsburkům. Pod vedením Jana Adama Prusinovského z Víckova poprvé povstanou v roce 1621.

O pár let později je moravský šlechtic přinucen odejít do zahraničí, kde se věnuje hlavně diplomacii. Do rodného kraje se jako spojenec Dánů vrací roku 1626 a postaví se do čela další valašské rebelie. Napřesrok však Jan Adam padne v boji s císařskými jednotkami.

Po jeho smrti se situace v regionu na dlouho uklidní. Třetí povstání se na východě Moravy rozhoří až v létě 1643. Valaši spojí své síly se Švédy a podílejí se na dobytí několika měst.

Císař Ferdinand III. (1608–1657) se jim nejen za to krutě pomstí!

Snadné vítězství

Řadu let věrně slouží Habsburkům, na Moravě zastává několik úřadů a Valašsko dobře zná. Je proto logické, že císař pověří velením trestné výpravy proti rebelům právě Jana z Rottalu (1605–1674).

Hrabě dostává k ruce početnou armádu, která počátkem roku 1644 vytáhne do pole. Jednotky vyzbrojené mušketami a několika děly postupují ve třech směrech – od severu, západu a jihu – ke Vsetínu.

U města se jako první objeví vojsko plukovníka Wellische, čítající zhruba 1500 mužů.

Zkušený vojevůdce nepočká na zbylé dvě armády a 26. ledna svede bitvu s přibližně 700 Valachy, které posílilo zhruba 80 Švédů a protestantů z Uher. Boj je to nerovný a netrvá dlouho. Většina povstalců padne.

Kati se nezastaví

Nazítří do Vsetína dorazí hrabě z Rottalu. Vítěznou bitvou, do které vůbec nezasáhl, jeho úkol neskončil. Na Valašsku ještě není klid. Musí zlikvidovat všechna potenciální ohniska odporu. Po kraji se rozjedou císařští vojáci. Vypálí několik vesnic a pozatýkají mnoho dalších rebelů.

15. února 1644 se ve Vsetíně odehrává krvavé divadlo. Povolaní kati popraví na 200 Valachů! Některé pověsí, další setnou či narazí na kůl a dojde i na čtvrcení zaživa! Hrabě však pořád nemá dost!

Do Brna v řetězech odveze desítky dalších buřičů a postaví je před „řádný“ soud. Sám usedne v čele speciálního tribunálu, který odsoudí k smrti asi 20 vůdců povstání.

Naopak svobodu, případně jen mírný trest, od něj dostane každý, kdo přestoupí na katolickou víru…

(Zdroj: HISTORY revue)