Kamenné nástroje vyráběli předchůdci moderního člověka už před zhruba 3,3 miliony let. Technologie broušení, jež umožňovala vytvářet ostřejší nástroje, je však mnohem mladší. Ovládl ji až člověk moderní (Homo sapiens sapiens). Úlomky pravděpodobně nejstarší broušené sekery pocházejí z Austrálie.

Archeoložka Sue O’Connorová z Australian National University oznámila, že broušený nástroj opatřený svého času rukojetí byl vyroben v době před 46 000 až 49 000 lety.

Tedy nedlouho poté, co do Austrálie přišli první lidé, zvaní Austrálci neboli Aboridžinci.

Fragmenty velikosti lidského nehtu objevila O’Connorová se svým výzkumným týmem již počátkem 90. let minulého století. Místem nálezu byla vápencová jeskyně v národním parku Windjana Gorge v Západní Austrálii. Tedy na jednom z prvních míst, kde se v Austrálii usídlil moderní člověk.

Jedná se o archeologickou lokalitu nebývalého významu. Skalní úkryt byl pravděpodobně obýván prakticky nepřetržitě. Jeho stěny i strop jsou pokryty četnými malbami.

Vykopávky pak odhalily mnoho fragmentů lastur a mušlí, jež sem museli obyvatelé jeskyně dopravit z moře vzdáleného 10 kilometrů.

Samotný artefakt získal na zajímavosti až více než 20 let od svého objevení, kdy došlo k určení  jeho stáří. Při analýze vědci zjistili, že je přinejmenším o 11 000 starší, než do té doby nejstarší známý podobný nástroj nalezený v Japonsku.