Starší ročníky s nostalgií vzpomínají na typickou nakyslou chuť a neopakovatelnou vůni obyčejné „Šumavy“, jak se ještě před čtvrtstoletím označoval v obchodech běžný konzumní chléb za čtyři ká čé za bochník.

Ti mladší už takové štěstí neměli.

Tenkrát samozřejmě podobně jako i teď existoval větší výběr (kmínový, žitný, pšeničný, pšenično-žitný…), ale přesto se dřívější sortiment, zásadně lišil od toho dnešního.

Pekaři používali syrovátku, brambory, kvásek nebo čerstvé droždí, v těstě scházely konzervanty, éčka a další „chemie“. Chléb chutnal i suchý – nenamazaný, a čerstvý vydržel déle než týden.

Vynechte velké obchody

V hyper a supermarketech sice koupíte relativně levné pečivo z velkokapacitních pekáren, ale má nízkou kvalitu.

Pokud si na něm chcete skutečně pochutnat, dejte si tu práci a najděte si ve svém okolí nebo v okruhu, kde se denně pohybujete, soukromou pekárničku či obchod

Chléb z přírodního kvásku

Přírodní kvas vzniká smísením malého množství žitné mouky a vody. Když kvásek vzejde, přidá se do něj podle potřeby další žitná mouka a voda a proces se opakuje tak dlouho, dokud není kvásku potřebné množství.

Potom se smísí s moukou (pšeničnou, žitnou, směsí…) na těsto, kvásku by v něm mělo být zhruba šedesát procent. Ochutí se solí, případně kmínem a dá se vykynout. Ze vzešlého těsta se tvoří pecny, ty se nechají ještě znovu kynout v ošatkách či formách. Teprve potom se chleba peče.

Polokvasový chléb

Místo přírodního kvásku jsou k nakynutí těsta použity tzv. startovací kultury, které obsahují bakterie kyseliny mléčné. Kromě nich se do těsta přidává ještě droždí, aby těsto vzešlo.

Kvásek pošlete dál

Ne všichni pekaři se s vámi o kvásek podělí. I když kváskový chléb pečou, nechtějí prozradit svoje „know how“ a potenciálně se připravovat o zákazníky.

Kvůli tomu vznikla na internetu  doména Pečempecen.cz, kde si můžete podle svého bydliště najít nejbližšího amatérského i profesionálního pekaře, který je ochoten se o svůj kvásek podělit.