Proč člověk získal dar inteligence na rozdíl třeba od šimpanze, svého nejbližšího příbuzného? Byla příčinou kontumace masa, klimatické změny či genetické mutace? Které faktory umožnily vznik lidského mozku? Co se stalo v historii našeho druhu tak zásadního, že jsme se začali svou inteligencí tolik odlišovat od zbytku zvířecí říše?
Jednou ze zásadních událostí je pravděpodobně přechod na masitou stravu, kterou naši předkové začali jíst někdy před 2,6–2 miliony lety. Zatímco naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a gorily, ke shánění rostlinné potravy nepotřebují příliš velikou inteligenci, masožravci to mají složitější. Zvířata se brání a utíkají před predátory. Pokud nemáte gepardí rychlost nebo krokodýlí zuby, potřebujete k lovu nástroje, plánování a komunikaci s ostatními členy tlupy. A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek.
Více masa, lepší mozek
Podle evolučního genetika Normana Johnsona není jasné, zda zvětšený mozek vedl k požadavkům, které byly splněny konzumací masa, nebo jestli pojídání masa dovolilo zvětšování mozku. Přesto existují důkazy, že mezi zvýšením podílu masa v potravě a velkým mozkem souvislost existuje. Studie švédských vědců navíc ukázala, že jedení masa zkrátilo dobu kojení, což zase našim předkům umožnilo mít více potomků. To mohlo urychlit expanzi lidského druhu do celého světa.
Přizpůsobit se, nebo vyhynout
Maso ovšem samozřejmě konzumuje spousta dalších živočichů, a přesto nepíšou básně, neumí ovládat počítače ani stavět mrakodrapy. Je tedy zřejmé, že to nemůže být jediný faktor, který ke vzniku inteligence vedl. Na zvětšování mozku našich dávných předků měly pravděpodobně vliv i klimatické změny. Zdá se totiž, že k největšímu růstu velikosti mozku docházelo v době, kdy probíhaly největší výkyvy klimatu. Měnící se podmínky nejspíš vytvářely selekční tlak na vývoj inteligence. Druhy se jednoduše musely buď přizpůsobit, nebo vyhynuly.
Výhoda života v tlupě
Evoluční tlak na zvětšování mozku měl nejspíš také život ve skupinách a spolupráce mezi jejími členy. Nasvědčují tomu některé studie, které ukázaly, že živočichové s větším mozkem žijí často ve větších skupinách. Ačkoli toto pravidlo neplatí univerzálně, počítačové simulace ukázaly, že spolupráce skutečně může vést ke zvětšování mozku. Pokud totiž žijete ve skupině, vyplatí se pamatovat si, kdo je přítel a kdo nepřítel, kdo zneužívá dobroty druhých, chová se sobecky a tak podobně. Ve skupině se nevyhnutelně objeví jedinci, kteří se snaží druhé přechytračit, ostatní na to musejí reagovat a vytvářet si vlastní účinné strategie přežití. To vše vede ke zvyšování kapacity a průměrné velikosti mozku.
Genetické mutace, klíč k inteligenci
Přírodní výběr a selekční tlaky jsou ale jen jednou podmínkou. Druhou jsou správné genetické mutace, které musely v historii našeho druhu nastat. Díky nim se dnes chodíme dívat na své nejbližší příbuzné – šimpanze – do zoo, a ne oni na nás. Kolik takových správných mutací bylo potřeba? To zatím vědci nedokážou přesně říct. Ačkoli se šimpanz od člověka liší zhruba ve 4 % svého genomu, většinu z tohoto čísla tvoří sekvence, které nekódují žádné proteiny. U velké části genomu stále nikdo neví, co který gen dělá, a nelze tak zatím ani říct, jak důležitý je z hlediska evoluce. Některé studie z poslední doby ale naznačují, že mutací potřebných pro vznik „člověka rozumného“ nemuselo být zase tak moc.
Co se děje v mozku?
Mehmet Somel z Kalifornské univerzity porovnával aktivitu genů v průběhu života u makaků, šimpanzů a lidí. Zjistil, že největší rozdíly se nacházejí v části mozku, zvané prefrontální kůra, kde se funkce genů měnila v průběhu života jinak u lidí a jinak u našich zvířecích příbuzných. Dalším pátráním však přišel na to, že tyto rozdíly má na svědomí jen několik řetězců molekul zvaných microRNA, které fungují jako jakési regulátory ovlivňující funkci stovek genů. Změna v těchto regulačních mechanismech tak mohla způsobit dalekosáhlé změny ve stavbě živočichů a může být hlavním hnacím mechanismem rychlé evoluci lidského mozku.
Jak zvýšit IQ
Zajímavé zjištění přinesla také nedávná společná studie vědců z desítek různých institucí. Přišla na to, že změna jediného písmene genetického kódu na určitém místě v genu HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci. Jedinci, kteří mají na tomto úseku písmeno C (což je zkratka nukleové kyseliny cytosin) místo T (thymin), mají o něco větší mozek a vyšší IQ zhruba o 1,29 bodu. Ačkoli je to poměrně malý rozdíl, studie zkoumala zhruba 20 000 lidí, takže výsledky mají statistickou váhu.
Člověk versus šimpanz
Navíc u osob, které zdědily variantu genu s písmenem C od obou rodičů, je efekt dvojnásobný – IQ mají vyšší v průměru o 2,6 bodu. O lidském mozku se říká, že je to ten nejsložitější objekt ve známém vesmíru. Zdánlivě propastný rozdíl mezi intelektuálními schopnosti člověka a jeho nejbližšího příbuzného, šimpanze, však možná povstal pouze z několika málo šťastných náhodných změn v genetickém kódu.
Facebook
Twitter
RSS