Mít ve skříni pravý kašmírový svetr je snem snad každé ženy na světě, pro celebrity pak nutnost. Aby také ne, ve vlezlých zimách zahřeje, na kůži ho však prakticky necítíme. Teď je ale možná poslední šance si tento žádaný kousek dopřát. Pravá kašmírová vlna totiž ve velkém mizí.
Podíl na celé katastrofě má suché léto a tuhá zima, které Mongolsko sevřou v roce 2010 a o život připraví na 9 milionů zdejších zvířat, mimo jiné také kašmírských koz. Zbrklou reakcí zdejších farmářů je pak rozšíření stád ve snaze naplnit alespoň trochu rodinnou pokladničku. Bohužel pro ně však kozy nemají co spásat a tak celá jejich snaha vyznívá naprázdno. Výsledný kašmír je nekvalitní a cena rapidně klesá. „Pastýři navyšují počty koz právě kvůli vysokým cenám kašmíru. Jenže z tohoto důvodu zároveň dochází ke snižování jeho kvality. Pastevecká půda je totiž znehodnocována a kozy na pastvě nepřijímají dostatek živin, což se následně podepisuje na kvalitě vlákna,“ popisuje Enkh-Amgalan Tseeleiová, koordinátorka rozvojového programu. Situaci nepomáhá ani skutečnost, že chodící sekačky na trávu zvládly v Mongolsku posekat na 70 % zdejších pastvin. Pastevci proto dávají přednost jakům, které přírodu tolik nelikvidují.
Sněhem ke katastrofě
Podobně krutá je zima i v roce 2013, při níž v Indickém svazovém státě Džammú a Kašmír uhyne hlady skoro 25 000 kašmírských koz. Ve zdejším regionu Ladak se přitom každoročně vyrobí 50 tun této luxusní vlny. V ohrožení je kvůli špatnému počasí dalších 175 000 koz, které se nemohou dostat k potravě „schované“ po 90 centimetry bílé peřiny. Kvůli velkému úhynu a nedostatku kvalitní vlny začínají tkalci brát na milost vlnu z Číny nebo Mongolska, aby uspokojili zvyšující se poptávku. Zároveň tím chtějí omezit nelegální obchody s vlnou z tibetské antilopy.
Klonovaná budoucnost
Řešením kašmírové katastrofy může být klonování. V roce 2012 vědci ze šrínagarské zemědělské univerzity vypustí do světa, že s finanční injekcí od Světové banky úspěšně naklonují první kozu. Benjamínka pojmenují Núrí a doufají, že se jim tímto způsobem podaří populaci zvednout. O 6 let později se pak další naklonovaná koza, samec Mikami, stane otcem, což vědátory v jejich dalších experimentech podpoří. Jde totiž o jasný důkaz, že i klonovaná zvířata jsou schopna reprodukce.
Z louky do skříně
O tom, jak moc je kašmír vzácný, svědčí i fakt, že na veškeré produkci vlny se podílí pouze 0,5 %. Než se ale z kašmírové vlny stane luxusní svetr nebo šátek, je potřeba pořádně přiložit ruku k dílu. Kašmírské kozy je totiž nutné nejprve vyčesat, zejména v oblasti slabin, kde se nachází nejjemnější vlákna. Na její kvalitě se podílí i oblast, ve které kozy žijí. Čím výše si nositelky kašmíru hoví, tím kvalitnější vlnu mají, potřebují ji totiž jako ochranu před zimou. Sběr probíhá vždy na jaře a trvá 6–8 týdnů. Z jedné kozy se při něm vyčeše na 150–250 g surového kašmíru. Teprve pak přichází na řadu zdlouhavý proces ručního zpracování. Během něj jsou ze srsti odstraněny hrubé nečistoty, zároveň je nutné vlnu roztřídit podle barvy. Celý proces pak končí u kašmírové příze.
Facebook
Twitter
Google+
RSS