Planeta Země

Lidská inteligence: Které náhody umožnily její rozvoj?

Lidská inteligence: Které náhody umožnily její rozvoj?

Proč člověk získal dar inteligence na rozdíl třeba od šimpanze, svého nejbližšího příbuzného? Byla příčinou kontumace masa, klimatické změny či genetické mutace? Které faktory umožnily vznik lidského mozku? Co se stalo v historii našeho druhu tak zásadního, že jsme se začali svou inteligencí tolik odlišovat od zbytku zvířecí říše?

Jednou ze zásadních událostí je pravděpodobně přechod na masitou stravu, kterou naši předkové začali jíst někdy před 2,6–2 miliony lety. Zatímco naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a gorily, ke shánění rostlinné potravy nepotřebují příliš velikou inteligenci, masožravci to mají složitější. Zvířata se brání a utíkají před predátory. Pokud nemáte gepardí rychlost nebo krokodýlí zuby, potřebujete k lovu nástroje, plánování a komunikaci s ostatními členy tlupy. A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek.

Více masa, lepší mozek

Podle evolučního genetika Normana Johnsona není jasné, zda zvětšený mozek vedl k požadavkům, které byly splněny konzumací masa, nebo jestli pojídání masa dovolilo zvětšování mozku. Přesto existují důkazy, že mezi zvýšením podílu masa v potravě a velkým mozkem souvislost existuje. Studie švédských vědců navíc ukázala, že jedení masa zkrátilo dobu kojení, což zase našim předkům umožnilo mít více potomků. To mohlo urychlit expanzi lidského druhu do celého světa.

Přizpůsobit se, nebo vyhynout

Maso ovšem samozřejmě konzumuje spousta dalších živočichů, a přesto nepíšou básně, neumí ovládat počítače ani stavět mrakodrapy. Je tedy zřejmé, že to nemůže být jediný faktor, který ke vzniku inteligence vedl. Na zvětšování mozku našich dávných předků měly pravděpodobně vliv i klimatické změny. Zdá se totiž, že k největšímu růstu velikosti mozku docházelo v době, kdy probíhaly největší výkyvy klimatu. Měnící se podmínky nejspíš vytvářely selekční tlak na vývoj inteligence. Druhy se jednoduše musely buď přizpůsobit, nebo vyhynuly.

Ke shánění rostlinné stravy nepotřebují zvířata tolik inteligence.

Výhoda života v tlupě

Evoluční tlak na zvětšování mozku měl nejspíš také život ve skupinách a spolupráce mezi jejími členy. Nasvědčují tomu některé studie, které ukázaly, že živočichové s větším mozkem žijí často ve větších skupinách. Ačkoli toto pravidlo neplatí univerzálně, počítačové simulace ukázaly, že spolupráce skutečně může vést ke zvětšování mozku. Pokud totiž žijete ve skupině, vyplatí se pamatovat si, kdo je přítel a kdo nepřítel, kdo zneužívá dobroty druhých, chová se sobecky a tak podobně. Ve skupině se nevyhnutelně objeví jedinci, kteří se snaží druhé přechytračit, ostatní na to musejí reagovat a vytvářet si vlastní účinné strategie přežití. To vše vede ke zvyšování kapacity a průměrné velikosti mozku.

Živočichové včetně člověka, kteří žijí ve skupině, jsou inteligentnější.

Genetické mutace, klíč k inteligenci

Přírodní výběr a selekční tlaky jsou ale jen jednou podmínkou. Druhou jsou správné genetické mutace, které musely v historii našeho druhu nastat. Díky nim se dnes chodíme dívat na své nejbližší příbuzné – šimpanze – do zoo, a ne oni na nás. Kolik takových správných mutací bylo potřeba? To zatím vědci nedokážou přesně říct. Ačkoli se šimpanz od člověka liší zhruba ve 4 % svého genomu, většinu z tohoto čísla tvoří sekvence, které nekódují žádné proteiny. U velké části genomu stále nikdo neví, co který gen dělá, a nelze tak zatím ani říct, jak důležitý je z hlediska evoluce. Některé studie z poslední doby ale naznačují, že mutací potřebných pro vznik „člověka rozumného“ nemuselo být zase tak moc.

Co se děje v mozku?

