Turisty sužuje spalující vedro, a tak hledají místo, kde by si odpočinuli. Minou několik výstražných značek s vykřičníkem a nakonec se uvelebí v příkří rozlehlého stromu. Jeden z nich se opře o masivní kmen, ale po pár vteřinách rychle vyskakuje a skučí. Na zádech se objevují bolestivé puchýře. Nejnebezpečnější strom světa právě udeřil!
V angličtině získávají plody mancinely přezdívku plážové jablko na základě podobnosti s lahodnými a neškodnými jablky. Španělé jdou ale ještě dál a překřtí je zlověstným přízviskem malá jablka smrti. Nemusíte se bát, protože obávaná dřevina způsobí úmrtí jen výjimečně, umí ale zdárně potrápit.
Strom z Guinessovky
Mancinelu, která dorůstá až 15 metrů, najdeme zejména v oblastech Střední Ameriky. Roste také ve Spojených státech, kde ji ale raději kácí, aby nezpůsobila zdravotní újmu občanům, a tak si třeba na Floridě vyslouží status ohroženého druhu. Celý strom je skrz naskrz nasáklý silnými toxiny.
Mléčná, bíle zbarvená míza obsahuje látku jménem forbol, která má na svědomí celou řadu kožních problémů. Mancinelu byste měli obcházet obloukem, protože už jen samotné stání v její blízkosti může přinést komplikace.
Pokud se nešťastník dotkne kůry, musí počítat s nepříjemnými puchýři. V okamžiku, kdy se venku rozprší, mancinela určitě není ideální úkryt. Dopadající voda se smíchá s jedovatými látkami a výsledná tekutina může na kůži napáchat pořádnou paseku! Na pozoru by měli být také vlastníci automobilů.
Existují případy, kdy řidiči zaparkovali vůz pod stromem a ráno počítali škody na laku vozu. Vyhráno není ani ve chvíli, kdy mancinelu pokácí a skončí na ohništi. Kouř totiž způsobuje otoky a poranění očí jako je například zánět spojivek.
S mancinelou prostě není radno si zahrávat, ostatně v lednu 2011 se dostává do Guinessovy knihy rekordů jako nejnebezpečnější strom světa.
Ideální doplněk pro šípy
Samotnou kapitolou jsou plody, které vypadají jako jablka. Část prvních španělských osadníků je za ně skutečně považuje. Se zlou se ale potážou. „Zpočátku jsou příjemně nasládlé, poté se dostaví svíravý pocit, který přechází v pálení hrdla,“ svěří se jedna z turistek, která plody mancinely okusí.
Není se čemu divit, že šťávu z nich kdysi používají tamní indiáni jako zbraň a jedovatou tekutinou si potírají šípy. Ty tak mají mnohem devastující účinky. Na vlastní kůži to pozná kolega Kryštofa Kolumba (1451–1506), španělský průzkumník Juan Ponce de León (1474–1521), jehož trefí otrávený šíp do stehna. Na následky zranění zemře.
Na druhou stranu mancinela může i pomáhat, opracovaná kůra umí tělo zbavit střevních chorob. Zároveň stopy nejnebezpečnějšího stromu planety najdeme v různých tinkturách na léčbu elefantiázy (ztluštění kůže na základě ucpání lymfatických cév a uzlin).
Facebook
Twitter
RSS