Planeta Země

Lidská inteligence: Které náhody umožnily její rozvoj?

Lidská inteligence: Které náhody umožnily její rozvoj?

Proč člověk získal dar inteligence na rozdíl třeba od šimpanze, svého nejbližšího příbuzného? Byla příčinou kontumace masa, klimatické změny či genetické mutace? Které faktory umožnily vznik lidského mozku? Co se stalo v historii našeho druhu tak zásadního, že jsme se začali svou inteligencí tolik odlišovat od zbytku zvířecí říše?

Jednou ze zásadních událostí je pravděpodobně přechod na masitou stravu, kterou naši předkové začali jíst někdy před 2,6–2 miliony lety. Zatímco naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a gorily, ke shánění rostlinné potravy nepotřebují příliš velikou inteligenci, masožravci to mají složitější. Zvířata se brání a utíkají před predátory.

Pokud nemáte gepardí rychlost nebo krokodýlí zuby, potřebujete k lovu nástroje, plánování a komunikaci s ostatními členy tlupy.

A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek.

Více masa, lepší mozek

Podle evolučního genetika Normana Johnsona není jasné, zda zvětšený mozek vedl k požadavkům, které byly splněny konzumací masa, nebo jestli pojídání masa dovolilo zvětšování mozku. Přesto existují důkazy, že mezi zvýšením podílu masa v potravě a velkým mozkem souvislost existuje.

Studie švédských vědců navíc ukázala, že jedení masa zkrátilo dobu kojení, což zase našim předkům umožnilo mít více potomků.

To mohlo urychlit expanzi lidského druhu do celého světa.

Přizpůsobit se, nebo vyhynout

Maso ovšem samozřejmě konzumuje spousta dalších živočichů, a přesto nepíšou básně, neumí ovládat počítače ani stavět mrakodrapy. Je tedy zřejmé, že to nemůže být jediný faktor, který ke vzniku inteligence vedl. Na zvětšování mozku našich dávných předků měly pravděpodobně vliv i klimatické změny.

Zdá se totiž, že k největšímu růstu velikosti mozku docházelo v době, kdy probíhaly největší výkyvy klimatu. Měnící se podmínky nejspíš vytvářely selekční tlak na vývoj inteligence.

Druhy se jednoduše musely buď přizpůsobit, nebo vyhynuly.

Ke shánění rostlinné stravy nepotřebují zvířata tolik inteligence.

Výhoda života v tlupě

Evoluční tlak na zvětšování mozku měl nejspíš také život ve skupinách a spolupráce mezi jejími členy. Nasvědčují tomu některé studie, které ukázaly, že živočichové s větším mozkem žijí často ve větších skupinách. Ačkoli toto pravidlo neplatí univerzálně, počítačové simulace ukázaly, že spolupráce skutečně může vést ke zvětšování mozku.

Pokud totiž žijete ve skupině, vyplatí se pamatovat si, kdo je přítel a kdo nepřítel, kdo zneužívá dobroty druhých, chová se sobecky a tak podobně. Ve skupině se nevyhnutelně objeví jedinci, kteří se snaží druhé přechytračit, ostatní na to musejí reagovat a vytvářet si vlastní účinné strategie přežití.

To vše vede ke zvyšování kapacity a průměrné velikosti mozku.

Živočichové včetně člověka, kteří žijí ve skupině, jsou inteligentnější.

Genetické mutace, klíč k inteligenci

Přírodní výběr a selekční tlaky jsou ale jen jednou podmínkou. Druhou jsou správné genetické mutace, které musely v historii našeho druhu nastat. Díky nim se dnes chodíme dívat na své nejbližší příbuzné – šimpanze – do zoo, a ne oni na nás. Kolik takových správných mutací bylo potřeba? To zatím vědci nedokážou přesně říct.

Ačkoli se šimpanz od člověka liší zhruba ve 4 % svého genomu, většinu z tohoto čísla tvoří sekvence, které nekódují žádné proteiny. U velké části genomu stále nikdo neví, co který gen dělá, a nelze tak zatím ani říct, jak důležitý je z hlediska evoluce.

Některé studie z poslední doby ale naznačují, že mutací potřebných pro vznik „člověka rozumného“ nemuselo být zase tak moc.

Co se děje v mozku?

Mehmet Somel z Kalifornské univerzity porovnával aktivitu genů v průběhu života u makaků, šimpanzů a lidí. Zjistil, že největší rozdíly se nacházejí v části mozku, zvané prefrontální kůra, kde se funkce genů měnila v průběhu života jinak u lidí a jinak u našich zvířecích příbuzných.

