Jsme terčem dezinformačních kampaní a konspiračních teorií. Nepřátelé chtějí ovlivnit postoje občanů, jejich chování a rozhodování. „Nespoléhejme se, že jen armáda nás může před těmito útoky ochránit,“ zdůrazňuje generál Miroslav Feix, velitel Kybernetických a informačních operací Armády České republiky.
Dezinformace umějí rozložit armády, snížit jejich morálku a celkovou bojeschopnost. „Pravda je první obětí války. Jsme přetíženi informacemi, které se dají jen velmi obtížně zpracovat, není snadné odlišit pravdu od lži,“ doplňuje generál Feix.
Odolnější vojáci budoucnosti
Chceme, aby vojáci byli odolnější, byli schopni bojovat pod obrovským tlakem. V posledních letech se ale zvyšuje nutnost zvýšit odolnost celých společností. „V roce 2020 vydalo NATO vůbec první dokument, který se věnuje ‚kognitivnímu válčení‘ z vojenského hlediska. V Česku jsme si toto téma v rámci alianční spolupráce vzali za své a chceme ho dále rozvíjet,“ vysvětluje Kristina Soukupová, prezidentka DefSec Innovation Hub, organizace, která s NATO úzce spolupracuje.
Dezinformacím podléhá 15 procentTéma se stává součástí mezioborové debaty, sílí tlak na stát, aby se této hrozbě věnoval mnohem intenzivněji. „Dezinformacím hluboce podléhá minimálně 15 procent české dospělé populace. V Česku máme desítky webů, které se specializují na šíření dezinformací nebo konspirací. Nepřekvapuje, že stopa často vede k ruskému dezinformačnímu a propagandistickému aparátu,“ říká Bohumil Kartous, prorektor VŠEM a mluvčí Českých elfů, kteří monitorují trendy české dezinformační scény.
Digitální média vítězí
Dezinformace mají masivní společenský dopad. Tradiční média tahají za kratší konec provazu, většina lidí získává informace prostřednictvím sociálních sítí. „Digitální prostředí a sociální sítě doplněné algoritmy personalizovaného obsahu přispívají k rychlému šíření dezinformací, negativních zpráv a konspirací.
Tyto mechanismy pak nejen snižují duševní zdraví a svobodu člověka, ale vedou rovněž k polarizaci společnosti a ohrožují celý západní liberálně demokratický systém,“ zdůrazňuje profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Existuje ale jasný recept, jak duševní zdraví společnosti uchránit? „Efektivní obrana musí spočívat v kombinaci technologických postupů a v porozumění psychologických a neurobiologických mechanismů, které negativní jevy spouštějí,“ dodává profesor Horáček.
Regulace nebo cenzura?A jaká by měla být role státu – potřebujeme nové instituce, které by pomáhaly zvládat aktuální krize? V liberální společnosti je obtížné nalézt shodu, zda celý digitální ekosystém, včetně sociálních sítí, má být pod státní kontrolou. „Regulace není cenzura. Je-li ohrožena bezpečnost, měl by mít stát zákonné prostředky obhajovat veřejný zájem.
Pod kontrolou musí být ale i stát, aby se zabránilo zneužití“, uzavírá Bohumil Kartous.
—
DefSec Innovation Hub je česká nezisková organizace. Jejím cílem je vytvořit funkční obranný a bezpečnostní inovační ekosystém. Hledá netradiční partnery a netradiční řešení, sehrává roli zprostředkovatele komunikace mezi vládními a organizacemi, akademickou sférou a soukromým sektorem. DefSec Innovation Hub je českým uzlem v rámci „NATO Innovation Network“.
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) je moderní výzkumně a klinicky orientovanou institucí pro oblast duševního zdraví. Ústav je koncipován jako centrum základního, experimentálního a aplikovaného výzkumu se zaměřením na výzkum neurobiologických a psychosociálních mechanismů spojených se vznikem a průběhem nejzávažnějších duševních poruch a navazující vývoj a testování nových diagnostických a léčebných metod.
Institut pro evropskou politiku EUROPEUM je neziskový, nepolitický a nezávislý think tank, který se zaměřuje na evropskou integraci a soudržnost. EUROPEUM přispívá k posilování demokracie, bezpečnosti, stability, svobody a solidarity napříč Evropou a aktivnímu vystupování České republiky v Evropské unii.
—
Text: – api –
Foto: Pavel Růžička
Facebook
Twitter
RSS