Na bojišti patří k nejlepším válečníkům na světě. Svého protivníka převyšují ve výzbroji i výstroji. Jen kanonů mají přes 100, zatímco nepřítel 16. Přesto jim to na vítězství v bitvě u Grunwaldu 15. července 1410 nestačí.

Řád německých rytířů dostává od polsko-litevské armády na frak.

Základním vybavením rytíře je drátěná košile. Původně válečníkům sahá ke kolenům, kvůli lepšímu pohybu se však zkracuje zhruba do půli stehen. Je odolná proti pořezání nebo tupému úderu, střela jí však projde.

Proto bojovníci ještě pod ní oblékají další vrstvy pevné látky nebo kůže. Postupem let ji však s většími znalostmi a dovednostmi kovářů nahrazuje celoplátová zbroj. Ta už v 15. století ve výstroji německých rytířů hraje prim.

Pláty kovu také chrání kolena, holeně nebo předloktí. Ruce kryjí železné rukavice. Pořídit si kompletní zbroj je drahé, a tak je vybavení obvykle majetkem řádu, který je svým členům přerozděluje.

Jako papírový drak

Základ štítu tvoří dřevo – nejčastěji lipové, modřínové nebo vrbové. Je zpevněné železy a potažené kůží nebo pevnou lněnou látkou. Starší štíty německých rytířů připomínají svým tvarem velkého papírového draka. Postupem času se zmenšují.

Samozřejmě se od sebe velikostně liší štíty, s nimiž operuje pěchota a jezdectvo.

Zákaz zdobení

Nejdůležitější zbraní rytíře je meč. Pro středověkého bojovníka je vším, známkou jeho společenského postavení. Je v jeho soukromém vlastnictví, tudíž se meče neobjevují v řádových inventářích. Dostávají vlastní jména, jako by byly živými bytostmi.

Třebaže řádové regule ze 14. století zakazují nadměrné zdobení mečů či pochev, rytíři to příliš nerespektují. Ani na těch nejvyšších místech.

Je doložen případ, kdy řádový velmistr Ulrich von Jungingen (1360–1410) nařídil kovotepci, aby jílec jeho zbraně a pochvu zkrášlil více než 250 gramy stříbra.

Po zuby ozbrojení

Kromě meče disponují němečtí rytíři ve své výzbroji obvykle dýkami, mohou nést také kopí o rozmanité délce. Dále používají válečné sekery nebo cepy, opatřené zhruba 12 hroty. Jejich obliba stoupá v průběhu 15. století.

Zbrojnice řádových hradů obsahují luky, kuše – ty se těší zvláště velké popularitě navzdory vysoké pořizovací ceně – i palné zbraně.

(Zdroj: HISTORY revue)