Mezi stovkami tisíc lidí, kteří do Česka uprchli před válkou na Ukrajině, je i celá řada lékařek a lékařů. Ti nyní dostanou možnost pracovat v ordinacích praktických lékařů.

Složitý proces zapojení do českého zdravotnictví jim sice nedovolí hned léčit, u praktiků však mohou začít pracovat jako administrativní síly a pomáhat s překlady a komunikací s pacienty z Ukrajiny.

Chtějí se zapojit

„V důsledku ruské agrese na Ukrajině je v Česku skoro 300 000 uprchlíků, kteří mohou v budoucnu potřebovat lékařskou péči. Mezi utečenci jsou lékaři, ale především mnoho lékařek. Jejich zapojení do zdravotního systému v ČR je poměrně dlouhodobý proces.

Ordinace praktiků jsou ale přetížené a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP.

V tuto chvíli jsou podle jeho odhadů v Česku řádově desítky praktických lékařů a lékařek z Ukrajiny.

„Zatím je však můžeme zaměstnat pouze jako administrativní síly, nicméně jsou extrémně nápomocní při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou.

Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší, a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici u nás,“ doplňuje MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP.

Spokojenost na obou stranách

Ve své ordinaci již takto lékařku z Ukrajiny zaměstnal a je se spoluprací velmi spokojený – pacienty z Ukrajiny totiž ošetřuje denně. „V průměru to vychází na tři až čtyři pacienty denně, většina z nich bohužel neumí jiný jazyk než ukrajinštinu. Moje ruština už není, co bývala, mnozí mladší kolegové se ji neučili vůbec.

Takže mít k ruce sílu, která nám s komunikací a péčí pomůže, je velmi užitečné,“ popisuje MUDr. Mucha. SVL se tak snaží odborníky v řadách uprchlíků hledat pomocí oborových svazů a dalších organizací.

Zda se však praktici rozhodnou kolegu či kolegyni z Ukrajiny zaměstnat, je čistě na nich.

„Pokud bude mít ordinace zájem, může se nám ozvat a my ji propojíme s možnými kandidáty.

Jako formu pomoci uprchlíkům pak SVL vyčlenila příspěvek 10 000 Kč měsíčně každé ordinaci, která takto uprchlíka na částečný úvazek zaměstná,“ vysvětluje MUDr. Mucha s tím, že celkem na příspěvek SVL vyčlenila milion korun.

Postupně by pak lékaři z Ukrajiny mohli začít proces, který jim umožní samostatně léčit i v Česku. To by podle českých praktiků mohlo představovat jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s personálním nedostatkem, který obor v současné době trápí.

Kdo chce dělat praktika?

Potíže se týkají zejména venkova, kde starší lékaře jen obtížně nahrazují mladší a o praxe není zájem. „Úbytek praktických lékařů na venkově patří v současnosti mezi nejpalčivější problémy našeho oboru.

Dochází zde k minimální generační obměně, podíl lékařů do 40 let tady narostl v letech 2010–2019 o zanedbatelných 1,8procentního bodu, zatímco podíl lékařů starších 60 let se ve stejném období zdvojnásobil,“ říká MUDr. Jan Bělobrádek, praktický lékař z Červeného Kostelce na Náchodsku a člen Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP. Významným faktorem, který k situaci přispívá, je podle něj výrazně rostoucí počet mladých lékařek, které však mají jiné potřeby než lékaři.

„Chtějí založit rodinu a věnovat se dětem, a proto volí snazší cestu zaměstnaneckého poměru na kratší úvazek, který je dostupný především ve větších městech.

Zadlužit se hned na začátku kariéry nákupem venkovské ordinace a zde pracovat nepřetržitě bez reálné možnosti zástupu se mladé kolegyně zdráhají a nelze se jim divit,“ popisuje MUDr. Bělobrádek.

Podle praktiků tyto aspekty zatím tvůrci zdravotnického systému v ČR vůbec neberou v potaz.

(Úvodní foto: Pixabay)