Moroví doktoři mohli i pitvat

Do Evropy vtrhla černá smrt. Papež Klement VI. povolává do Avignonu k záchraně místních obyvatel hned 18 morových doktorů. Pět z nich na mor umírá, dalších 12 raději vezme do zaječích. Jde zkrátka o náročnou profesi…

Proslulý švýcarský lékař Paracelsus (1493–1541) nebo francouzský královský chirurg Ambroise Paré (1510–1590) někdy ve své kariéře vykonávali práci morového doktora. Většinou však tuto práci zastávají lidé bez patřičného lékařského vzdělání nebo čerství absolventi lékařských fakult bez dostatečné praxe.

Je dokonce zaznamenán případ, kdy se morovým doktorem stal prodavač ovoce.

Rady od Nostradama

Pouštění žilou či přikládání pijavic. Nelze se divit, že s ohledem na své „vzdělání“ řada morových doktorů volí tyto pochybné léčebné postupy. Jen rady hrstky z nich lze považovat za osvícené. Pravidelně si mýt ruce před jídlem, pít čistou vodou, pohybovat se na čerstvém vzduchu, odklízet včas mrtvá těla, dezinfikovat povrchy třeba octem.

To vše radí francouzský lékař a prorok Nostradamus (1503–1566).

Nostradamus radí dezinfikovat povrchy octem či pít čistou vodu.

Více než slušné živobytí

Morové doktory najímají města a platí je ze svého rozpočtu. S lékaři obvykle uzavírají propracované smlouvy, kterými zajišťují jejich odměňování i podmínky případného rozvázání spolupráce. Morový doktor přitom na tom není finančně vůbec špatně.

Zatímco roční plat běžného lékaře se může pohybovat kolem 50 zlatých, morový doktor si jen za měsíc přijde na 30.

Zvláštní privilegium

Moroví doktoři pro město také zaznamenávají počty nakažených a stávají se svědky při sepisování závětí. Těší se i zvláštnímu privilegiu – zemřelé mohou pitvat za účelem nalezení vhodného léku proti nemoci.

Zahalený od hlavy až k patě

V roce 1619 přichází Charles de Lorme (1584–1678), osobní lékař francouzského krále Ludvíka XIII. (1601–1643), s návrhem na jednotný oblek morových doktorů. Do té doby žádný takový standardizovaný nebyl. Nosili jen obličejovou masku s brýlemi a výrazným zobcem, obvykle naplněným nějakou vonnou směsí bylin. To zůstává.

Nově je pro ně nařízen dlouhý kožený kabát, dále kožené kalhoty, boty, rukavice a klobouk. Vše by mělo být navoskované nebo naolejované.

Nezbytností je také hůl, aby se lékař nemusel pacienta dotýkat rukama.