Věda

Kterak Mars zničil své děti…

Kterak Mars zničil své děti…

Země a Měsíc tvoří takřka dokonalý pár. Jejich vzájemný tanec probíhá bez velkých třenic a mimo jiné přispěl i ke vzniku života na naší planetě. To Mars se ke svým měsícům chová podstatně hůře…

V současnosti kolem Marsu obíhají dva měsíce. Jsou to malinká tělesa nepravidelného tvaru, která svým vzhledem připomínají proděravělé brambory. Phobos i jeho menší bratr Deimos však v minulosti měli více sourozenců. Mars s nimi však pořádně zatočil a své zuby si již brousí i na Phobos.

Jak Phobos s Deimosem na svět přišli?

Vzhledem ke zvláštnímu tvaru Phobosu i Deimosu astronomové přepokládali, že to původně byly asteroidy, které Mars zachytil svojí gravitační silou. Pascal Rosenblatt z belgické Královské observatoře však na základě výzkumu dospěl k závěru, že oba měsíce jsou pozůstatkem tvrdé kolize Marsu s jiným tělesem.

To, že si Mars ve své historii prošel pořádnou srážkou, dosvědčují i rozdílné tváře jeho polokoulí. Rozsáhlá pánev, která pokrývá přibližně 40 % povrchu Marsu, známá jako Borealis Basin, je památkou na tuto katastrofu, která se odehrála v mladých a bouřlivých letech sluneční soustavy. Pánev je 8 500 km široká a 10 600 km dlouhá.

Zaujímá tedy větší rozlohu než Asie, Evropa a Austrálie dohromady.

Vyvražděná měsíční rodina

Výsledkem kolize byla nejen jizva na tváři rudé planety, ale i vznik několika oběžnic kolem planety. Stejným způsobem vznikl i náš Měsíc, když si Země kdysi dávno dala velmi vášnivé dostaveníčko s planetkou Theia. Počítačové modely ukazují, že po nárazu vznikl kolem planety vnitřní a vnější prstenec.

Ve vnitřním se postupně zformovalo několik měsíců o velikosti kolem 160 kilometrů, v tom vnějším pak měsíční trpaslíci typu Phobosu a Deimosu. Mars se však ke svým dětem nechová pěkně. Místo hýčkání je rozsápal slapovými silami. A stačilo mu na to pouhých pět milionů let. A zdaleka mu to nestačí, podobný osud přichystal i pro měsíc Phobos.

Teorie velké srážky s jiným vesmírným tělesem nevysvětluje jen otázky kolem místních měsíců.

Naznačuje rovněž, kam se poděla marsovská atmosféra, která je v současnosti stokrát řidší, nebo kam zmizel vodní oceán, jenž povrch Marsu pravděpodobně kdysi pokrýval.

(Foto 1: Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona – NASA, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3858165)
(Foto 2: Autor: NASA/JPL-caltech/University of Arizona – http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/gallery/press/20090309a.html, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6213773)

Více z Věda

Chřipka letos bude silnější: Očkování je vhodné už teď

Věda2.12.2022

Cukrovkou trpí každá dvoustá kočka – Nemoc se ale nevyhýbá ani psům

Věda29.11.2022

Neuromodulační léčba je nadějí pro pacienty s chronickou bolestí

Věda25.11.2022

Budoucnost ve jménu fenoménu H2: Honba za nulou

Věda22.11.2022

Nesnižujte teplotu vody v bojleru pod 50 °C – Hrozilo by vám vyšší riziko nákazy legionellou

Věda18.11.2022

Metoda TAVI může ročně pomoci až 2500 pacientů se zúžením aortální chlopně

Věda15.11.2022

Největší kosmický festival v tuzemsku Czech Space Week je zpět – Odstartuje 28. listopadu a přinese opět řadu novinek

Věda11.11.2022

Česká republika bude hostit evropský kvantový počítač LUMI-Q

Věda8.11.2022

Fyzikální pohotovost: Pomoc studentům v Opavě

Věda4.11.2022
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články