Je to dokonalý predátor. Snad žádný hmyz není tak skvěle vybaven k lovu a zabíjení jako kudlanka. S jejím jménem je spojen nejen dravý lovecký instinkt, ale také nemilosrdná dohra milostného rituálu, kdy samička ukousne samečkovi hlavu a ještě živého jej začne požírat. Říká se, že kdyby byla kudlanka velká jako kočka, neubránil by se jí člověk ani kulometem.
Živí převážně jinými druhy hmyzu, některé kudlanky se specializují na lov létavého hmyzu. Přitom ale dokážou ulovit i mláďata menších druhů hadů či ještěrů a jsou zaznamenány případy, kdy jí padnou za oběť menší ptáci. Přední pár kudlančích končetin je dokonale uzpůsobený k uchvacování kořisti. Kořist je jimi sevřena mezi ozubenou holeň a chodidlo jako mezi ostří a střenku zavíracího nože.
Oběť požírá zaživa!
Na stehně má kudlanka varovné černé skvrny. Ty připomínají oči a slouží k zastrašování potenciálních nepřátel. Další dva páry končetin používá hmyzí lovec k pohybu. Kudlanky trpělivě a nehnutě číhají na drobný hmyz v typické póze se sepnutýma předníma nohama, odtud se vzalo její označení nábožná. Když je kořist v dosahu, vystřelí kudlanka přední nohy, zachytí kořist a zaživa ji začne požírat.
Jak ulovit sršeň
Do těla oběti vypouští „sliny“, které lokálně umrtví nervovou soustavu oběti a současně v nich obsažená kyselina naleptá potravu do jakési kaše, kterou predátor snadněji spořádá. Nejčastější kořistí kudlanek jsou luční kobylky a sarančata, ale čas od času chytí i větší kořist, která se brání – včely, vosy nebo sršně.
Na co přišli vědci
O kudlankách je známo, že občas uloví malého obratlovce, třeba ještěrku, mloka nebo myš. Švýcarští a američtí vědci ale nedávno přišli na to, že kudlanky překvapivě často a s chutí loví malé ptáky. Je to prý mnohem častější, než by se dalo předpokládat. Badatelé zdokumentovali přes 140 různých případů ulovení ptáka kudlankou. Ukázalo se, že ptáky loví kudlanky různých druhů, a to na všech kontinentech včetně Antarktidy. Vědci tvrdí, že se kořistí těchto vražedných hmyzích dravců stalo celkem 24 druhů ptáků. Většinou jde o kolibříky, v kusadlech kudlanek ale skončilo mnoho jiných ptačích druhů.
Jak rozeznat samičku a samečka
Samička je výrazně větší než sameček, ale i bez tohoto vodítka je lze od sebe bezpečně rozlišit. Samečkové mají delší tykadla a na zadečku osm článků, zatímco u samiček jich napočítáte pouze šest. Samičky své partnery výrazně předčí i ve srovnání délky života: Žijí zpravidla 7–8 měsíců, samečkové pouze 1–2 měsíce. K „dlouhověkosti“ samečků určitě nepřispívá specifický namlouvací rituál.
Bezhlavý milovník
Kudlanky jsou vytrvalé nejen v lovu, ale i v páření, které může trvat i několik hodin. Samečci se k vyvolené partnerce přibližují velmi opatrně – někteří zezadu, jiní naopak zepředu, roztahují křídla a předvádějí jakýsi taneček. V průběhu aktu pak samička partnera doslova „láskou sežere“. Nejprve začne požírat hlavu, přičemž kopulace stále probíhá. Centrum pro kopulační pohyby má totiž sameček umístěné v poslední nervové uzlině na konci zadečku, takže i když mu samice ukousne hlavu, pokračuje v páření.
Proč se vyplatí být sežrán
Často se tvrdí, že tento sexuální kanibalismus kudlanek je častým jevem, není to ale pravda. Děje se tak hlavně v době nedostatku potravy. Odborníci nepovažují tento akt v přírodě za příliš častý, při chovu v zajetí je mnohem obvyklejší. Být obětí sexuálního kanibalismu se ale podle nové studie samcům kudlanek vyplatí. Samci tímto způsobem investují do svého potomstva, a to doslova do roztrhání těla.
