Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Neprávem zatracovaní leváci: Je psaní levou rukou výhoda, nebo hříčka přírody?

V populaci jich je jen 10 %. V minulosti byli považováni za nešikovné a podlé, často byli nepříliš úspěšně přeučováni na praváky. Dnes už je k levákům společnost tolerantnější, vědce však nenechává spát důvod, proč se v populaci vůbec vyskytují. Že by na to konečně přišli?

Když vědci zkoumali primáty, především šimpanze, zjistili, že u nich k vyhraněné preferenci jedné ruky napříč populací nedochází. Prostě 50 % šimpanzů jsou praváci a 50 % leváci.

Horní končetiny přitom využívají k drbání se či šťourání se klacíkem v termitišti. Řada odborníků má za to, že v pravěku tomu bylo stejně i u předchůdců člověka.

Až v době bronzové, kdy lidé začali více využívat různé nástroje a zbraně, došlo k postupné preferenci jedné ruky napříč populací. Jeskynní malby však naznačují, že převaha praváků byla patrná již před dobou bronzovou.

10 % levorukých neandertálců

U neandertálců pak již bylo zastoupení praváků a leváků stejné jako u moderních lidí, čili 90 % praváků na 10 % leváků. Jasně o tom svědčily zářezy na jejich zubech.

Podle antropologů jedli maso tak, že ho skousli zuby a sousto následně odřízli nožem, který drželi ve své dominantní ruce. Občas jim ale nůž poškrábal sklovinu řezáků.

Podle směru škrábanců lze jednoznačně určit, v jaké ruce nůž drželi, a poměr byl jasně ve prospěch praváků.

U šimpanzů je to půl na půl.
U šimpanzů je to půl na půl.

Levou rukou chráníš srdce, pravou bojuješ

Proč došlo u lidí k upřednostnění pravé ruky před levou? Teorií je několik. Jedna z nich vysvětluje převahu praváků tím, že bojovníci drželi ochranný štít v levé ruce, kterou si chránili srdce, a proto pro boj používali pravou ruku, která se stala šikovnější.

Jenže to by pak mezi muži mělo být více praváků než mezi ženami, což se nepotvrdilo. Podle jiné teorie měli leváci výhodu při pěstních soubojích.

Levou rukou si vojáci chránili srdce.
Levou rukou si vojáci chránili srdce.

Za převahou praváků stojí schopnost mluvit

Nejpřijímanější je ovšem teorie dělby práce mezi mozkovými hemisférami. Jak je známo, levá mozková hemisféra ovládá pravou polovinu těla a pravá hemisféra levou.

S rozvojem řeči a ručních prací byly na mozek kladeny vyšší nároky, proto se soustředění jedné činnosti do jedné hemisféry jevilo jako účinnější než její rozdělení do dvou hemisfér. Když se levá hemisféra specializovala na řeč, převládla pravorukost.

Za jeden provaz stejnou rukou

Ani tato teorie ale nevysvětluje vše. Svůj vliv však mohl sehrát i rozvoj sociálního chování.

Aby lidská společnost mohla fungovat efektivně, byla potřeba vysoká míra spolupráce mezi jejími členy, která je účinnější, pokud populace inklinuje ke stejné straně neboli za jeden provaz se lépe tahá stejnou rukou.

Podíl leváků v populaci je pak podle této teorie výsledkem rovnováhy mezi spoluprací a konkurencí mezi lidmi.

Inkové je uctívali, Číňané zatracovali

Ne vždy ale byli leváci dobře přijímáni. Zatímco peruánští Inkové leváky uctívali, Inuité (Eskymáci) věřili, že levorucí lidé jsou čarodějové. Ani ve starověkém Římě se leváci neshledali s pochopením.

Když chlapec při výcviku do legií používal levou ruku, byla mu přivázána k tělu, aby byl přinucen bojovat pravou. V Japonsku pak mohl muž opustit svoji ženu, když zjistil, že je levoruká.

