Mikrobi mohou kromě nalezení pachatele posloužit vyšetřovatelům i jinak. A sice přesnějším určením času smrti.

Neexistuje jednoznačná odpověď, jak se to má s životem po smrti. A nejspíše nikdy existovat nebude. Mikrobiologové však mají jasno. Smrtí život nekončí, alespoň ne pro miliardy mikroorganismů, které na nacházejí v útrobách i vně lidského těla.

Procesy, které se začnou odehrávat pár okamžiků po tom, co se nadobro zastaví tlukot srdce a buňky přestanou být zásobovány kyslíkem, aktivují skupiny některých mikrobů a ty začnou do té doby celistvý organismus rozkládat.

Jedním z vědců, který se využitím potenciálu mikroorganismů pro odhad času smrti zabývá, je Jeffery Tomberlin z Texas A&M University. „Žijící člověk je ekosystém, který je udržován v rovnováze imunitním systémem.

Když však dotyčný zemře, vypukne v těle naprostá anarchie,“ říká vědec. „Již několik sekund po smrti se mikrobiální komunity začínají měnit. Právě to by mohlo být významné hledisko pro určení času smrti,“ dodává vzápětí.

Tomberlin srovnává tento postup s prací forenzních entomologů. Komunity mikrobů podle něj mohou poskytnout přesnější údaje. Zkoumání vývoje hmyzu v mrtvém těle má totiž své nevýhody.

Zástupci hmyzu, přivábení chemií mrtvého těla, do něj nakladou vajíčka, z nichž se po určité době vylíhnou larvy. „Podle vývojového stádia lze stanovit, jak dlouho hmyzí kolonizace mrtvoly probíhá. Takový údaj nám však neříká nic o přesném času smrti.

V závislosti na podmínkách může být tato kolonizace odstartována i několik dní po smrti,“ vysvětluje Tomberlin nedostatky forenzní entomologie a dodává: „Zatímco mikrobi jsou v nás neustále, hmyzí vajíčka se do nás musí nejprve dostat.“

Vědci z Tomberlinova týmu dělají výtěry zesnulým a snaží se identifikovat různé druhy mikrobů v různém stádiu rozkladu těla. Věří, že tímto způsobem budou schopni určit čas úmrtí s přesností několika hodin.