Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků.
Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému mostu v anglické Cambridgi.
Realita je úplně jiná. Sir Isaac Newton (*1643) na univerzitě v Cambridgi samozřejmě působil, ale zemřel v roce 1727 a tehdy Matematický most ještě vůbec nestál.
Až v roce 1748 přišel s jeho návrhem architekt William Etheridge (1708–1776) a o rok později unikátní stavbu realizoval místní stavitel James Essex mladší (1722–1784).
Není pravda, že by při ní nepoužil hřebíky či šrouby. Ty jsou v konstrukci ale umístěny tak, že když jde člověk po mostě, nejsou na první pohled patrné.
Technologicky dokonalý
Oficiální název 15,5 metru dlouhého mostu zní Dřevěný nebo Queen´s Bridge, protože spojuje dvě části koleje Queen´s College. Matematický se mu začalo říkat až později podle složité a technologicky přímo dokonalé konstrukce.
Ač ta řeku Cam překlenuje ve formě oblouku, všechny použité mostní trámy jsou rovné. Ty hlavní jsou v podstatě tečnami oblouku, zatímco radiální části fungují jako jejich spojnice a zároveň jako podpora mostovky. Společně vytvářejí impozantní zábradlí.
Díky přesným matematickým výpočtům je celý most mimořádně pevný, a navíc je v případě potřeby teoreticky možné vyměnit jeho každý trám zvlášť, aniž by bylo třeba většího zásahu do celé konstrukce.
Nicméně dřevo jako stavební materiál není v tomto případě ideální, a tak má Matematický most v Cambridgi za sebou už dvě opravy, v letech 1866 a 1905, po nichž byl vždy ve stejné podobě vrácen na původní místo. Dominantou starobylého univerzitního města tak zůstává dodnes.
(Zdroj: HISTORY revue)
