Věda

Kterak Mars zničil své děti…

Kterak Mars zničil své děti…

Země a Měsíc tvoří takřka dokonalý pár. Jejich vzájemný tanec probíhá bez velkých třenic a mimo jiné přispěl i ke vzniku života na naší planetě. To Mars se ke svým měsícům chová podstatně hůře…

V současnosti kolem Marsu obíhají dva měsíce. Jsou to malinká tělesa nepravidelného tvaru, která svým vzhledem připomínají proděravělé brambory. Phobos i jeho menší bratr Deimos však v minulosti měli více sourozenců. Mars s nimi však pořádně zatočil a své zuby si již brousí i na Phobos.

Jak Phobos s Deimosem na svět přišli?

Vzhledem ke zvláštnímu tvaru Phobosu i Deimosu astronomové přepokládali, že to původně byly asteroidy, které Mars zachytil svojí gravitační silou. Pascal Rosenblatt z belgické Královské observatoře však na základě výzkumu dospěl k závěru, že oba měsíce jsou pozůstatkem tvrdé kolize Marsu s jiným tělesem.
To, že si Mars ve své historii prošel pořádnou srážkou, dosvědčují i rozdílné tváře jeho polokoulí. Rozsáhlá pánev, která pokrývá přibližně 40 % povrchu Marsu, známá jako Borealis Basin, je památkou na tuto katastrofu, která se odehrála v mladých a bouřlivých letech sluneční soustavy. Pánev je 8 500 km široká a 10 600 km dlouhá. Zaujímá tedy větší rozlohu než Asie, Evropa a Austrálie dohromady.

Vyvražděná měsíční rodina

Výsledkem kolize byla nejen jizva na tváři rudé planety, ale i vznik několika oběžnic kolem planety. Stejným způsobem vznikl i náš Měsíc, když si Země kdysi dávno dala velmi vášnivé dostaveníčko s planetkou Theia.
Počítačové modely ukazují, že po nárazu vznikl kolem planety vnitřní a vnější prstenec. Ve vnitřním se postupně zformovalo několik měsíců o velikosti kolem 160 kilometrů, v tom vnějším pak měsíční trpaslíci typu Phobosu a Deimosu.
Mars se však ke svým dětem nechová pěkně. Místo hýčkání je rozsápal slapovými silami. A stačilo mu na to pouhých pět milionů let. A zdaleka mu to nestačí, podobný osud přichystal i pro měsíc Phobos.
Teorie velké srážky s jiným vesmírným tělesem nevysvětluje jen otázky kolem místních měsíců. Naznačuje rovněž, kam se poděla marsovská atmosféra, která je v současnosti stokrát řidší, nebo kam zmizel vodní oceán, jenž povrch Marsu pravděpodobně kdysi pokrýval.

(Foto 1: Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona – NASA, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3858165)
(Foto 2: Autor: NASA/JPL-caltech/University of Arizona – http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/gallery/press/20090309a.html, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6213773)

Více z Věda

Spojené arabské emiráty míří k Marsu

Věda25.9.2020

Brněnští archeologové si připsali další úspěch

Věda22.9.2020

Vítězové Prémie Otta Wichterleho

Věda18.9.2020

Obezita komplikuje početí

Věda15.9.2020

Pýcha našich rašelinišť

Věda11.9.2020

Tajemství velkých „lidožroutů“

Věda8.9.2020

Dárců krve je stále nedostatek

Věda4.9.2020

Očkujte své děti proti HPV

Věda28.8.2020

V České republice se šíří nové druhy klíšťat

Věda25.8.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat