Na sklonku roku 2018 byl americkou společností Clarivate Analytics zveřejněn seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, ve kterém zanechali nezanedbatelnou stopu také Češi.
Některá jména jsou v žebříčku opakovaně, zatímco jiná jsou zbrusu nová.
Nově se na prestižním seznamu objevili kupříkladu kardioložka Renata Cífková z Univerzity Karlovy nebo odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil z Univerzity Palackého.
Na seznamu jsou výzkumníci, kteří mají největší dopad na odbornou komunitu – měřený tím, jak jsou jejich práce citovány jinými.
„Tato citovanost přispívá k rozšíření hranic a získávání znalostí a inovací pro společnost.
A činí tak svět zdravější, bezpečnější, bohatší a udržitelnější,“ zdůraznila význam takového žebříčku a v něm zmíněných lidí ředitelka oddělení výzkumu v Clarivate Analytics Annette Thomasová.
![Renata Cífková z Univerzity Karlovy](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2019/08/Renata-Cífkova-768x384.jpg)
Olomouc ve vedení
Celou polovinu našich nejcitovanějších odborníků tvoří lidé propojení s Univerzitou Palackého v Olomouci.
Jedním z nich je právě ředitel Regionálního centra pokročilých materiálů a technologií a uznávaný odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil, který je v žebříčku nejcitovanějších vědců poprvé.
Ten své umístění v seznamu odůvodnil jednak kvalitou odvedené práce a jednak správnou volbou výzkumného zaměření, které je pro veřejnost, média a koneckonců i další vědce neobyčejně atraktivní.
Jak sám popisuje, jedná se především o výzkum materiálů a technologií, které by mohly v budoucnu výrazně ovlivnit oblasti medicíny, biotechnologií, problematiky čištění vod nebo hledání nových zdrojů energie.
Svou práci však zároveň označil za nákladný multidisciplinární výzkum, ve kterém je velká konkurence, a tudíž i složitější cesta k úspěchu.
Proto je podle něj nezbytné mít okolo sebe schopné spolupracovníky a zároveň vhodné prostředí, které práci nekomplikuje s tím, že právě Výzkumné centrum a Univerzita Palackého v Olomouci plní toto kritérium na výbornou.
V podobné situaci jako Zbořil se ocitla také odbornice v klinické medicíně, kardioložka Renata Cífková z Univerzity Karlovy, která je zároveň jedinou ženou v české desítce.
Ta se domnívá, že si místo v žebříčku vysloužila sepisováním často citovaných odborných publikací, kterému se podle svých slov věnuje primárně ve volném čase, kdy to není na úkor pacientů.
![Radek Zbořil z Univerzity Palackého](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2019/08/Radek_Zboril.jpg)
Opakovaná čest pro „známé firmy“
Loňské uvedení mezi nejcitovanější odborníky bylo premiérové pouze pro část českých vědců.
Netýká se to třeba kardiologa a děkana 3. lékařské fakulty UK Petra Widimského, který byl loni uveden již počtvrté, či fyzikálního chemika a autora objevu nepravé vodíkové vazby Pavla Hobzy, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a na Univerzitě Palackého, či ekologa Petr Pyšky, zabývajícího se biologickými invazemi a jejich důsledky.
Mezi další zástupce české desítky patří chemik Martin Pumera z VŠCHT pracující na výzkumu nanorobotů, analytický chemik a fytochemik Ondřej Novák spolupracující s Univerzitami Karlovou a Palackého, mikrobiolog Petr Baldrian zkoumající ekologii a fyziologii půdních hub a bakterií, rostlinný ekolog Jan Pergl řešící problematiku invazní ekologie, nebo již zesnulý ekolog Vojtěch Jarošík, který působil na Přírodovědecké fakultě UK.
![Pavel Hobza působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a na Univerzitě Palackého.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2019/08/Hobza.jpg)
![Kardiolog a děkan 3. lékařské fakulty UK Petr Widimsky.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2019/08/Petr-Widimsky.jpg)