Historie

Mnichovská dohoda – Když západní spojenci dělali s Hitlerem byznys…

Mnichovská dohoda – Když západní spojenci dělali s Hitlerem byznys…

Čtveřice vrcholných evropských politiků si spokojeně potřásá rukama. „Perfektní,“ usměje se Adolf Hitler a odloží na stůl čerstvě podepsanou Mnichovskou dohodu. Debatu však náhle přeruší spontánní otázka. „A kdo to oznámí Čechům?“ Sálem se rozhostí trapné ticho.

Pod okny Pražského hradu postávají stovky demonstrantů. Československý prezident Edvard Beneš s rezignovaným výrazem předstupuje před zasedání vojensko-úřednické vlády. Z tváří přítomných generálů a ministrů lze vyčíst hluboké rozčarování. „Zrada Západu!“ hlásají titulky ranních novin. Je 30. září 1938 a na mezinárodní konferenci v Mnichově bylo před několika málo hodinami dojednáno odstoupení československého pohraničí, tzv. Sudet nacistické Třetí říši. Naše republika tak ze dne na den přijde o třetinu své rozlohy a je vydána na pospas nadcházející německé okupaci…

Lídři Francie a Velké Británie, kteří se domnívali, že obětováním českého pohraničí uspokojí chtivého diktátora, se mýlili. To však vyšlo najevo až později…

Vztek, ponížení, křivda

Podpisem smlouvy o postoupení pohraničí ztratí Československo definitivně mocné partnery Francii a Spojené království, kteří se rozhodnou zemi obětovat pro domnělé zachování míru. Nejcitelněji dohoda dopadne na Čechoslováky žijící v pohraničí. Během jediného dne přijdou o své domovy a uchýlí se většinou do středních Čech, kde shání nové přístřeší u příbuzných a v nejrůznějších provizorních podmínkách. „Viděla jsem matky s plačícími, hladovými dětmi… sedící na rancích na lounském nádraží,“ vzpomíná na desítky let staré události pamětnice z Žatce.

Nejcitelněji dohoda dopadla na Čechoslováky žijící v pohraničí. Ze dne na den přišli o své domovy.

Vojáci musí složit zbraně

Ačkoli armáda je zmobilizovaná, prezident Beneš se rozhodne na dohodu přistoupit a nebojovat. Vojáci tak musí složit zbraně a odevzdat Němcům území bez odporu. „Byli jsme zdrceni. Nikdo z nás, ani my zpravodajci jsme něco takového nečekali. Většina z nás plakala a styděli jsme se,“ uvede po Mnichovu zpravodajský důstojník Emil Strankmüller. Podle některých historiků zlomí tato „bitva bez boje“ Čechům vaz. Mnoho vojáků, kteří jsou nuceni po okupaci Československa v březnu 1939 opustit armádu, se nicméně zapojí do odboje například v organizaci Obrana národa nebo přejde do zahraničí, aby se později v Británii vycvičili na výsadkáře, které exilová vláda vysílá bojovat zpět do protektorátu.

Pohraniční oblasti Československa anektované Německem, Polskem a Maďarskem a proměněný Slovenský štát, který vyhlásil nezávislost 14. března 1939.
(Foto: shutterstock.com, wikipedia.org, pinterset.com)

Více z Historie

V zákulisí války: Dopoval Hitler své vojáky pervitinem?

Historie27.5.2020

Courbetův Ateliér: Urazil malíř císaře?

Historie22.5.2020

Jednotka 731: Infikovali japonští vědci válečné zajatce morem?

Historie21.5.2020

Janu z Arku nezastavil ani šíp v rameni

Historie15.5.2020

5 nejzáhadnějších měst lidských dějin

Historie13.5.2020

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O… faraonovi Tutanchamonovi

Historie6.5.2020

Velký londýnský smog: V hutné mlze zemřelo na 12 000 lidí!

Historie29.4.2020

Palmýra: Pouštní antické Benátky

Historie27.4.2020

Zubní kartáček: Zrodil se nápad na velkovýrobu ve vězení?

Historie24.4.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat