Písek bez vegetace, nedostatek vody a nesnesitelné vedro. Tak si zřejmě každý představí pouště. Nehostinné místo, kterému je lepší se vyhnout. Nemusí se ale jednat pouze o nekonečné písečné přesypy. Pouště mohou být neskutečně nádherné!
Sahara
Kde: severní Afrika
Rozloha: 9 269 000 km2
Teplota: okolo 50 °C
Srážky za rok: 50–100 mm
Sahara je největší pouští na světě. Ačkoli celý region protínají koryta občasných toků, zůstávají po většinu roku suchá. Svou rozlohou zaujímá stejnou plochu jako Čína nebo Spojené státy americké. Na severu zasahuje od úpatí pohoří Atlas až k pobřeží Středozemního moře.
V oblasti se nevyskytuje mnoho srážek, pokud ale přijde průtrž, způsobí na místě často povodeň.
Úrodná poušť
Podle archeologů a paleontologů patřila Sahara ještě před 5000–7000 lety k poměrně úrodné oblasti, vhodné k pěstování plodin a pastevectví. Dnes má svůj význam hlavně jako naleziště ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin. Dochází zde k velkým teplotním výkyvům mezi dnem a nocí, přičemž noční teploty často padají pod bod mrazu.
Pro Saharu jsou typické písečné bouře, při kterých se přemisťuje obrovské množství písku a prachu.
Velká písečná poušť
Kde: Austrálie
Rozloha: 285 000 km2
Teplota: okolo 40 °C
Srážky za rok: 300 mm
V australském vnitrozemí leží několik různých pouští, které na sebe vzájemně navazují. Nejzajímavější z nich je Velká písečná poušť, druhá největší pustina v Austrálii. Tvoří ji hlavně rozsáhlé písečné duny a místy slaná jezera. Některé duny dosahují výšky až 30 metrů. Teploty v oblasti šplhají během dne až k 40 °C.
Magické místo
Tuto nehostinnou oblast s rudým pískem obývají hlavně původní Australané, zvaní Aboriginci. Ve 20. století byli domorodí obyvatelé z místa vystěhováni, dnes už zde mají vlastní rezervaci. V oblasti se nachází také nejobjemnější pískovcový monolit – Ayer´s rock neboli Uluru, který tu stojí podle odhadů 600 milionů let.
Tento přírodní skvost obsahuje aluminium a křemičitany, díky kterým získává svůj načervenalý nádech, který během dne neustále mění svou barvu.
Arabská poušť
Kde: Arabský poloostrov a východní část severní Afriky
Rozloha: 2 300 000 km2 (africká část: 220 000 km2)
Teplota: 40 °C
Srážky za rok: 100 mm
Jedna část pouště se nachází ve východní části Afriky mezi Nilem a Rudým mořem. Na jihu na ni pak navazuje Núbijská poušť. Jedná se nehostinnou, ryze skalnatou krajinu, plnou holých plání, hor a útesů. Typickým znakem pro tuto oblast jsou vádí, která vznikla erozí občasných vodních toků. V této poušti najdeme nejrozsáhlejší písečné duny na světě.
Obchodní stezka
Poušť na Arabském poloostrově už po tisíce let obývaly kočovné arabské kmeny. Přes toto území vedly obchodní i dobyvatelské cesty mezi Afrikou a Asií. I dnes je domovem několika různých kultur, jazyků a národů. Vždyť uprostřed pouště leží Rijád, hlavní město Saúdské Arábie, s více než 7 miliony obyvatel.
Kalahari
Kde: Botswana, Namibie, Jihoafrická republika
Rozloha: 900 000 km2
Teplota: -10 až 40 °C
Srážky za rok: 30–150 mm
Tato rozlehlá poušť se nachází v jižní Africe na území tří států: Botswany, Namibie a Jihoafrické republiky. Neúrodná polopoušť má mnoho podob. Vyskytují se zde písečné duny, pláně pokryté trávou, ale také vody delty či akáciové lesíky. Většinou zde napadne jen malé množství dešťových srážek a panují tady velmi vysoké letní teploty. I přesto poušť obývají místní kmeny, tzv.
Křováci, kteří místo nazývají „Velká žízeň“.
Zastavil se čas
Domorodci osidlují hlavně okraje buše, obývají ji už přes 20 000 let. V minulosti žili v celé jižní polovině Afriky, ale postupně byli bělochy zatlačeni do této oblasti. Moderní doba je zatím nepoznamenala, žijí v chatrčích postavených z místních materiálů, loví s luky a jedovatými šípy. Živí se hlavně sběrem rostlin a hmyzu.
Zajímavé je jejich genetická struktura – nemá ji nikdo jiný na planetě.
Čivavská poušť
Kde: Mexiko, Spojené státy americké
Rozloha: 362 000 km2
Teplota: 35–40 °C
Srážky za rok:150–400 mm
Čivavská poušť se rozprostírá na území Mexika a Spojených států. Leží ve srážkovém stínu pohoří Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental, které brání pronikání vlhkosti od Tichého oceánu a Mexického zálivu. Střídají se zde kamenité a písčité oblasti. Převážnou část pouště tvoří národní park, kde se vyskytuje několikanásobně vyšší počet ptáků než v ostatních parcích USA.
Dominantou této oblasti jsou nejen skalní útvary, ale také údolí řeky Rio Grande.
Vlhký vzduch ze zálivu
Srážky se tu objevují hlavně v létě a na počátku zimy. Většina letních srážek spadne během severoamerického monzunu, který přináší vlhký vzduch z Mexického zálivu. A vzhledem k vnitrozemské poloze a vyšší nadmořské výšce od 600 do 1675 metrů panuje na Čivavské poušti mírnější podnebí.
V zimě se v oblasti objevují mrazy, v severních oblastech se mohou vyskytovat dokonce sněhové bouře.
Atacama
Kde: Chile
Rozloha: 325 000 km2
Teplota: 1 mm
Srážky za rok: 0 až 50 °C
Atacama je nejsušší poušť na Zemi. Táhne se 1000 km okolo Tichého oceánu od jižní hranice horského státu Peru až do centrální oblasti Chile. V některých částech dosahuje nadmořské výšky 5000 m. n. m. Na tomto místě téměř neprší, podle některých informací v jejím středu významně nepršelo mezi rokem 1570 až 1971.
Panuje tu velký rozdíl teplot, který urychluje silnou erozní činnost hornin.
Bohaté zásoby
Vláha se sem kvůli Andám nedostane z žádné strany. I přesto žije v oblasti kolem 1 milionu lidí. Hlavním důvodem jsou nerostné suroviny, které se v poušti nacházejí. Jedná se hlavně o obrovská naleziště železné a měděné rudy. Také se zde nachází minerál nitronatrit neboli chilský ledek, o jehož vlastnictví se dokonce v letech 1879 až 1883 vedla tzv. druhá pacifická válka.
A přes vyprahlost má Atacama co nabídnout.
Můžeme zde obdivovat například gejzír El Tatio, což je nejvýše položený gejzír na světě.
Sonorská poušť
Kde: Spojené státy americké, Mexiko
Rozloha: 312 000 km2
Teplota: 20–30 °C
Srážky za rok: 70 mm
Sonorská poušť se rozprostírá z jedné části na území Spojených států amerických, z druhé na území Mexika. Na severu na ni bezprostředně navazuje Mohavská poušť. Ze všech světových pouští má nejbohatší zastoupení živočišných a rostlinných druhů a je považována za nejkrásnější poušť na světě.
Střídají se zde pískové oblasti se štěrkovými a kamenitými plochami, část kryje i zemina.
Místo domorodců
Poušť je domovem 17 kmenů indiánů, kteří mají osady v indiánských rezervacích v Arizoně. Vzhledem ke svému teplému klimatu po celý rok je tato oblast známá produkcí tropického ovoce, jako jsou datle nebo fíky.
Thárská poušť
Kde: Indie, Pákistán
Rozloha: 200 000 km2
Teplota: 50°C
Srážky za rok: 150–350 mm
Thárská poušť se nachází na území indického subkontinentu. Leží východně od dolního toku řeky Indus. Na jihovýchodě Pákistánu přechází do pouště Cholistánské. Jedná se o písčitou poušť s typickými dunami. Charakterizují ji hlavně extrémní teploty, horké písečné bouře a podnebí bez deště.
Teploty jsou extrémně kolísavé, pohybují se od bodu mrazu v zimě, až po 50 °C v létě.
Kyselá půda
Podle vědců vznikla poušť v letech 2000–1500 př. n. l., kdy vyprahla řeka Ghaggar. Na její vysychání měly vliv hlavně změny klimatu a posuny tektonických desek. V nejsušší části pouště je půda převážně pískovitá, částečně jílovitá, přičemž hlubší zemina může obsahovat ztvrdlé částečky jílu, uhličitanu vápenatého a sádrovce.
Kyselost půdy se pohybuje mezi 7 a 9,5 pH.
Mohavská poušť
Kde: Spojené státy americké
Rozloha: 65 000 km2
Teplota: přes 50 °C
Srážky za rok: 45–130 mm.
Tato písčito-kamenitá poušť leží na jihovýchodě Kalifornie. Rozkládá se v jižní části Velké pánve, dále zasahuje na jih Nevady a velmi malou částí také do Utahu a Arizony. Její název pochází od slova Mohave – jména indiánského kmene, který ji obýval. Třebaže je to na poušti nezvyklé, ve vysoké nadmořské výšce se můžeme setkat i se sněhem.
Duny, vysoké až 200 metrů mají různou podobu od klasických hor písku, přes duny porostlé vegetací až po písečné útvary nezvyklých tvarů.
Údolí smrti
V této převážně slané poušti se nachází i světoznámé, 230 kilometrů dlouhé Údolí smrti, nejsušší a nejníže položené místo na zemi. Leží 86 metrů pod hladinou moře. V létě tady teplota přesahuje 49 °C. Nejvyšší naměřená teplota tu byla 57,1 °C. Svůj název dostalo v roce 1849, kdy probíhala kalifornská zlatá horečka. V roce 1933 bylo údolí prohlášeno za národní památku a v 90.
letech pak získalo status národního parku.
Facebook
Twitter
RSS