Verne zasedne ke stolu ve své pracovně a pustí se do díla, které později prosluje pod názvem Pět neděl v balonu.
„Prudkým tahem balonu se však kotva zaklesla překvapenému kouzelníkovi mezi stehna a černoch, sedě obkročmo jako na bájném okřídleném koni, vznesl se do vzduchu…“ píše.
„Pro námět sáhl šťastně – spojil dvě věci, o něž měla veřejnost obrovský zájem – myšlenku řiditelného balonu a objevitelské cesty po Africe,“ zdůrazňuje současný autor Ondřej Neff.
Verne dopíše rukopis v roce 1862. „Milé děti, myslím, že vás opustím… Právě jsem napsal román nového typu. Bude-li mít úspěch, bude to zlatý důl, tím jsem si jistý,“ loučí se se svými přáteli z burzy.
Slaví nebývalý úspěch
Podle legendy Verne obejde hned 15 nakladatelství. Marně. Nakonec se svým rukopisem pod paží stane na prahu domu, v němž žije nakladatel a spisovatel Pierre Jules Hetzel (1814–1886).
Francouzský badatel Marcel Moré (1887–1969) tvrdí, že první setkání obou mužů popisuje Verne v knize Dvacet tisíc mil pod mořem: „Byla to obdélníková místnost se zkosenými rohy, dlouhá deset, široká šest a vysoká pět metrů.
Zářící strop, vyzdobený jemnými arabeskami…“ Dokonce uvádí, že kapitán Nemo ze zmíněného románu není nikdo jiný než zašifrovaný nakladatel Hetzel. Ten Vernův rukopis přijme. Román slaví nebývalý úspěch!
Možná by nepsal tak dobře…
Hetzel proto uzavírá se spisovatelem smlouvu na 20 let dopředu – Verne musí dodávat ročně dva romány za předem stanovený honorář. Zároveň mu dává cenné rady a ukazuje na slabá místa jeho příběhů. Stránky pod dotekem pera autora nyní jen létají.
V následujících letech spatří světlo světa jeho nejslavnější díla – Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta… Až po desetiletích však rozbory účetnictví Hetzelova nakladatelství ukážou, že jeho zisky z verneovek jsou zhruba v poměru 10 :
1 k příjmům autorovým. „Ony ‚velkorysé‘ smlouvy byly ve skutečnosti otrokářskými kontrakty. Verne psal pod knutou Hetzelovy nestydatosti.
A možná právě touto knutou Hetzel přispěl k Verneově nesmrtelnosti – třeba by Jules Verne psal méně, a dokonce i hůře, kdyby byl kontrakt jiný, slušnější,“ domnívá se Neff.