Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Majitelé nejlepšího sluchu zvířecí říše: Slyší, kde se co šustne!

Sluch je vedle zraku nejdůležitějším lidským smyslem. Díky němu se můžeme vyhnout nebezpečí, naslouchat svým blízkým i komunikovat se svým okolím. Přesto je lidský sluch v porovnání se sluchem jiných živočichů na velmi nízké úrovni.

Kdo jsou největší sluchoví šampioni zvířecí říše?

Živočichem s nejlépe vyvinutým sluchem není netopýr nebo delfín, ale na pohled velmi nenápadná můra. Dokázala to studie britských vědců. Zavíječ voskový je běžný škůdce včelích úlů.

Tato přibližně centimetr dlouhá můra s hnědavým zbarvením dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.

Pro srovnání: Člověk slyší maximálně 20 000 Hz a tato schopnost ve stáří klesá. Delfíni, kteří komunikují ultrazvukovými signály, mají maximum kolem 160 000 Hz, u netopýrů je maximum 212 000 Hz. Ani oni se tedy zavíječům nemohou vyrovnat.

Můry porážejí netopýry!

Vědci ze Strathclydeské univerzity v Glasgow byli svým objevem velice překvapeni a doufají, že přispěje k lepšímu pochopení procesů, kterými se ultrazvuk šíří vzduchem.

Využití ultrazvuku ve vzdušném prostředí je totiž obtížné kvůli tomu, že vysokofrekvenční signály ve vzduchu rychle slábnou. Můry a také jejich přirození nepřátelé netopýři to ale dokážou. Proč se u zavíječů vyvinul tak extrémní sluch, zatím není jasné.

Podle vědců je ale možné, že za tím stojí právě netopýři. To, že lovec a kořist měli podobnou schopností vnímat ultrazvuk, mohlo vyústit v evoluční závod, ze kterého můry vyšly jako vítězové.

Zavíječ voskový dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.
Zavíječ voskový dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.

Jak zaměřuje kořist?

Nejcitlivějším sluchem ze všech suchozemských zvířat se mohou pochlubit netopýři, kteří jsou zároveň jedinými létajícími savci. Přední končetiny mají přeměněné na blanitá křídla. Ze smyslů mají nejcitlivější kromě sluchu ještě čich a hmat.

Létají za tmy a orientují se pomocí tzv. echolokace. Vysílají zvuk o vysoké frekvenci, odražené zvukové vlny opět zachycují a pomocí opakování těchto signálů zaměří předmět v prostoru.

Dětský pláč a volání o pomoc

Rozsah slyšení u člověka (od 16 do 20 000 Hz) je podobný jako u většiny ptáků. Šimpanz a někteří další primáti registrují zvuky až do frekvence 30 000 Hz, kůň až 40 000 Hz, psovité šelmy až 50 000 Hz. Rejskové a ježci do 60 000 Hz, potkan a kočka do 70 000 Hz.

Lidské ucho proto není schopno slyšet řadu zvukových signálů většiny savců. U každého tvora existuje oblast, v které je jeho sluch nejcitlivější. U člověka je to od 1000–3000 Hz.

Není náhodou, že právě v této frekvenci vydáváme zvuky, které jsou pro nás nejdůležitější – například dětský pláč nebo volání o pomoc.

Vycvičená akvarijní rybička

Také ryby slyší pomocí postranní čáry většinou jen nižší frekvence, tedy infrazvuk. Kaprovité ryby mají dokonalé sluchové ústrojí, které využívá plynového měchýře jako rezonátoru. Některé mořské ryby spolu komunikují i zvukem a slyší od 800 až 1250 Hz.

Na lodích je pak můžeme slyšet až z osmnáctimetrové hloubky. Nejspíš právě tahle rybí komunikace se stala základem starověkých legend o tajemných sirénách.

Většinu akvarijních ryb lze naučit zvukem píšťalky na určitou dobu krmení a dovedou postupně rozeznat i několik tónů.

Starý ropušák vítězí!

Z obojživelníků slyší dobře hlavně žáby, vnímají zvuky v rozsahu od 200–1500 Hz. Když se páří ropuchy, menší samečkové obejmou předními končetinami samici a pevně ji drží.

Neúspěšní samci, na které samice nezbyla, postupně obtěžují jednotlivé páry a zkoušejí přitom sílu hlasu samečků.

Když se mladý sameček ozve vysokým hlasem, o samičku se strhne boj. Naopak hluboký hlas starého ropušáka ostatní samce spolehlivě odpuzuje.