V Číně byla levá strana tradičně stranou zla, padaly tam proto tresty za zločin levorukosti.

Nečistou levou rukou se nejí!

V arabských kulturách bylo leváctví obzvláště vážným stigmatem. V minulosti se v pouštích oblastech s nedostatkem vody i papíru bylo potřeba po velké potřebě utřít rukou.

Ta, kterou tuto činnost vykonávali, tedy tradičně levá, byla pak považována za nečistou a nevhodnou k vykonávání jiných činnost, například k jídlu. Jedlo se totiž rukou, pravou, nikoli příborem. Levá musela zůstat po dobu hostiny skryta.

A podobně v Indii a Indonésii. V těchto zemích je dodnes neslušné jíst levou rukou či jí přijímat dary.

Násilné metody přeučování leváků

V Africe pak dětem-levákům polévali levou ruku vařící vodou a máčeli ji v bahně, aby jim v ní odumřely nervy, a oni tak byli nuceni používat pravou. Ostatně nucené přeučování nebylo v minulosti ničím zvláštním.

Mnohde v Evropě i Americe docházelo k násilnému přeučování leváků na praváky, například u nás tomu tak bylo až do roku 1967. V důsledku toho se u dětí rozvíjely poruchy jako koktavost, špatná orientace v prostoru i koordinace pohybů, nechutenství, stres, poruchy spánku či noční pomočování.

Často docházelo k násilnému přeučování z leváka na praváka.
Často docházelo k násilnému přeučování z leváka na praváka.

Koktavý levák na anglickém trůnu

Zářným příkladem je anglický král Jiří VI. (1895–1952), známý například z filmu Králova řeč, otec současné britské panovnice, který byl levák. Otec ho nutil nosit na levé ruce dlouhý řetěz, za který zatáhl vždy, když chtěl syn použít levou ruku.

Doufal, že ho tak přeučí na praváka. Výsledkem byla těžká koktavost jeho syna, se kterou se následně potýkal, především jako panovník (po abdikaci bratra Eduarda) při veřejných projevech. Mnozí členové královské rodiny jsou i díky němu leváci.

Otec královny Alžběty byl také levák.
Otec královny Alžběty byl také levák.

Jste levouší, levonozí nebo levoocí?

Dominantní leváctví není jen u rukou, ale třeba i u oka, ucha či nohy. Statisticky je levouchých 40 % lidí, levookých 30 % lidí a levonohých 20 % lidí. Ovšem levorukých je jen 10 %. Je tedy leváctví podmíněno geneticky?

Do značné míry ano, ale nejde o jednoduchou dědičnost. I když jsou totiž oba rodiče leváci, pravděpodobnost, že i jejich dítě bude levoruké, je jen 26 %.

Pokud je však leváctví v rodině dědičné, je s ním spojeno méně poruch a problémů, než když jde v rodině o ojedinělou věc.

Levákem už před narozením

Genetici se už roky a zatím marně snaží v DNA odhalit gen zodpovědný za leváctví, ve hře jich je zhruba čtyřicítka. Přitom už na ultrazvuku v těhotenství si devět z deseti nenarozených dětí v děloze cucá pravý palec a jen každé desáté levý.

Výzkum provedený na Královské akademii v britském Belfastu pak s odstupem času potvrdil, že v dospělosti se pak podle toho zkoumané děti rozdělily na praváky a leváky.

Pravorukost je zakořeněná v páteři.
Pravorukost je zakořeněná v páteři.

Evoluční výhoda jménem levorukost

Leváctví je rozhodně evolučně prospěšné, a to nejen ve sportu, kde 10 % populace poskytuje výhodu oproti zbytku. Například tenistka Petra Kvitová je levačka.

Zatímco ona je zvyklá hrát proti pravákům běžně, její pravorucí soupeři nejsou na hru s leváky zvyklí vůbec, což je pro hráčku velkou výhodou. Leváci mívají ovšem i jinak uspořádaný mozek.

