Málokdo si uvědomuje, že na naší planetě stále existují místa, která dokázala až do dnešních dnů vzdorovat všem objevitelům a kde stále vládne jen divoká příroda a zvířata. Mnohá z nich jsou vzdálená a nepřístupná.

Jiná člověk schválně ponechal pod vládou přírody, aby uchránil jejich bohatství.

Hory, kde bydlí bohové indiánů

O co jde: stolové hory Tepui

Kde: Guyanská vysočina, Venezuela

Tyto unikátní stolové hory vystupující tisíce metrů nad koruny jihoamerické džungle pamatují dobu, kdy ještě Afrika a Jižní Amerika byly součástí prakontinentu Gondwana. Jsou tedy staré stovky milionů let.

Stolových hor, které tamní indiáni nazývali Tepui, tedy domovy bohů, je v Guyanské vysočině 115 a na řadu z nich lidská noha dosud nevkročila.

Skutečné vodopády z Jurského parku

O co jde: Honokohau Falls

Kde: Maui, Havaj

Severní cíp havajského ostrova tvoří hory porostlé neprostupnou džunglí. Právě zde můžete najít vodopád, který si jako kulisu vybrali filmaři Jurského parku.

Prohlédnout si jej ale můžete jen z helikoptéry či letadla, po zemi je toto údolí prakticky nepřístupné.

Zamrzlý vrchol zakázané hory

O co jde: Gangkhar Puensum

Kde: Himálaj, Bhútán

Až v roce 1983 umožnili vládcové Bhútánu přístup do země velehorským expedicím, ale prakticky jen na dvě desetiletí. Vrcholek Gangkhar Puensum, který podle tradic obývají bohové, tak zůstal nedotčen, i když se jej pokusily dosáhnout hned čtyři expedice. Bhútánská svatá hora je zároveň nejvyšší nezdolanou horou světa.

Kamenný les, který vyrostl pod zemí

O co jde: Tsingy de Bemaraha

Kde: Melaky, Madagaskar

Špičaté jehlany kamenný les Tsingy de Bemaraha vznikaly nejdříve pod zemí, kde voda obrušovala vápenec. Nakonec však strop odplavily monzunové deště. Na dně skalních kaňonů se ukrývá úplně jiný svět, jakási skrytá přírodní pokladnice.

Více než polovina kamenného lesa proto zůstává naprosto nedotčená jako přísně střežená přírodní rezervace.

Kousky Evropy ztracené kdesi u Antarktidy

O co jde: TAAF

Kde: Kergueleny, Indický oceán

Na třech stovkách Kerguelenových ostrovů mezi Afrikou, Austrálií a Antarktidou je jedinou stopou člověka meteorologická stanice na největším z ostrovů. Nerostou tu žádné keře nebo stromy, jen nízký porost typický pro oblasti tundry. Zdejší nehostinný kout země si ale oblíbili tuleni, lachtani a rypouši.