Všichni víme, že voda proudí vlivem gravitace vždy dolů z kopce. Jsou ale případy, kdy se voda dokáže pohybovat proti všem zákonům přírody do kopce. Může to být vlna na pláži, voda proudící v sifonu, zvláštním případem je i jev, zvaný vzlínání. V Antarktidě je dokonce řeka, která teče do kopce. Jak vysvětluje věda tyto jevy?
Sifon znali už staří Egypťané
Ve starověkém Egyptě se princip sifonu používal hlavně při zavlažování. Dnes jej máme všichni doma v podobě sifonů u umyvadel, dřezů či odpadu u záchodové mísy, kde má zamezit především zápachu. Sifon je možné popsat jako trubku nebo potrubí, které umožňuje proudění kapaliny z vyšší úrovně na nižší úroveň. Umožňuje kapalině proudit vzhůru bez čerpadla.
Praktický příklad zná většina z nás.
Vypouštíme bazén
Pokud jste někdy vyprazdňovali na zahradě nadzemní bazén, určitě jste k tomu nepoužili kbelík, což by byla práce hodná bájného Sysifa, ale hadici, která se ponoří do bazénu, přehodí přes jeho okraj tak, aby byl její konec níže, než dno bazénu a nasátím se spustí odtok vody. Bazén se vyprazdňuje samovolně, dokud je v něm konec hadice ponořena.
Jak sifon pracuje?
Na sifonu je nejzajímavější to, že vědci se dosud neshodli, jak vlastně pracuje. Přesná definice stále chybí. V poslední době se vědci domnívají, že klíčovou silou je gravitace. Tato teorie je postavena na soudržnosti kapaliny, která drží díky silné vazbě. Podle některých fyziků však není ani tato teorie přesná a tak se na to správné vysvětlení stále čeká.
A co takhle vzlínání?
Jednoduchou ukázku vzlínání docílíme například ponořením papírové utěrky do vody. Zakrátko vodu nasákne a to proti působení zemské gravitace tak dlouho, dokud se vodou nenasytí drobné póry v utěrce. Stejného principu využívají rostliny při nasávání vlhkosti z půdy. Ta vzlíná drobnými kapilárami vzhůru a dodává rostlinám potřebnou vláhu. To je také ukázka proudění vody vzhůru.
Nebo starší stavby bez izolace.
Záhadná řeka v Antarktidě
Nachází se v pohoří Gamburcev, jehož vrcholy se nacházejí ve výšce 3400 metrů a je srovnatelné s Alpami. Co je však jeho zvláštností, je to, že je celé pokryto mohutnou vrstvou ledu o tloušťce až 4 kilometrů. Právě pod tímto pohořím teče řeka, která pramení v údolí a teče vzhůru do kopce. Vědci už mají vysvětlení.
Tlak obrovské masy ledu, sestupujícího po úbočí hor působí na vodní tok v údolí, stlačuje jej ke svahu skalnatému podloží a tímto tlakem je voda vytlačována směrem vzhůru.
Facebook
Twitter
RSS