Historie

Masakr Čechů na Ukrajině: Nacisti házeli děti přímo do ohně!

Masakr Čechů na Ukrajině: Nacisti házeli děti přímo do ohně!

Je brzké ráno 13. července 1943, když do Českého Malína ve Volyni vtrhnou ozbrojenci v německých uniformách. Svolají obyvatele doprostřed obce pod záminkou kontroly dokumentů. Pak oddělí muže od žen a začne nemilosrdné zabíjení…

Němci nikoho nešetří. Zabíjí i ženy, které před ně padají na kolena s dětmi v náručí a prosí je o slitování. Děti napichují na bodáky a házejí je rovnou do ohně. Jednu stařenku zavřou do chlívka, který pak podpálí. V nemocnicích vraždí na lůžkách upoutané nemocné, do sklepů, kde se schovávají lidé, hází ruční granáty. Pod palbou nebo v ohni nakonec zahyne celkem 374 lidí!

Ve Volyni umírali ženy, starci, děti i kojenci. Jejich mrtvoly skončily kdesi v poli.

Důvod? Není znám!

K vyvraždění Českého Malína přitom neexistuje žádný závažný důvod. Čeští zemědělci zásobují německé okupanty a tato vesnice se nepodílí ani na polském, ani na ukrajinském protiněmeckém odboji. Kolem Malína, stejně jako na celé Volyni, se však bojuje. Ani ne s německými okupanty, Poláci a Ukrajinci se v té době zabíjí mezi sebou. Ukrajinská povstalecká armáda, známá u nás spíše jako „banderovci“, začne v létě 1943 útočit na polské vesnice ve Volyni pod hesly o etnicky čisté Ukrajině. Ta totiž dřív patří Polsku, přestože většinu obyvatelstva tvoří Ukrajinci.

Většinu obětí nacisté upálili. Celkem tu bylo zmasakrováno 374 lidí.

Obec vypálí do základů

Odhady počtu obětí Volyňského masakru se různí. Většinou se hovoří o šedesáti až sto tisících zavražděných Poláků a odhady Ukrajinců zavražděných při odvetných akcích se pohybují od deseti do čtyřiceti tisíc. Jen v Českém Malíně přitom zahyne 374 lidí, z toho 61 žen a 105 dětí. „Z kdysi kvetoucí obce učinili němečtí zločinci za několik hodin liduprázdné sutiny,“ zhodnotí v dubnu 1944 tuto událost komise složená z očitých svědků, kteří přežili. Z různých důvodů se tehdy zachrání pouze několik desítek malínských Čechů, většina z nich proto, že jsou vybráni k dopravě potravin, nábytku a dobytka do německých vojenských skladů. Dalších několik unikne proto, že jsou v den masakru zrovna na nákupech ve městě.

Někteří přeživší se po válce usadili v obci Frankštát na Šumpersku, která byla v roce 1947 přejmenována na Nový Malín.
(Foto: wikipedia.org, pinterest.com)
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Vylepšení zámků motivovala velká loupež

Historie11.12.2019

Španělé vyhnali muslimy po dobrém

Historie6.12.2019

Proces s Andrew Johnsonem: K jeho odsouzení chyběl jen jediný hlas!

Historie4.12.2019

Španělská inkvizice: Nechal Ferdinand Aragonský škvařit Židům chodidla?

Historie29.11.2019

Honil Platon studenty na přednášky pískáním?

Historie27.11.2019

Pyrrhovo vítězství: Padlo u Borodina za jediný den 70 generálů?

Historie22.11.2019

Zimní palác: Přepychové carské sídlo, špitál i muzeum

Historie20.11.2019

Nemravný valčík – Slavný tanec nadzvedával ze židle i ruskou carevnu!

Historie15.11.2019

Královské postele: Ludvíka XIV. krylo 60 kilogramů zlata

Historie13.11.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies