Nebe nad portugalským přístavem se zatáhne a pak se ozve ohlušující rána. „Běžte se schovat, rychle! Bude bouřka!“ křikne kdosi, když temnou oblohu protne blesk.

Udeří přímo do kláštera vypínajícího se mezi kopci Sintry a o život tak připraví několik mnichů. Od té doby začne monumentální sídlo chátrat…

„Je to tu kouzelné,“ zašeptá král Ferdinand II. (1816–1855) při pohledu na malebnou oblast kolem portugalské Sintry.

Jeho nadšení nezmírní ani procházka kolem zchátralého kláštera, natož pak povídačky o ničivém zemětřesení, které zdejší mnichy přivedlo do záhuby. Ještě toho roku nechá Ferdinand ruiny strhnout a na jejich místě vybuduje zbrusu nové letní sídlo pro svou rodinu.

Na pomoc si přizve uznávaného architekta barona von Eschwege, který jeho bláznivým snům vetkne reálnou podobu.

Trosky kláštera se tak v mžiku promění v přepychový palác ozdobený pozlacenými báněmi, barevnými fasádami i obrovským iluzívním obloukem!

Topí se v penězích

Na tváři portugalského krále Manuela I. (1469–1521) je vidět blažený úsměv. Peněz má mocný panovník víc než dost, přesto se mu díky výhodnému obchodu s Orientem  pokladnice neustále plní.

Není divu, že právě on vztyčí v Portugalsku nespočet monumentálních staveb a zasadí se o přestavbu kláštera tyčícího se v náručí pohoří Serra de Sintra. A nebyl by to Manuel, kdyby omšelé stavbě nevetknul punc originality.

Její zdi tak zkrášlí originálními freskami, sochami exotických zvířat nebo velkými kříži Kristova řádu.

Ozdobami nešetří

Po celá staletí funguje palác jako tiché a klidné místo pro meditaci mnichů. Poté, co si zásah blesku a následné zemětřesení v roce 1755 vyžádá své oběti, však zůstanou trosky kláštera opuštěny.

Teprve v roce 1838 je společně s přilehlými lesy a pozemky získá král Ferdinand II. a rozhodne se započít s nákladnou výstavbou.

„Celý palác zrekonstruoval a proměnil ho ve skvostný unikát mísící v sobě prvky gotického, romantického a maurského stylu,“ míní odborníci.

Přepychové sídlo využívá Ferdinand až do své smrti, poté ho získá král Ludvík I. (1838–1889) a roku 1889 stát. Dnes je palác Pena zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO.