Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Možná se blíží další doba ledová: Přežije ji lidstvo?

Podle ruských vědců poklesne po roce 2021 magnetická aktivita Slunce o 60 % a nastane další doba ledová. Možná si pak sice zabruslíme na Vltavě nebo na londýnské Temži, ale další důsledky ochlazení by ale už tak příjemné být nemusely. Co nám hrozí?

Vědci tvrdí, že máme zapomenout na globální oteplování a připravit se spíše na solární ochlazování. Sluneční aktivita podle nich klesne do deseti let až o 60 %. Mělo by k tomu dojít už v roce 2021, kdy začnou teploty na celé naší planetě výrazně klesat.

Vědci k tomuto znepokojujícímu závěru přišli díky matematickému modelu magnetické energie Slunce.

Jak přesná je mrazivá předpověď?

Podle ukrajinské profesorky matematiky Valentiny Zharkové z Northumbrijské univerzity v anglickém Newcastlu vychází nový matematický model z objevu druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce.

Když jsou obě vlny sladěny, je aktivita Slunce velká, když se naopak rozejdou, výkonnost Slunce ochabne.

Profesorka Zharková tvrdí, že „obě vlny mají frekvenci 11 let, ale částečně odlišnou, a časově se vyrovnávají.“ Spojením obou vln a porovnáváním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu tým profesorky Zharkové zjistil, že tyto předpovědi jsou přesné z 97 %.

Bruslení na Temži

Pokud jsou tyto předpovědi správné, nastane fenomén známý jako Maunderovo minimum. To je označení pro období sluneční aktivity v letech 1638 až 1715, kdy se na Slunci neobjevovaly žádné sluneční skvrny, což mělo vliv na klima, které bylo výrazně chladnější.

Teploty by měly začít klesat v roce 2021 a v roce 2030 pak nastane tak mrazivé počasí, že podle těchto vědců bude možné bruslit na řece Temži, která protéká Londýnem.

Dvě století mrazu

Tyto matematické modely potvrdil i vedoucí oddělení vesmírných studií na Pulkovské observatoři u Petrohradu, astrofyzik Khabibullo Abdussamatov, který dokonce tvrdí, že nová doba ledová bude trvat nejméně dvě století její vrchol nastane v roce 2055. Podle Abdussamatova se „malé“ a „velké“ doby ledové na Zemi střídají v pravidelných cyklech, kdy k těm předchozím došlo v 13., 15., 17., a v 19. století.

Může nastat kdykoli!

Dlouhé období mrazu (glaciál) jsou vždy střídány krátkým teplým obdobím (interglaciálem), které obvykle trvá 11 500 let. Teplé období, ve kterém žijeme nyní, ale začalo už před 12 tisíci lety, takže nová doba ledová může přijít téměř kdykoli.

Velmi nízká magnetická aktivita na Slunci tak odpovídá historicky zdokumentovaným chladným obdobím na Zemi.

Profesorka Zharková ale tvrdí, že její matematický model, který měl až 97% přesnost při určování minulých malých dob ledových, nelze použít jako důkaz, že i tentokrát dojde k malé době ledové.

Jde o globální oteplování?

Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že sluneční aktivita do roku 2028 klesne až o 60 %, protože se jejich výpočet opírá o pravidelný sluneční cyklus, který je znám už 200 let.

Na konci každého cyklu dosahuje sluneční aktivita maxima, což můžeme dobře vidět kolem sebe právě teď – posledních pár let jsou léta velmi horká a zimy už nejsou takové, jako bývaly dřív.

Nejde ale o globální oteplování, jak kolem sebe často slyšíme, ale o předsmrtné křeče teplého cyklu.

Ledoborec místo luxusního parníku

Šokující je i zpráva, kterou pro vládu USA vypracovala skupina renomovaných vědců. Shoduje se totiž s matematickými modely ruských vědců. Říká se v ní, že za několik let bude ve Skandinávii a Velké Británii platit kvůli nesnesitelným mrazům zákaz vycházení.

Na jižních plážích, kde se dříve opalovali turisté, bude silná vrstva ledu a sněhu, lodní dopravu budou moci dokonce zajišťovat pouze silné ledoborce.

Scénář katastrofického filmu

Podle této zprávy rovněž budou všechna letiště na severu na dlouhé období uzavřena a vlaky ani autobusy nebudou jezdit. Zásoby potravin tak během těchto krutých zim budou téměř vyčerpány a všichni se už budou modlit, aby přišla dlouho očekávané jaro.

Pokud vůbec přijde. Můžeme skutečně již za dva roky pocítit podstatně chladnější počasí, které přejde za pár let do tak mrazivého počasí, že nastane nová doba ledová?

Čas ukáže, zda matematický výpočet vědců byl správný, a zda zpráva, kterou vypracovala skupina vědců pro vládu USA, nebyl jen scénář katastrofického filmu.

Udeřila malá doba ledová

Současná situace rozhodně není historicky první výraznou změnou klimatu, kterou muselo lidstvo zvládnout. Dnešní teplé období totiž začalo až na konci 19. století a předcházela mu tzv. malá doba ledová, která odstartovala už ve 14. století.

Jednalo se o dlouhou klimatickou anomálii, která zanechala velké stopy v naší historii a kultuře.

Malou dobou ledovou se rozumí extrémní výkyvy evropského podnebí mezi 14. až 19. století s vrcholem mezi lety 1638 až 1715. I když průměrné teploty poklesly, nešlo o období neustálé zimy, jak by možná někdo čekal, ale především o období silné rozkolísanosti počasí.

Malá doba ledová nahradila mimořádně teplé a stabilní období v 10. až 13. století, kterému zase předcházelo chladnější období drsného raného středověku.

Ledovec přichází do Evropy!

Ale malá doba ledová z této dlouhé řady klimatických výkyvů přece jenom vyčnívala. Šlo totiž o nejstudenější období za posledních 2000 let, a navíc se stalo svědkem a nejspíš i motorem největší změny v lidských dějinách – vzniku moderní společnosti.

Když si střední Evropa ve 13. století ještě s určitými odchylkami (např. hladomory let 1043 a 1281 až 1282) užívala teplé období, v němž se teploty příliš nelišily od těch dnešních, na severním okraji Evropy už se rozšiřovalo zalednění.

Celoevropský hladomor zahubil miliony lidí

V Českém království se tehdy rychle zvyšoval počet obyvatel, budovala se nová města a rozšiřovaly osevní plochy. Kolem roku 1310 ale začaly teploty klesat, v roce 1315 začala série mimořádně vlhkých let a velký celoevropský hladomor.

Trval do roku 1317, ve zmenšené míře až do roku 1322, a zemřely během něj miliony lidí.  Nestabilní počasí plné extrémů znamenalo ve zranitelné zemědělské společnosti neustálou hrozbu podvýživy a s ní spojený vyšší výskyt epidemií.

Mor, Karel IV. a husité

Přes oslabenou Evropu se proto v půlce 14. století přehnala černá smrt, doslova apokalyptická morová epidemie, která během pár let přivedla do hrobu asi třetinu obyvatel.

Polohou izolované české země, které ležely mimo hlavní obchodní trasy, byly největšího morového běsnění ušetřeny, s nimi i velká část severu střední Evropy.

Uprostřed zbídačelého kontinentu tak mohla vyrůst oáza prosperity pod vládou Karla IV. České země ale nakonec moru neunikly – pronikl k nám v plné síle roku 1380. Společenské změny, které vyvolal, pak výrazně přispěly k vzniku husitského hnutí.

Malá Strana hoří!

Poté, co se české země vzpamatovaly z husitských válek, během nichž v letech 1431 až 1432 také zažily drsný hladomor, se situace výrazně zlepšila. V 1. polovině 16. století pak v kronikách čteme o velkém oteplení a rozkvětu hospodářství i celé společnosti.

Horká a suchá léta vrcholila na začátku 40. let 16. století, vyprahlá Praha tehdy zažila ničivý požár Malé Strany a Hradčan. V něm dokonce shořely i zemské desky, tedy základní registr českého šlechtického majetku.

Ničivá třicetiletá válka

Teplé počasí přálo plodinám všeho druhu. Tehdy tu byla největší plocha vinic v dějinách, do střední Evropy dokonce občas zavítala i hejna sarančat, která dnes neopouštějí Afriku. Doba nebývalé hojnosti se však v 60. letech 16. století zase změnila.

Přicházely tuhé zimy a krátká léta. V 17. století se k tomuto vývoji přidala ničivá třicetiletá válka, ale také anomálie ve sluneční aktivitě.

Výsledkem byly extrémně tuhé zimy, ve kterých mnohem častěji zamrzaly vnitrozemské řeky, Baltské moře, a dokonce i sever Jadranu.

Proč došlo k porážce Napoleona v Rusku?

V alpské části střední Evropy se začaly mohutně rozšiřovat ledovce, které pokryly vesnice i pole v údolích. V Rakousku se proto kvůli klesající produkci vína začalo přecházet na pivo.