Zatímco 95 % praváků má centrum jazyka a řeči umístěno v levé hemisféře, u leváků je tomu tak jen u 65 % z nich. Zbylých 5 %, respektive 35 % lidí má řečové centrum umístěno v pravé hemisféře, případně obou.

Více kreativity i lepší zotavení po mrtvici

Leváci mají každopádně řečové oblasti mozkové kůry mnohem lépe propojené než praváci, v důsledku čehož mívají dovednosti, které ostatním lidem chybí.

Obecně jsou mnohem kreativnější než praváci a zároveň se snáze vypořádávají například s následky mozkové mrtvice.

Mozek je ale velice plastický, takže například přijde-li člověk o svoji dominantní ruku, během pár měsíců či let díky němu převezme druhá končetina veškeré její motorické funkce.

Co skutečně stojí za vznikem leváctví

Nejnovější studie navíc ukazuje, že levorukost zřejmě nemá nic společného s mozkem a neurologickým vývojem.

Tým výzkumníků z Německa, Nizozemska a JAR vedený biofyziky na Ruhrské univerzitě v německé Bochumi studoval genové spojení, jež vzniká při rozvoji míšních provazců u dětí v děloze mezi 8. a 12. týdnem těhotenství.

Na základě získaných dat pak vyslovil hypotézu, že pravorukost je hluboce zakořeněna ve formě určité genové aktivity nikoli v mozku, jak se dlouho předpokládalo, ale v páteři.

Mozek je v tom nevinně

K této aktivitě totiž dochází dlouho předtím, než je k páteři „připojena“ část mozku zodpovědná za pohyb a motoriku.

Naopak k ní dochází v části páteře, odpovědné za přenos elektrických impulzů do rukou, paží a nohou, k čemuž dochází asymetricky neboli nerovnoměrně. A právě tato asymetrie pak určuje, zda bude daná osoba v budoucnu psát pravou, nebo levou rukou.

O všem se rozhoduje v děloze

Není však ovlivňována zděděnými genetickými mutacemi či vlastnostmi, ale faktory životního prostředí (zatím se přesně neví kterými), tedy vlivy, jež na nenarozené dítě působí ještě v děloze.

V jejich důsledku dochází zřejmě ke změnám fungování enzymů kolem vyvíjejícího se dítěte, což ovlivňuje to, jak se projeví jeho geny. To má následně vliv na asymetrii genové aktivity v páteři. Ve studiu leváctví však mají vědci stále dost mezer.

Může za to fakt, že veškeré studie mozku probíhají jen na pravácích, aby byly platné pro co nejširší vzorek populace. Na levácích jsou tak prováděny jen studie, zaměřující se čistě na leváctví.

Leváci mezi slavnými

Jak už bylo řečeno, levorucí lidé jsou mnohem kreativnější než praváci, možná právě proto k nim patří celá řada umělců.

Například hudební skladatelé jako Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven či Giuseppe Verdi, malíři jako Leonardo da Vicci, Rafaelo či Michelangelo, i náš Josef Lada.

Levákem byl také spisovatel Franz Kafka, stejně jako řada herců, třeba Angelina Jolie, Julia Roberts, Morgan Freeman či Keanu Reeves. Z našich pak Vladimír Menšík, Tatiana Vilhelmová či Jiřina Bohdalová.

Jsou mezi nimi i slavní hudebníci Lady Gaga, Paul McCarney či Robert Kodym. A samozřejmě sportovci, třeba naše tři tenistky – Martina Navrátilová, Petra Kvitová a Lucie Šafářová.

Leváky jsou i bývalý americký prezident Barack Obama či dědic anglického trůnu, princ William, a jeho otec Charles.

Mezi známé české levačky patří tenistka Petra Kvitová.
Mezi známé české levačky patří tenistka Petra Kvitová.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Záhady a napětí
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz