Přes oko se dívence táhne neprůhledná mlha. Trápí ji záněty rohovky, duhovky a její zrak začíná pohlcovat i šedý zákal. Rodiče se proto obrátí na olomouckého specialistu, doktora Vejdovského, jako na poslední naději. Ten podnikne celkem devět operací. Krátce nato dívka uchopí tužku a začne si kreslit.
Jméno ve světě si český lékař Václav Vejdovský (1896–1977) udělal hned po návratu ze studií ve Francii, když spolu s docentem Josefem Petříkem publikovali experimentální studii na téma transplantace očí.
V květnu 1928, když je Vejdovskému teprve 32 let, získává místo primáře očního oddělení Zemských ústavů v Olomouci, kde zůstane celý život.
Velká očekávání
„Začátky jako u každého mladého pracovníka nebyly lehké,“ vzpomíná na svůj nástup nový primář. Vypořádat se musí zejména s tím, že ho pacienti srovnávají s jeho předchůdcem, který byl rovněž skvělý lékař. Vejdovský se tím ale nenechá zastrašit.
Naopak, jenom za rok oční oddělení pod jeho vedením podnikne 486 operací – zvládne všechno od šedých zákalů až po přešití očí po zranění. V ambulanci pro nemajetné je pak ošetřeno přes 2500 pacientů.
Vejdovský se také zaměřuje na transplantaci rohovky, kterou provádí jako jeden z prvních u nás!
Pod dohledem
Slibně nastartovanou dráhu mu přeruší německá okupace.
V listopadu 1940 se Vejdovský ocitá ve spárech gestapa, protože figuruje ve statutárním orgánu akciové společnosti jeho dvou dobrých přátel, bratrů Františka a Jana Sigmundových.
Němci chtěli jejich továrnu, takže po nich šli kvůli spolupráci s odbojem. Ve vězení se načas ocitne i Vejdovský a po propuštění je nadále sledován. Pomyslný terč ze zad nesundá ani po válce.
Kvůli kontaktům s moravskými podnikateli si ho začne všímat komunistická Státní bezpečnost.
Nové vyhlídky
Vejdovský ustojí personální čistky, které proběhnou na obnovené Palackého univerzitě v Olomouci. Přijde sice o děkanát, ale dále se může věnovat péči o nemocné.
Až v 50. letech si splní celoživotní sen – zřídí základní školu pro slabozraké děti v Litovli. Současně zakládá ortoptické oddělení pro léčení tupozrakých dětí.
Mnoho zrakově postižených dětí tak díky olomouckému lékaři získá buďto přímo zrak, nebo alespoň podmínky pro vystudování.
(Zdroj: HISTORY revue)