Svůj název Velorex dostalo vozítko v roce 1956. Do té doby bylo vyráběno v bývalé dílně bratří Františka (1914–1954) a Mojmíra (1924–2011) Stránských pod jménem Oskar, neboli „kára na ose“.

Velorex má většina lidí spojen s invalidy, ale původně byl určen každému, kdo chtěl cestovat na kratší vzdálenosti a mít poněkud větší pohodlí, než nabízí motocykl.

V roce 1951 činila prodejní cena vozítka 60 000 korun.

Velorex byl vyráběn původně jako vozítko pro invalidy. Tříkolových vozítek bylo za celou dobu produkce do roku 1973 vyrobeno 15 300 kusů, později se vyráběly i varianty čtyřkolové, ale těch bylo postaveno jen 1380.

Část byla exportována i do zahraničí a dodnes se s tímto vozítkem lze potkat na všech kontinentech.

Jaké typy vznikly?

První, ještě nazývaný Oskar byl vybaven motorem o objemu 250 cm3 z motocyklu Jawa, lidově zvaného Pérák.

Typ 16/250 byl vybaven rovněž „jawáckou dvěstěpadesátkou“, ale šlo o motor z motocyklu typ 353, přezdívané Kývačka.

Silnější typ 16/350 a také čtyřkolový Velorex 435 byl vybaven motorem Jawa 572 o objemu 350 cm3.

Velorex 16/175 byl naopak vybaven slabším motorem o objemu 175 cm3, jímž byl původně osazen skútr ČZ, zvaný Rikša.

Neobvyklé přestavby

Veleorex se dočkal i mnoha různých modifikací. Některé mají místo původního potahu laminátovou, nebo dokonce i plechovou karosérii.

Zajímavou přestavbou je vozítko Hoba, jejímž autorem je František Honc z Bakova nad Jizerou (odtud název z prvních slabik konstruktéra a města původu).

Tento konstruktér postavil v 70. letech dvě vozítka Hoba 1 a Hoba 2, obě mají laminátovou karosérii a využívají doplňky z automobilu Škoda Octavia či Škoda 100.