Mehmet Somel z Kalifornské univerzity porovnával aktivitu genů v průběhu života u makaků, šimpanzů a lidí. Zjistil, že největší rozdíly se nacházejí v části mozku, zvané prefrontální kůra, kde se funkce genů měnila v průběhu života jinak u lidí a jinak u našich zvířecích příbuzných. Dalším pátráním však přišel na to, že tyto rozdíly má na svědomí jen několik řetězců molekul zvaných microRNA, které fungují jako jakési regulátory ovlivňující funkci stovek genů. Změna v těchto regulačních mechanismech tak mohla způsobit dalekosáhlé změny ve stavbě živočichů a může být hlavním hnacím mechanismem rychlé evoluci lidského mozku.

Jak zvýšit IQ

Zajímavé zjištění přinesla také nedávná společná studie vědců z desítek různých institucí. Přišla na to, že změna jediného písmene genetického kódu na určitém místě v genu HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci. Jedinci, kteří mají na tomto úseku písmeno C (což je zkratka nukleové kyseliny cytosin) místo T (thymin), mají o něco větší mozek a vyšší IQ zhruba o 1,29 bodu. Ačkoli je to poměrně malý rozdíl, studie zkoumala zhruba 20 000 lidí, takže výsledky mají statistickou váhu.

Vliv na inteligenci měly i klimatické změny.

Člověk versus šimpanz

Navíc u osob, které zdědily variantu genu s písmenem C od obou rodičů, je efekt dvojnásobný – IQ mají vyšší v průměru o 2,6 bodu. O lidském mozku se říká, že je to ten nejsložitější objekt ve známém vesmíru. Zdánlivě propastný rozdíl mezi intelektuálními schopnosti člověka a jeho nejbližšího příbuzného, šimpanze, však možná povstal pouze z několika málo šťastných náhodných změn v genetickém kódu.

Více z Planeta Země

Manželství jako „továrna na změny“. Jaké změny může vyvolat sňatek?

Planeta Země10.5.2021

Palác Alhambra: úchvatné sídlo maurských králů

Planeta Země6.5.2021

Kde přebývá bůh? 8 největších náboženských staveb světa

Planeta Země3.5.2021

Fukušima versus Černobyl? Která z katastrof byla horší?

Planeta Země29.4.2021

Zářící schopnosti aneb Kdo v přírodě svítí?

Planeta Země26.4.2021

Víte, na co píšete? Jak se papír dostal až do Čech?

Planeta Země22.4.2021

Bez pravidel to nejde, ani v přírodě!

Planeta Země20.4.2021

10 tajemství diktátora Stalina

Planeta Země19.4.2021

Kdo nasadil vlastní život při zkoumání zákeřných chorob, jež sužovaly lidstvo?

Planeta Země15.4.2021
Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Děsivá místa: Pánova Březina
enigmaplus.cz

Děsivá místa: Pánova Březina

V Česku jsou jen dva lesy, které mají děsivou a...
Sezóna Vinobusu je připravena i s novinkami
epochanacestach.cz

Sezóna Vinobusu je...

Sezóna Vinobusu je...
Už by byl čas najít si přítele...
nasehvezdy.cz

Už by byl čas najít si...

Má majetek, slušný zdroj peněz,...
Připravte se na zdravý pohyb
panidomu.cz

Připravte se na zdravý pohyb

Vysedávání u televize a počítače nebo listování...
Molnupiravir se k lidem může dostat už na podzim
21stoleti.cz

Molnupiravir se k lidem může...

Do závěrečné, třetí fáze testování se dostává slibný...
Řežou vás a pálí oči? Může jít o syndrom suchého oka!
panidomu.cz

Řežou vás a pálí oči? Může...

Snad každý z nás někdy zažil, že ho po dlouhém...
Děti společně s IGRÁČKEM objevují krásy Valašska
epochanacestach.cz

Děti společně s IGRÁČKEM...

Muzejní a galerijní centrum...
Kančí guláš dle staročeského receptu
panidomu.cz

Kančí guláš dle...

Správně připravený a chuťově vyvážený kančí...
Chce se vrátit k bývalému příteli?
nasehvezdy.cz

Chce se vrátit k bývalému...

Hvězda Slunečné má bolavé...
Lepší léčba HAE v Česku a na Slovensku
21stoleti.cz

Lepší léčba HAE v Česku a...

Vzácnému dědičnému onemocnění jménem hereditární...
Barokní paruky doby Ludvíka XIII. se stávaly rejdištěm vší
epochaplus.cz

Barokní paruky doby Ludvíka...

V dobách vlády francouzského krále Ludvíka XIII....
Boty: Od pravěkých ševců po 3D tisk
epochaplus.cz

Boty: Od pravěkých ševců po...

Jsou nedílnou součástí oděvu civilizovaného člověka....