Extrémní projevy počasí hýbaly i světovou politikou – ve velké míře se podílely na porážce španělského loďstva Angličany v roce 1588, Francouzské revoluci nebo Napoleonově porážce v Rusku.

Kdo jedl kopřivy a kůru ze stromů

Během malé doby ledové nebyl v českých zemích zaznamenán výraznější nárůst velkých potravinových krizí. Vrtkavé počasí ale i zde obnovilo praktikování předkřesťanské magie a zapustilo řadu pověr.

Lidé světili obilná zrna, na ochranu před bouřkami vyzváněly kostelní zvony, zapalovaly se hromničné svíce, zaklínaly se mraky a krupobití. Nic nepomohlo, hladomor nakonec přece jen udeřil.

Po kombinaci extrémních srážek a velkého sucha v letech 1770 a 1771 vyletěly ceny obilí do astronomických výšek, chudí lidé museli jíst kopřivy nebo kůru stromů. Podvyživené obyvatelstvo pak zasáhla epidemie tyfu. Zemřelo nejméně 250 000 lidí.

Prudce se zvýšil počet žebráků, bujela kriminalita. Dobrá sklizeň roku 1772 sice ukončila tato tzv. hladová léta, hladomor ale kromě osvícenských reforem přispěl i k selským bouřím roku 1775.

Jak vymýtit hladomory

Pro křesťanský Západ nebylo mrazivé počasí jenom hrozbou, ale také motivací k většímu pokroku.

Nejdříve Nizozemí a potom Velká Británie vymyslely střídavé hospodářství, ve kterém se půda zúrodňovala střídáním vhodných plodin místo toho, aby její část ležela ladem (tzv. trojpolní systém). Rozvíjely se technické vynálezy, zaváděly nové odrůdy.

Spolu s obilovinami se základní surovinou staly brambory a zvýšila se spotřeba masa, protože se pro hospodářská zvířata dařilo vypěstovat více krmiva. Hladomory v době míru nakonec zcela zmizely.

Co způsobil výbuch sopky

Nestálé počasí doznívalo ještě skoro celé 19. století. V roce 1816 přišel proslulý „rok bez léta“, který byl výsledkem nevídaného výbuchu sopky Tambora v Indonésii. V letech 1845 a 1890 zažily Čechy masivní povodně, ta druhá dokonce strhla Karlův most.

Pozvolné oteplování začalo v půlce 19. století, ale studené a extrémní období skončilo náhle až v zimě na přelomu let 1896 a 1897.

Čtyřicet teplých let

Přišla nejstudenější zima století na přelomu let 1928 a 1929, po roce 1939 pak nastala doba mírnějšího poklesu teplot, která trvala až do 70. let.

Posledních čtyřicet let už se teplota zvyšuje – oproti 19. století se celoročně oteplilo skoro o celý 1 °C. Otázkou zůstává, kdy se křivka přehoupne zase zpět k mrazivým teplotám.

Stane se tak už za dva roky, jak předpovídá matematický model profesorky Zharkové?

