Vládcem souše je co do velikosti slon, ovšem pod hladinou světových moří a oceánů se skrývají tvorové, kteří svými úctyhodnými rozměry strčí slona hravě do kapsy. Na jaké kolosy lze ve slaných vodách narazit?
Plejtvák obrovský
Hmotnost: 190 tun
Délka: 30,5 až 33,6 m
Rychlost pohybu: až 37 km/hod.
Dožití: 80 až 90 let
Kde žije: ve všech světových oceánech kromě Severního ledového, častěji na jižní polokouli
Plejtvák obrovský, také známý jako modrá velryba, je největším současně žijícím živočichem na naší planetě a z hlediska tělesné hmotnosti zřejmě i v historii.
Na délku ho předčili jen někteří druhohorní býložraví dinosauři a poté několik dnešních bezobratlých živočichů.
Překvapivé pak je, že tento mořský obr dokáže, díky proudnicovému tvaru těla a kůži snižující tření, plout rychlostí až 37 km/hod., takže patří k nejrychlejším tvorům mořských hlubin.
Talířovka obrovská
Hmotnost: 90 kg
Délka: zvon 2,3 metru v průměru, chapadla až 37 m
Rychlost pohybu: až několik km za hodinu
Dožití: 1 rok
Kde žije: v subarktických vodách Severního ledového oceánu a severních částech Atlantiku a Pacifiku
Kvůli svému vzhledu nese tato medúza v angličtině jméno lví hříva, kterou skutečně připomíná. Menší jedinci mají světle oranžovou až žlutohnědou barvu, větší sytě purpurovou až temně fialovou. Jejich tělo tvoří z 94 až 97 % voda.
Ze zvonu o průměru přes 2 metry vyrůstá 8 chomáčů, z nichž každý obsahuje 150 chapadel, která jsou extrémně lepkavá.
Střetnutí člověka se žahadly talířovky působí bolest a zčervenání kůže, za normálních okolností není smrtící, ale může vést k srdeční zástavě u ohrožených jedinců. K deaktivaci žahavých látek poslouží ocet.
Vorvaň obrovský
Hmotnost: samci až 50 tun, samice 25 tun
Délka: rekord 25,6 m, průměrně 12–14 m samice a 16–18 m samci
Rychlost pohybu: průměrně 7,4 km/hod., maximálně až 37 km/hod.
Dožití: 80 let
Kde žije: hojní od arktických vod až k rovníku
Je to právě tato velryba, která je ztotožňována s biblickou mořskou příšerou Leviathanem a jež sehrála ústřední roli v románu Hermana Melvilla Bílá velryba.
Její anglický název sperm whale souvisí s mléčně bílou substancí v její hlavě zvanou, spermacet, která bývala dříve mylně zaměňována se spermatem. Funkce této látky není zcela objasněná.
Vědci se domnívají, že umožňuje zvířeti regulovat vztlak či napomáhá echolokaci, případně funguje jako beranidlo při soubojích samců.
Krakatice obrovská
Hmotnost: 275 kg u samice a 150 kg u samce
Délka: samice asi 13 m, samec průměrně 10 m, rekord údajně až 18,5 m
Rychlost pohybu: při úhybném manévru až 40 km/hod.
Dožití: zřejmě jen 5 let
Kde žije: ve všech světových oceánech v blízkosti kontinentálních a ostrovních svahů
Už od 18. století kolovaly mezi námořníky zvěsti o obří mořské příšeře s dlouhými chapadly a velkýma očima. Až roku 1857 spojil dánský přírodovědec Japetus Steenstrup tyto zkazky se skutečným živočichem, krakaticí obrovskou.
Tělo tohoto hlavonožce se skládá z trupu (pláště), osmi ramen a dvou dlouhých chapadel, nejdelších svého druhu. Právě díky nim dosahují krakatice délky až 13 metrů.
Pohlavně dozrávají ve věku 2 až 3 let, ale žijí jen asi 5 let, takže se za život rozmnoží pouze jednou.
Kosatka dravá
Hmotnost: 10 tun samci, 5 tun samice
Délka: 9 metrů samci, 8,5 metru samice
Rychlost pohybu: až 55 km/hod., průměrně 10–13 km/hod.
Dožití: samice obvykle 50, někdy až 90 let, samci průměrně 30, výjimečně 50 let
Kde žije: polární regiony – u pobřeží Aljašky, Islandu, Norska i Antarktidy
Kosatky žijí ve skupinách, kde základem je mateřská linie sestávající z matky rodu a jejích potomků. Stejně jako delfíni jsou i kosatky velmi zpěvná zvířata. Jejich hvízdání a cvakání slouží ke komunikaci i echolokaci.
Anglické označení killer whale neboli „velryba zabiják“ je nesprávné. Správně by mělo znít zabiják velryb.
Kosatky totiž nejsou velryby, a navíc stojí na vrcholu potravního řetězce, takže požírají ryby, ptáky, želvy, tuleně, žraloky (bojí se jich i lidožraví žraloci bílí) a jiné kytovce, zejména běluhy a plejtváky.Lidi však napadá zřídka, většinou jen když si je splete s oblíbenou kořistí.