Proč jsou hadi hluší?

Hlasy plazů nejsou zdaleka tak pestré, jako je tomu u žab, proto také slyší méně dobře. Výjimkou jsou gekoni. Jejich sluchové orgány jsou poměrně vyvinuté, dalo by se říci, že slyší prakticky stejně dobře jako savci.

Ještěři a želvy vnímají většinou jen hluboké bučivé frekvence kolem 110 Hz. Dobře slyší krokodýli, zachytí tóny až do frekvence 3000 Hz. Naopak zcela hluší jsou hadi, kteří vnímají jen otřesy kroků, ale žádné zvuky.

Když uši nejsou uši

Skvělý sluch mají sovy. Zachytí i nepatrné zašustění, cupitání hraboše po vlhké hlíně nebo běh myšice po padlém kmeni stromu.

Uši sov nejsou vidět – ona vztyčená pírka na hlavě výra či kalouse neskrývají ušní boltce, ale napomáhají k zachycení a směrování zvukových vln. Vlastní, značně velké ušní otvory jsou skryté v peří.

Směřují, podobně jako oči, dopředu a jsou od sebe dosti vzdálené – každým z nich tedy sova zachycuje zvuky z trochu jiného úhlu a v určitém časovém odstupu.

Člověk slyší zvuky asi od 16 Hz do 20 000 Hz, pod 16 Hz je infrazvuk, nad 20 000 Hz zase ultrazvuk.
Člověk slyší zvuky asi od 16 Hz do 20 000 Hz, pod 16 Hz je infrazvuk, nad 20 000 Hz zase ultrazvuk.

Nepřekonatelný noční lovec

Díky tomu sovy nejen vidí, ale také slyší prostorově. K tomu jim navíc napomáhá asymetričnost sluchového aparátu (jedno ucho je umístěno výše než druhé). Díky tomu jsou schopny určit pozici kořisti nejen jako stranový, ale i výškový úhel.

Sovy dokážou vnímat zvuky v rozsahu od 50 do 21 000 Hz. Citlivost sluchu u sov je tak výrazně větší než u ostatních ptáků a činí z nich nepřekonatelné noční lovce. Většina ostatních ptáků pak slyší zhruba ve stejném rozsahu jako člověk.

Jak se vábí slonice

Důležitým komunikačním prostředkem slonů je chobot. A to nejen k vydávání, ale i k příjmu zvuků, přesněji řečeno infrazvuků. Sloní troubení nebo dusot stáda si asi umíme představit.

Co se nám ale jen tak nepoštěstí zaslechnout, je láskyplné vábení samic a samců slonů. Ta se totiž odehrávají ve zvukových frekvencích, které člověk není schopen postihnout. Zní pod prahem naší slyšitelnosti, ve sféře infrazvuku (zhruba do 20 Hz).

Infrazvuk se šíří vzduchem, ale i rozechvívám půdy. Vibrace, které slon vydává chobotem, se šíří velmi daleko, dokonce až 2x dále než vibrace vyvolané dusotem stáda.

17 svalů pro pohyb ucha

Sluch psa je zhruba 2–3x rozvinutější než u lidí. Chrupavku psího ušního boltce, kterou obepíná 17 svalů. Pohybem uší si psi pomáhají při vnímání zvuků. Pokud mají uši svěšené, napomáhají si nadzvedáním boltců. I psi se svěšenými boltci ale mají daleko lepší sluch než člověk.

Pokud se psi chtějí zaměřit pouze na jeden zvuk, dokážou své vnitřní ucho uzavřít, aby ostatní zvuky oddělili. Sluch psa rozlišuje i odstíny a výšku tónů. Když člověk vnímá slabý šum na vzdálenost 3 metrů, pes tento šum slyší ze vzdálenosti 24 metrů.

Slepá kočka se neztratí

Sluch koček je výrazně lepší než u lidí, a dokonce i než u psů. Horní hranice sluchu pro dospělá zvířata je asi 50 000 Hz, koťata můžou slyšet zvuky až na hranici 100 000 Hz. Naproti tomu lidé slyší do 20 000 Hz. Kočka zaregistruje 1000x slabší zvuk než člověk.

Stejně jako pes dokáže zvuky filtrovat podle důležitosti. Věkem se může kočičí sluch zhoršit, ale pořád bude tak dobrý, že je schopen nahradit zrak nebo hmat. Slepá kočka není v žádném případě dezorientovaná. Kočka vnímá okolní zvuky dokonce i ve spánku.

