Když měsíc ubývá, nastává nejvhodnější doba pro rozchod s partnerem, současně je to období, kdy si užívají sexu více muži než ženy a je to také optimální čas pro zbavení se akné či bradavic nebo nový sestřih vlasů.

Alespoň to prohlašují autoři astrologických webů, časopisů a příruček. Mají tyto „praktické“ rady nějaké racionální jádro?

Měsíc díky své mimořádně dobré viditelnosti z planety Země přitahuje pozornost pravděpodobně od té doby, co člověk poprvé pohlédl na noční oblohu. Mnohé pověry s ním spojené působí skutečně obskurně, ale jeho vliv na pozemské jevy samozřejmě nelze popřít.

Neprůstřelným příkladem je fyzikálně doložený účinek na mořský příliv a odliv. Na druhou stranu to je podle skeptických přírodovědců prakticky vše, co fáze Měsíce na Zemi ovlivňují.

Platnost hypotéz o působení Měsíce ověřovaly již stovky vědeckých experimentů a studií.

Z hlediska vědecké relevance byl však doložen jen výše zmíněný vliv na příliv a odliv, který spočívá v působení gravitace měsíčního tělesa na masu vody v pozemských oceánech a mořích.

Nepatrný, a proto také ne zcela průkazný, je vliv fáze Měsíce na pozemské klima. Tím může být do jisté míry ovlivněn růst rostlin nebo obsah některých látek v léčivých rostlinách.

Vrah je Měsíc? Nikoli!

Naopak ani mnohokrát opakovaná šetření neprokázala žádný vliv měsíčních fází na psychická onemocnění, sebevraždy, násilné jednání, počet úrazů či epileptických záchvatů nebo porodnost.

Speciálně porodnosti ve vztahu k období úplňku bylo věnováno několik na sobě nezávislých studií provedených mnohaletým sledováním několikatisícových vzorků potenciálních rodiček. Žádná souvztažnost prokázána nebyla.

Víra ve vliv Měsíce má podle vědců pravděpodobně původ v pochybné interpretaci některých lunárních jevů.

Například pověra spojená s porodností nejspíš vychází ze skutečnosti, že cyklus, během kterého Měsíc vystřídá všechny své fáze od novu po úplněk, trvá přibližně stejně dlouho jako standardní ovulační cyklus ženy.

Magie ženského cyklu

Ostatně už samotné slovo menstruace vychází z latinského slova mensis čili měsíc. Problém je ovšem v tom, že se délky obou procesů nekryjí.

Miliony žen menstruují nebo ovulují každý den bez ohledu na měsíční fázi a průměrná délka synodického měsíce je oproti menstruačnímu cyklu o 1,5 dne delší a zdaleka není u všech žen stejná.

Námitka, že se původně tyto cykly kryly a k narušení pravidelnosti došlo až vlivem civilizace a využívání umělého světla jsou vyvráceny i tím, že samice různých druhů savců mají svůj ovulační cyklus nestejně dlouhý.

Ovlivnění různých procesů v lidském těle není vysvětlitelné ani měsíční gravitací, byť by k tomu právě příklad přílivu s odkazem na to, že je naše tělo tvořeno z 80 % vodou, mohl svádět.

Podle výpočtů je ovšem například gravitační vliv matčina těla na dítě držené v náručí 12 milionkrát větší než stejný vliv Měsíce.

Víra tvá tě uzdraví

Jiným faktorem víry v působení úplňku je selektivní vnímání. Pokud k nějaké zvláštní události dojde za úplňku, vyvolá to větší pozornost než kdykoli jindy. A z náhodného vztahu je vyvozována zákonitost.

Podobně mají lidé sklon citlivěji registrovat všechny alespoň trochu negativní události, ke kterým dojde třeba 13. dne v kalendářním měsíci, pokud připadne na pátek, nebo pokud události předchází výskyt kočky s černým kožichem.

Ojedinělý, individuální případ je pak šířen a víra v něj se zesiluje mechanismem tzv. „vzájemného posilování“.

Blíží-li se úplněk, jsou některé jevy u mnohých očekávány a předjímány. To se týká zejména psychologicky podmíněných účinků. Je to tedy stejné, jako když člověk užije tabletu bez obsahu účinných látek a očekává léčebný efekt.

Pravděpodobnost, že očekávané nastane, je prokazatelně, na rozdíl od vlivů Měsíce, řádově vyšší. Dá se tedy říci, že Měsíc na mnohé působí podobně jako medicínské placebo.

Jasný Měsíc – krutý mráz!

Často se také traduje, že Měsíc v první čtvrti je příznakem pěkného počasí. Pranostika však spíše dokládá, jak si lidé Měsíce všímají. Jasně zřetelný dorůstající Měsíc je totiž nejlépe viditelný z večera, kdy lidé sledují oblohu nejčastěji.

A pokud je jasná obloha, je samozřejmě takový Měsíc krásně viditelný a všimne si ho prakticky každý.

Naopak Měsíc v poslední čtvrti vychází až kolem půlnoci, kdy většina lidí spí. Podobně je to i s pranostikou, že pokud svítí v zimě Měsíc, mrzne.

Tento jev pro změnu souvisí s tím, že pokud viditelně svítí Měsíc, je jasno a v noci je větší zima, protože teplo vyzařované Zemí a nezadržované oblačností uniká rychleji do okolního prostoru.