Předpovídání budoucnosti z ruky, z karet nebo třeba z křišťálové koule. Způsoby věštění, které zná prakticky každý. Vedle nich však existují i jiné – o poznání podivnější – jasnovidecké disciplíny. Jednou z nich je i nauskopie: Zapomenutá nauka, kterou praktikoval snad jen jediný muž. Co dokázal tajemný čaroděj z Mauricia?
Francouzský guvernér a správce ostrova Mauritius François de Peynier ze Soillacu (1732–1803) právě úřaduje ve své pracovně, když mu na dveře zaklepe zadýchaný posel. Guvernér si přečte podaný vzkaz a rychle se připraví k odchodu. Narůstá v něm znepokojení.
Námořník a jasnovidec Etienne Bottineau (1738–asi 1813) pracující již nějakou dobu v jeho službách, věří, že se k ostrovu blíží jedenáct lodí. A jediná země, která by v oblasti mohla mít takovou flotilu je nepřátelská Velká Británie, která by se mohla pokusit provést invazi.
Na ostrově začínají přípravy na obranu a na moře vyplouvá průzkumné plavidlo, které má za cíl ověřit Bottineauova slova. Guvernér se mezitím schází s jasnovidcem, který provádí nové předpovědi. A po nějaké době svého zaměstnavatele uklidňuje: Flotila se odklonila od kurzu a míří na jiné místo. Poplach na ostrově je odvolán a všichni čekají na návrat průzkumné korvety.
Potvrdí námořníci Bottineauovu předpověď?
Zrod nauskopie
Příběh Francouze Etienna Bottineau začíná o mnoho dřív. Už jako mladý námořník a následně zaměstnanec východoindické společnosti se zajímá o meteorologické jevy a snaží se z nich odhadovat nejen to, jaké bude počasí, ale i jakým způsobem to ovlivní mořeplavbu. Časem však zachází ještě dál.
Začíná tvrdit, že dokáže s pomocí přírodních sil a jen po upřeném pozorování obzoru předpovědět připlutí lodi, a to i s několikadenním předstihem. Své umění pojmenuje jako nauskopii a vydělává si sázkami s nic netušícími námořníky. Chce ale víc. V roce 1764 se dostává na ostrov Mauricius, kde svou techniku postupně zdokonaluje.
Časem už je tak známý, že si o jeho schopnostech vypráví lidé po celém ostrově. Tehdejší guvernér vše považuje za čarodějnictví a na čas ho dokonce posílá do vyhnanství na nedaleký Madagaskar.
Jenže Bottineau se nehodlá vzdát.
Úspěšné předpovědi
Z exilu posílá Bottineau dopis francouzskému ministrovi námořnictva, který nakonec pověří nového guvernéra Mauricia Françoisa de Peyniera, aby jasnovidcovy schopnosti prověřil. Bottineau se tak vrací a od května roku 1782 jsou jeho předpovědi pečlivě zaznamenávány a vyhodnocovány přímo guvernérem.
A k překvapení všech se ukazují jako neobyčejně úspěšné: Mauritijský čaroděj se za celou tu dobu zmýlí pouze dvakrát. Když proto v srpnu téhož roku varuje guvernéra, před blížící se flotilou, nikdo už jeho slova nezpochybňuje. Po této úspěšné předpovědi jeho prestiž u guvernéra stoupne natolik, že je mu dokonce nabídnuta nemalá suma, pokud prozradí tajemství svých schopností.
Jenže Bottineau má jiné plány.
S guvernérem se loučí a vyráží do Francie, kde chce své umění „prodat“ za mnohem větší peníze.
Výsměch v Paříži
Paříž čaroděje nepřivítá s otevřenou náručí. Spíše naopak. Novináři, které Bottineau osloví, se mu vysmívají a šance na zviditelnění záhy ukončí také blížící se francouzská revoluce. Bottineau nakonec dožívá téměř zapomenut a ve velké chudobě, a to i navzdory tomu, že nadále dokáže prakticky kdykoliv předvídat blížící se lodě. Co stojí za jeho schopnostmi?
To zůstává dodnes předmětem dohad opírajících se pouze o omezené písemné zdroje poskytnuté mimo jiné i revolucionářem a Bottineauovým přítelem Jeanem P. Maratem (1743–1793). „To zda pohlížíme na Bottineaua jako na génia, podvodníka nebo blázna, záleží tak hlavně na tom, co si o daných záznamech myslíme,“ potvrzuje tajuplnost mauritijského čaroděje americký publicista Mike Dash.
Měl Bottineau opravdu specifické nadpřirozené schopnosti? Dokázal číst z přírodních jevů způsobem, který nikdo jiný nesvedl?
Nebo byl prostě jen obyčejný podvodník?
Facebook
Twitter
RSS