Po několikadenním oplakávání naloží zesnulého na vůz a přikryjí ho baldachýnem. Rodinný průvod doprovázejí tanečníci a hudba.

V nekropoli je nebožtík přendán do sarkofágu, který připomíná lidské tělo, a uložen do hrobky, jež v mnohém vypadá jako jeho pozemský domov.

Lepší místo pro něj vybrat nemohli. Etruskové založili Caere (dnešní Cerveteri severozápadně od Říma) na skalnatém návrší. Na dosah mají pohoří Tolfa, kde dolují rudy, a také Tyrhénské moře, na jehož pobřeží vybudují hned tři přístavy. Právě námořní obchod stojí za rychlým rozkvětem tohoto města.

V 7. století př. n. l. má desetitisíce obyvatel a lodě z Řecka, Kypru či Sýrie sem přivážejí zboží všeho druhu. Co nespotřebují místní, putuje do vnitrozemí Apeninského poloostrova do dalších měst Etrurie (dnešní Toskánsko).

Osudná porážka

Více než jedno století žije Caere v blahobytu, jenže rok 474 př. n. l. všechno změní. Etruskové tehdy utrpí od Řeků strašlivou porážku v bitvě u Kýmé a jejich moc na moři je zlomena!

„Obchodní cesty do Orientu byly přerušeny, pobřežní města ztratila postupně přístup do Středomoří.

Důsledkem byl hospodářský úpadek, po němž následoval úpadek kulturní,“ vyjmenovává následky debaklu současná archeoložka Helena Svobodová. Etrurie se už z vážných problémů nedostane. V průběhu 3. století př. n. l. si ji podmaní Římané, s nimiž Etruskové postupně splynou.

Má i náměstí

Ze starověkého Caere se do současnosti prakticky nic nedochovalo. Zub času však nezničil tři nekropole v jeho okolí, které vypovídají mnohé o etruské kultuře.

Monte Abatone, Sorbo a Banditaccia dohromady zaujímají plochu okolo 500 hektarů (Václavské náměstí v Praze má rozlohu přes 4 ha). Zatímco první dvě lokality dnes nejsou veřejnosti přístupné, část té poslední byla upravena na archeologický park.

Nekropoli se přezdívá „město mrtvých“, protože má promyšlenou síť náměstí a ulic. Jen místo domů zde ve starověku postupně vyrůstaly hrobky různých podob. Od roku 2004 je Banditaccia pod ochranou UNESCO a stále tu probíhají vykopávky.

Zdroj: HISTORY revue