Proč koně dobře slyší vyšší tóny?

Existují studie zkoumající schopnost koní určit zdroj zvuku, zjišťující jejich práh slyšitelnosti (jaký tichý zvuk ještě slyší) a frekvenční rozsah, tedy jak hluboké a jak vysoké tóny koně vnímají.

Frekvenční rozsah koní se pohybuje přibližně od 45 Hz do 35 000 Hz. Zdá se, že koně nejlépe slyší zvuky o frekvenci asi od 500 do 16 000 Hz. Jinými slovy – takto vysoké zvuky koně slyší i tehdy, když jsou hodně tiché.

Pokud jsou zvuky nižší, musejí být hlasitější, aby je koně zaslechli. Proč koně dobře slyší vyšší tóny?

Predátoři na otevřených pláních

Na otevřených pláních, v jejich přirozeném prostředí, je slyšet pouze šumění větru v listí a trávě a pak jiná zvířata. Mezi nimi mohou být predátoři, kteří se chystají koně ulovit. Ti jsou při lovu velmi tiší, opatrně se plíží ke stádu.

Přesto je může prozradit prasknutí větvičky, odlišné zašustění suché trávy, posunutí kamínku. To vše vydává zvuky o vyšší frekvenci a kůň, aby přežil, je potřebuje zaslechnout.

Naopak hluboké zvuky koně slyší hůř, protože pro jejich přežití v přírodě tak podstatné nejsou. Díky této přirozenosti koně vnímají velmi citlivě tón hlasu člověka.

Echolokace, unikátní způsob lovu i navigace

Některé druhy živočichů se během evoluce přizpůsobily životu ve tmě. V tomto prostředí přestává zrak plnit svou funkci. Proto se musel vyvinout nějaký jiný způsob, jak vnímat své okolí.

Začali využívat jedné z vlastností zvukových vln – ty když narazí na nějakou pevnou překážku, odrazí se od ní zpět jako ozvěna. Toho využívají například námořníci při pátrání po ponorkách nebo rybáři při hledání hejn ryb.

A stejný způsob zvolili i mnozí živočichové. Vyvinula se u nich schopnost vytvářet vysokofrekvenční přerušované signály, které se šíří prostředím.

Při setkání s pevnými předměty se od nich odrážejí a s určitým zpožděním se vracejí zpátky. Zpoždění umožní živočichům určit kromě polohy i jejich vzdálenost. Tomuto způsobu vnímání překážek říkáme echolokace (echo = ozvěna, lokace = umístění).

Proč živočichové používají k echolokaci právě ultrazvuk?

S rostoucí frekvencí zvukového vlnění klesá vlnová délka. Aby se vlnění odrazilo od předmětu, musí být délka vlny menší než předmět, od kterého se odráží. Tedy čím vyšší frekvenci vlnění živočich používá, tím jemnější nerovnosti prostředí je schopen rozlišit.

Které druhy živočichů echolokaci používají?

Echolokace se vyvinula nezávisle u několika skupin živočichů. Nejrozvinutější mají tuto schopnost netopýři. Všiml si toho již italský přírodovědec Lazzaro Spallanzani v 18. století.

To, že k tomu užívají ultrazvukové signály, ale bylo prokázáno až v 20. století. Vědci objevili echolokaci také u ozubených kytovců, a dokonce i u některých druhů ptáků.

Echolokace u netopýrů

Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu. Mají tuto schopnost vyvinutou tak dokonale, že jsou schopni zaznamenat i letící malý hmyz. Podle způsobu, jakým vydávají vysokofrekvenční signál, je můžeme rozdělit na dvě skupiny.

Nejlépe přizpůsobení k vydávání ultrazvuku jsou netopýři z čeledě vrápencovitých. Mají na nose vyvinuté různé kožní útvary, které slouží k zacílení signálu vysílaného nosem.

Jsou proto schopni rozlišit mnohem jemnější překážky než praví netopýři, kteří vysílají signál ústy. Odražené signály přijímají obě skupiny ušima. Napomáhají k tomu značně zvětšené ušní boltce.

Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu.
Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu.

Echolokace u kytovců

Schopnost echolokace byla u ozubených kytovců na rozdíl od netopýrů objevena teprve nedávno. Vyvinula se u nich pravděpodobně proto, že i ve velmi čisté vodě není vidět dál než na 30–40 metrů.

Užívají ji především k lovu, protože jim umožňuje „vidět“ potravu na větší vzdálenost.

