Věda

Kterak Mars zničil své děti…

Kterak Mars zničil své děti…

Země a Měsíc tvoří takřka dokonalý pár. Jejich vzájemný tanec probíhá bez velkých třenic a mimo jiné přispěl i ke vzniku života na naší planetě. To Mars se ke svým měsícům chová podstatně hůře…

V současnosti kolem Marsu obíhají dva měsíce. Jsou to malinká tělesa nepravidelného tvaru, která svým vzhledem připomínají proděravělé brambory. Phobos i jeho menší bratr Deimos však v minulosti měli více sourozenců. Mars s nimi však pořádně zatočil a své zuby si již brousí i na Phobos.

Jak Phobos s Deimosem na svět přišli?

Vzhledem ke zvláštnímu tvaru Phobosu i Deimosu astronomové přepokládali, že to původně byly asteroidy, které Mars zachytil svojí gravitační silou. Pascal Rosenblatt z belgické Královské observatoře však na základě výzkumu dospěl k závěru, že oba měsíce jsou pozůstatkem tvrdé kolize Marsu s jiným tělesem.
To, že si Mars ve své historii prošel pořádnou srážkou, dosvědčují i rozdílné tváře jeho polokoulí. Rozsáhlá pánev, která pokrývá přibližně 40 % povrchu Marsu, známá jako Borealis Basin, je památkou na tuto katastrofu, která se odehrála v mladých a bouřlivých letech sluneční soustavy. Pánev je 8 500 km široká a 10 600 km dlouhá. Zaujímá tedy větší rozlohu než Asie, Evropa a Austrálie dohromady.

Vyvražděná měsíční rodina

Výsledkem kolize byla nejen jizva na tváři rudé planety, ale i vznik několika oběžnic kolem planety. Stejným způsobem vznikl i náš Měsíc, když si Země kdysi dávno dala velmi vášnivé dostaveníčko s planetkou Theia.
Počítačové modely ukazují, že po nárazu vznikl kolem planety vnitřní a vnější prstenec. Ve vnitřním se postupně zformovalo několik měsíců o velikosti kolem 160 kilometrů, v tom vnějším pak měsíční trpaslíci typu Phobosu a Deimosu.
Mars se však ke svým dětem nechová pěkně. Místo hýčkání je rozsápal slapovými silami. A stačilo mu na to pouhých pět milionů let. A zdaleka mu to nestačí, podobný osud přichystal i pro měsíc Phobos.
Teorie velké srážky s jiným vesmírným tělesem nevysvětluje jen otázky kolem místních měsíců. Naznačuje rovněž, kam se poděla marsovská atmosféra, která je v současnosti stokrát řidší, nebo kam zmizel vodní oceán, jenž povrch Marsu pravděpodobně kdysi pokrýval.

(Foto 1: Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona – NASA, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3858165)
(Foto 2: Autor: NASA/JPL-caltech/University of Arizona – http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/gallery/press/20090309a.html, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6213773)

Více z Věda

Co přináší ztráta čichu?

Věda13.4.2021

Jak chutná 14° Pěkný číslo za 25π

Věda9.4.2021

Hodinky, které pomáhají lidem po mozkové mrtvici

Věda6.4.2021

Lékaři vyzývají kuřáky – Přestaňte kouřit

Věda30.3.2021

Panda proti pandě

Věda26.3.2021

Včasná diagnostika odhalí rakovinu prostaty i o 10 let dříve

Věda23.3.2021

Nová metoda výběru spermií může významně zvýšit šance na otěhotnění

Věda19.3.2021

Katastrofa klepe na dveře – Oteplování jako nevyhnutelný proces

Věda16.3.2021

Projevem rakoviny prsu nemusí být jen bulka

Věda12.3.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články