Dalším pátráním však přišel na to, že tyto rozdíly má na svědomí jen několik řetězců molekul zvaných microRNA, které fungují jako jakési regulátory ovlivňující funkci stovek genů.

Změna v těchto regulačních mechanismech tak mohla způsobit dalekosáhlé změny ve stavbě živočichů a může být hlavním hnacím mechanismem rychlé evoluci lidského mozku.

Jak zvýšit IQ

Zajímavé zjištění přinesla také nedávná společná studie vědců z desítek různých institucí. Přišla na to, že změna jediného písmene genetického kódu na určitém místě v genu HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci. Jedinci, kteří mají na tomto úseku písmeno C (což je zkratka nukleové kyseliny cytosin) místo T (thymin), mají o něco větší mozek a vyšší IQ zhruba o 1,29 bodu.

Ačkoli je to poměrně malý rozdíl, studie zkoumala zhruba 20 000 lidí, takže výsledky mají statistickou váhu.

Vliv na inteligenci měly i klimatické změny.

Člověk versus šimpanz

Navíc u osob, které zdědily variantu genu s písmenem C od obou rodičů, je efekt dvojnásobný – IQ mají vyšší v průměru o 2,6 bodu. O lidském mozku se říká, že je to ten nejsložitější objekt ve známém vesmíru.

Zdánlivě propastný rozdíl mezi intelektuálními schopnosti člověka a jeho nejbližšího příbuzného, šimpanze, však možná povstal pouze z několika málo šťastných náhodných změn v genetickém kódu.

Více z Planeta Země

Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Planeta Země29.11.2021

Kolik megapixelů má lidské oko?

Planeta Země25.11.2021

Družice Magion se dostali do kosmu jako závaží sovětské rakety!

Planeta Země22.11.2021

Amundsen versus Scott: Jak dopadl strhující boj o dobytí jižního pólu?

Planeta Země18.11.2021

Drogy ve službách dobra: Co léčily ty nejhorší z nich?

Planeta Země15.11.2021

Nejdravější hmyz – Kudlanka nábožná, strašlivý žralok ve světě hmyzu!

Planeta Země8.11.2021

Dokument Skrytá Indie ukáže krásy této tajemné země

Planeta Země5.11.2021

Největší mořští obři

Planeta Země4.11.2021

Vody na Měsíci je více, než se zdálo

Planeta Země1.11.2021
Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Smažené rybí filé v kokosu
tisicereceptu.cz

Smažené rybí filé v kokosu

Filé obalené v klasickém trojobalu všichni...
Bílá silueta chodí obchodem: Skutečný přízrak dívenky nebo fake?
enigmaplus.cz

Bílá silueta chodí obchodem:...

V září roku 2011 se na internetu objeví...
Palenque: Obřadní město Mayů
epochanacestach.cz

Palenque: Obřadní město Mayů

Na území Mexika žili...
Hlídá Gottův odkaz a vydělává na něm
nasehvezdy.cz

Hlídá Gottův odkaz a vydělává...

Podzim byl ve znamení...
Nová výstava v Národním památníku na Vítkově připomíná nelehké osudy vězňů z koncentračního tábora Flossenbürg
epochaplus.cz

Nová výstava v Národním památníku na...

Národní muzeum otevřelo u příležitosti Dne boje za svobodu a...
Starověké praktiky kojení v Andách
21stoleti.cz

Starověké praktiky kojení v...

Podle výzkumného projektu na archeologickém...
Vzpomínky mi dávají sílu
skutecnepribehy.cz

Vzpomínky mi dávají sílu

Některých krásných zvyků bychom se neměli...
Manželství je pro ni vězením?
nasehvezdy.cz

Manželství je pro ni vězením?

Hvězda seriálu Ulice...
Antioxidanty na talíři
panidomu.cz

Antioxidanty na talíři

Termín „antioxidanty“ se do obecného...
CHOPN na Bulovce léčí všemi dostupnými postupy
epochaplus.cz

CHOPN na Bulovce léčí všemi...

Mezi nejčastěji diagnostikované onemocnění plic...
Nejmenší bezsáčkový vysavač od Miele
rezidenceonline.cz

Nejmenší bezsáčkový vysavač...

S novým modelem Boost CX1 rozšiřuje prémiový...
Rcafé: Ostrůvek dobrého jídla a pití ve skleněném moři
iluxus.cz

Rcafé: Ostrůvek dobrého jídla a...

Útulnou kavárnu, bistro a vinný bar...