Co způsobili radioaktivní cvrčci
Vědci to zjistili, když kudlanky před sexuálním aktem nakrmili radioaktivně značenými cvrčky. V následujících experimentech vyšlo najevo, že když se samice kudlanek po sexu měly možnost nakrmit svým partnerem, většina získaných živin putovala přímo do vajíček. Výsledkem pak bylo, že sexuální kanibalky mezi kudlankami měly výrazně více vajíček.
Jak zplodit nejsilnější potomky
Když už sameček riskuje, že svou investici do následovníků zaplatí životem, snaží se pochopitelně vybrat tu nejlepší nevěstu. Ty o sobě dávají vědět prostřednictvím pachových signálů – feromonů. Jejich výroba je nesmírně energeticky náročná. Většinou tedy platí, že nejpříjemněji samečkům voní ty nejzdatnější samičky. S nimi mají šanci zplodit silnou příští generaci. Když samičky nemají nablízku vhodného partnera, vyvine se jedinec ze samičího vajíčka bez oplození samčí buňkou. V tomto případě se však rodí pouze samičky. I to může být důvodem, proč na mnoha lokalitách výskytu kudlanek jednoznačně převažují samice.
Vzácná kudlanka?
Kudlanky mají rády teplo a slunce, takže převážná většina druhů žije v tropech. U nás se vyskytuje jen známá kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Do roku 1960 byly známy pouze čtyři lokality na jihu Moravy v oblasti národního parku Podyjí, kde byl tento zástupce křídlatého hmyzu pozorován. Hlavní zlom nastal v letech 1990 až 1996, kdy se začaly rychle šířit v souvislosti s nápadným oteplením středoevropského klimatu.
Žije i v Krkonoších
Dnes už můžeme na kudlanku nábožnou narazit takřka na celé Moravě, objevuje se i v Čechách. Už několik let se zabydlují v Polabí, blízkosti Prahy, Kolína nebo Mělníku. V roce 2019 objevili pracovníci Správy Krkonošského národního parku samičku kudlanky nábožné dokonce v nadmořské výšce 680 metrů na louce nad osadou Bolkov u Rudníka v okrese Trutnov.
Trojúhelníková hlava predátora
Kudlanky patří mezi dravý hmyz příbuzný švábům. Umí velmi trpělivě číhat na svou kořist, především drobný hmyz, který chytají rychlým výpadem svých šavlovitých předních nohou a hned jej zaživa sežerou. Na planetě Zemi žije kolem 2500 druhů kudlanek. Přestože samička dorůstá velikosti 5–9 cm a sameček 4–6 cm, lidským očím unikají díky dokonalému maskování. Kudlanky nábožné jsou zbarveny světle zeleně, na podzim (v září a říjnu) i často hnědě nebo béžově. První hrudní článek je nápadně prodloužený, hlava je trojúhelníková s velkýma očima (což je typickým znakem predátorů).
Kino pro kudlanky
Kudlanky se při lovu řídí právě zrakem. Jsou přitom jedinými bezobratlými, o nichž víme, že mají prostorové vidění. Fungování jejich zraku nám ale stále zůstává do jisté míry záhadou. Kudlanky mají dva typy očí – složené (facetové) a jednoduché (ocelli). Složené oči jsou tvořeny velkým počtem malých oček (omtidie). Vědci z Univerzity v Newcastlu postavili kudlankám speciální 3D hmyzí projektor a vybavili je 3D brýlemi. Brýle pro kudlanky nejsou modré a červené, ale modré a zelené, protože kudlanky červenou dobře nevidí.
Co pomůže vývojářům robotů
Aby 3D brýle kudlankám nepadaly z hlavy, vědci jim je přilepili k očím včelím voskem. Když vědci pozorovali reakce kudlanek s brýlemi na promítání ve 3D hmyzím kině, zjistili, že kudlanky doopravdy vidí prostorově. Výzkum kudlanek s 3D brýlemi není zajímavý jen pro entomology, ale i pro vývojáře nových robotů. Hmatová čidla jsou umístěna v tykadlech a v nohou a dokážou reagovat i na sebemenší zachvění vzduchu. Orgány čichu mají kudlanky na makadlech, slouží jim především k zachycení feromonů – chemických látek, kterými samičky lákají samce.
Facebook
Twitter
RSS