Přechody na jaře na letní a na podzim na zimní čas se dějí proto, aby se vyvážila délka dne a noci. Dochází k němu hlavně v mírném pásmu, což se týká všech zemí Evropy kromě Islandu, Grónska a některých norských ostrovů.

V tropických oblastech by posun neměl význam, jelikož poměr dne a noci je zde vyvážený.

Dalším důvodem změny času byla úspora energie. Prodloužení dne mělo vést ke zkrácení doby, kdy je nutné v kancelářích a domácnostech svítit, a tím se měla snížit spotřeba energie. Tento argument se však poslední dobou stává spíše terčem útoku.

Navíc bylo zjištěno, že změna času vede k vyšší spotřebě pohonných hmot (lidé jezdí auty do pozdních večerních hodin daleko více).

Proč nás to ničí?

Protože většina z nás registruje změnu času jako negativní zásah do biorytmu svého organismu. Podle odborníků 24hodinový cyklus střídání světla a tmy řídí biorytmus člověka pomocí hodin v mozku. Ty se s denní dobou synchronizují právě podle světla.

A podíváme-li se na kalendář východu Slunce (např. https://calendar.zoznam.sk/sunset-cz.php), zjistíme, že poslední březnovou sobotu svítalo už v půl šesté ráno, zatímco zásluhou „přetočených ručiček“ si v neděli počkáme na rozednění až do půl sedmé.

Nemůžeme se proto divit, že ty citlivější z nás přepadá tzv. sezonní afektivní porucha. Jsme více unavení, podráždění a máme sníženou fyzickou i psychickou výkonnost.

Jak si můžeme pomoci?

Choďte spát ve stejnou hodinu a spěte alespoň osm hodin denně.

Zhruba týden předem a týden po změně času se snažte vyhýbat zátěžovým situacím, a to jak pro tělo, tak i duši.

Naplánujte si pravidelné procházky

Hodně odpočívejte.