Schopnost echolokace u ozubených kytovců, mezi které patří i černá kosatka, byla objevena teprve nedávno.
Schopnost echolokace u ozubených kytovců, mezi které patří i černá kosatka, byla objevena teprve nedávno.

Echolokace u ptáků

Echolokaci využívají i některé druhy ptáků, zejména ty, které hnízdí v jeskyních.

Mezi nejznámější patří jihoameričtí gvačarové, kteří jsou příbuzní našim lelkům, nebo salangy (druh rorýse) z jihovýchodní Asie, které jsou sice aktivní přes den, ale echolokaci využívají, když se vracejí do hnízda ve tmavé jeskyni.

Jak se brání kořist

Mnohé druhy hmyzu, které netopýr loví, jsou schopny zachycovat jeho vysokofrekvenční signály a reagovat na ně. Některé můry v tu chvíli přestanou kmitat křídly a volně spadnou na zem, jiné dokonce vydávají vlastní signály, které slouží jako „rušička“.

Měkké chlupaté tělíčko často ultrazvuk pohltí a neodráží ho zpět. Podobná schopnost byla zjištěna u některých ryb, kterým se tak podaří uniknout ještě předtím, než je delfín či jiný kytovec užívající echolokaci zaznamená.

Lov zvukem

Vorvani silnými zvukovými salvami omračují, či dokonce zabíjejí zjištěnou kořist. Mezi ní převažují hlavonožci – olihně a krakatice, a to včetně krakatice obrovské. Vorvani se za nimi dokážou ponořit až do hloubky 2500 metrů. Po omráčení zvukem se jim obludy nemohou nijak bránit, takže je v klidu pozřou.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
Jelen je nejšlechetnější z lovných zvířat a jeho lov je vyhrazen pouze králům a šlechtě. Naopak poddaní smějí lovit jen škodnou – tedy vlka či lišku – nebo do pastí chytat tažné a drobné ptactvo. I toto doporučení zmiňuje překrásná Kniha o lovu od Gastona Phébuse, která je ale mnohem víc než jen příručkou pro […]
Castro byl zmrzlinový maniak
Už se na to nemůže dívat…Célia Sánchezová, Castrova spolubojovnice a možná i něco víc, dál nehodlala snášet, že se Fidel někdy k jídlu nedostane třeba celý den a pak si v noci vaří špagety, na jejichž přípravě si zakládal…„Potřebuje kuchaře,“ řekla si. Volba padne na Erasma Hernándeze.   Po očku pozoruje, jak si muži kolem […]
Dostávaly princezny Falckou korunu jako věno?
Konečně je králem. Jindřich IV. z Lancasteru v roce 1399 svrhl svého předchůdce Richarda II. z anglického trůnu a při té příležitosti nechává zhotovit soupis pokladů v královské pokladnici. Zastaví se snad chvilku nad gotickou ženskou korunou, bohatě ozdobenou drahokamy? Tuší, že se na ostrovy dostala z Čech?   Úzká zlatá obroučka měří v průměru […]
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Zajímavosti
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví  přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes […]
Iluze Měsíce: Je tak velký, jaký ho vnímáme?
Podívejte, nad obzorem vychází Měsíc. Ten je ale veliký! Když ale pár chvil počkáte, než se dostane vysoko na oblohu, najednou bude sotva poloviční. Proč se zmenšil? Je najednou od Země dál? Rozhodně není, všechno je jen iluze!   „Když je Měsíc nízko na obzorem, jeho světlo k nám prochází hustší atmosférou, a ta ho […]
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Záhady a napětí
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně […]
Tajemný Krvomlýn v Harasově: Legenda o lásce a pomstě
V srdci Kokořínska, mezi pískovcovými skalami a lesy, stojí místo opředené krvavou pověstí. Kdysi zde prý existovalo mlýnské kolo, které místo vody poháněla lidská krev. Pověst vypráví o tragické lásce, surové pomstě a duchu nešťastné dívky. Kde se tato temná legenda vzala?   V kokořínském kraji na tvrzi Harasov žije Slavibor se svou krásnou dcerou […]
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Botanická pozvání pozvání na výlet
panidomu.cz
Botanická pozvání pozvání na výlet
Je tu jaro a s ním první nesmělé kvetení. Jestli se už nemůžete dočkat, až se vaše zahrádka oděje do barev, vydejte se do některého parku nebo botanické zahrady. Je jich po Čechách víc, takže si určitě vyberete. Americká zahrada Najdete ji v západočeském kraji nedaleko Chudenic jen pár kilometrů do Klatov a výlet určitě bude stát
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz