Dostal zakázku od Českých Budějovic. Hlavní mušli Samsonovy kašny mistr Horn vytesá v kamenolomu u Besednice nedaleko Českého Krumlova.
Nádrž má tak velký průměr, že se nevejde ani do jedné z budějovických bran. Radním proto nezbývá než improvizovat…
Kvůli těžbě stříbra má středověká Kutná Hora problém s nedostatkem pitné vody, protože horníci při práci narušili spodní prameny.
Radní nepříjemný problém vyřeší vybudováním přes dva kilometry dlouhého dřevěného potrubí, které přivádí vodu z okolních zdrojů a ústí do několika nádrží rozmístěných po městě.
Kolem vodního rezervoáru na dnešním Rejskově náměstí vyrůstá v letech 1493–1495 bohatě zdobená kašna z pískovce ve stylu pozdní gotiky.
Jeden ze symbolů současné Kutné Hory má tvar dvanáctibokého hranolu, původně byl zastřešený a vznikl nejspíše v huti Matěje Rejska (před r. 1450–1506), významného stavitele jagellonské éry.
Jeskyně s mytickým hrdinou
Na jejím místě na dnešním Zelném trhu v Brně dříve stávala renesanční kašna s orlem. Koncem 17. století se ji brněnští radní rozhodnou nahradit.
Zakázku na novou barokní kašnu Parnas dostává vídeňský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu (1656–1723). Navrhne nádrž o půdorysu šesticípé hvězdy. Do středu kašny umístí trojboký skalnatý útes s umělou otevřenou jeskyní.
Mytický hrdina Herakles, symbolizující dobro, z ní vyvádí v řetězech spoutaného trojhlavého psa Kerbera, strážce vchodu do podsvětí.
Na vrcholku útesu stojí alegorická socha Evropy, kterou po stranách jeskyně doplňují postavy symbolizující Babylonii, Persii a Řecko.
Voda ze lvího chřtánu
S kamennou nádrží o průměru 17 metrů patří k největším kašnám v Česku. Radní Českých Budějovic si ji objednali v souvislosti s rostoucím počtem obyvatel města, kteří spotřebovávali stále více vody.
Samsonovu kašnu vyrábí v letech 1721–1727 kameník Zachariáš Horn (1679–1738) a sochař Josef Dietrich (1677–1753). Cennému baroknímu dílu dominuje socha biblického Samsona, krotícího lva, již nesou čtyři atlanti.
„Kvůli rozměrné hlavní mušli, do které padá voda ze lvího chřtánu, museli tehdy ubourat kus Svinenské brány, aby tuto část kašny vůbec dostali do Českých Budějovic,“ líčí současný publicista Zdeněk Zajíček.