Teploty by měly začít klesat už v roce 2021. Malá doba ledová odstartovala už ve 14. století. Po husitských válkách se situace s hladomorem zlepšila. Během malé doby ledové byl zaznamenán nárůst potravinových krizí. Výbuch sopky způsobil i u nás velké povodně.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Záhady a napětí
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Salát s pečenými meruňkami
nejsemsama.cz
Salát s pečenými meruňkami
Ovoce a salát v kombinaci se sýrem je vždy dokonalá pochoutka. Vyzkoušejte ji i s melounem, broskvemi nebo jahodami. Ingredience na 4 porce: ● 500 g meruněk ● 200 g krémového kozího sýra ● 1 vejce ● 200 g listového salátu ● 1 červená cibule ● sůl ● pepř ● olivový olej ● 2 lžíce medu ● 2 lžíce citronové šťávy ● 200 g sušené šunky Postup: Měkký kozí sýr prošlehejte s vejcem. Směs pak
Roboti pod zemí: Jak ČVUT staví budoucnost tunelů a úložišť
21stoleti.cz
Roboti pod zemí: Jak ČVUT staví budoucnost tunelů a úložišť
Představte si robota, který se sám orientuje v temném podzemí, analyzuje stěny tunelu a rozpozná člověka i nečekanou trhlinu. Ne, to není sci-fi – to je JULBOT. A právě takoví roboti se dnes učí praco
Grilovaný losos s borůvkami
tisicereceptu.cz
Grilovaný losos s borůvkami
Losos je jednou z nejoblíbenějších ryb na světě. Přidejte si k němu i omáčku, která ho skvěle doplní. Ingredience 150 až 200 g lososa na porci Marináda sušený česnek sůl a pepř šťáva z 1
Praktický půvab ostrůvkových řešení
rezidenceonline.cz
Praktický půvab ostrůvkových řešení
Módní dispozice má své nesporné výhody, spočívající nejen ve výsledném vzhledu kuchyně, ale také z pohledu funkčnosti. Je ale náročná na prostor. Nesporným přínosem takto koncipované plochy je její vstřícnost k ideálnímu uspořádání, jež dbá na snadnou dostupnost a obsluhu všech jednotlivých zón kuchyně. Umožňuje totiž splnění nejdůležitější zásady, a sice minimalizaci počtu kroků a
Rolls-Royce Motor Cars Prague vzdává hold kulturnímu odkazu modelu Phantom
iluxus.cz
Rolls-Royce Motor Cars Prague vzdává hold kulturnímu odkazu modelu Phantom
Model Phantom je od roku 1925 nejznámějším symbolem úspěchu. Po osm generací provázel královské rodiny, státníky, umělce a průmyslové magnáty, kteří byli přítomni u mnoha z nejvýznamnějších okamžiků m
Sladké je prý sprosté slovo!
skutecnepribehy.cz
Sladké je prý sprosté slovo!
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere
Včely: Neúnavní pomocníci, kteří komunikují tancem!
epochaplus.cz
Včely: Neúnavní pomocníci, kteří komunikují tancem!
Jemné bzučení napovídá, že v okolí se pohybuje hmyz. Květinu zrovna navštívila včela, která po krátké chvílí míří zpět do úlu. Jakmile náklad odevzdá, předvádí zvláštní pohyby, skrze něž dává vědět ostatní, kde sehnat vydatný nektar. Malého živočicha v našich končinách nejvíce zpopularizuje kreslený seriál Včelka Mája, k němuž nazpívá píseň Karel Gott (1939–2019). Včely si pozornost zaslouží
Zelený ostrov Menorca
epochanacestach.cz
Zelený ostrov Menorca
Pokud nesnášíte velká vedra, nebo vám v létě na dovolenou nezbyl čas, nic není ztraceno. Menorka vám ráda otevře svou náruč. Název pochází z latinského Insula minor (Menší ostrov), který se používal pro odlišení od sousední Mallorky. Oba ostrovy patří k španělskému souostroví Baleáry. Od Mallorky se ostrov liší nejen velikostí, ale také rytmem života.
Konec zápachu v bytě
panidomu.cz
Konec zápachu v bytě
Možná už se vám to také stalo. Vejdete do bytu a…. cítíte nepříjemný odér, který se line prostorem. Jen nemůžete přijít na to, odkud se bere. V případě, že se váš nos vzbouří a signalizuje nelibý pach, se zkuste zaměřit na 7 nejčastějších důvodů, proč to u vás doma smrdí. 1. Odpadkový koš Používání igelitových
Regina Řandová prý přišla manželovi na milenku!
nasehvezdy.cz
Regina Řandová prý přišla manželovi na milenku!
Není to tak dávno, co zářila štěstím. Dokonce s manželem po 20 letech obnovili manželský slib. Jenže pohádka má zřejmě trhliny. Herečka Regina Řandová (57), známá ze seriálu Kamarádi, prý čelí kruté r
Byl slepý básník Homér ve skutečnosti ženou?
enigmaplus.cz
Byl slepý básník Homér ve skutečnosti ženou?
Panovník ithackého království Odysseus odjíždí bojovat do trojské války. „Kdo tady teď bude vládnout?“ ptají se v tu chvíli dvořané. „Já,“ prohlásí rozhodným hlasem Odysseova manželka Pénelopé. Nikdo
Habáni na Moravě: Šlechta díky odpadlíkům od víry bohatla
historyplus.cz
Habáni na Moravě: Šlechta díky odpadlíkům od víry bohatla
Kdysi šťastná a prosperující obec náhle zeje prázdnotou. Tisíce lidí zanechávají své majetky napospas osudu a prchají ze země, aby splnily nemilosrdný panovníkův rozkaz. Jejich víra se od té povolené příliš liší. Hnutí novokřtěnců působí v církevním světě na počátku 16. století jako blesk z čistého nebe. Humanistický učenec Konrád Grebel (asi 1498–1526) a jeho kolega Felix
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz