Nejvíce tornád vzniká v Severní Americe, ty nejničivější se vyvíjejí z bouřek označovaných jako supercely. Jakou devastující silou může tornádo udeřit? Jak úspěšné je jejich předpovídání?
Tornádo je silně rotující vítr se zhruba vertikální osou, jež má tvar nálevky či chobotu, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu. Jeho vznik se pojí s bouří označovanou jako supercela.
Za vše může supercela
Ta vznikne, když vzduch zahřátý od zemského povrchu či mořské hladiny začne rychle stoupat směrem vzhůru ve formě velkých bublin. V určité výšce zkondenzuje do malých kapiček a vznikne oblak typu cumulus.
Obsahuje-li vzduch hodně vody, vytvoří se mohutnější bouřkový mrak, cumulonimbus, pod jehož jádrem se pak nejčastěji formují tornáda.
Předvídatelnost? Minimální!
Výskyt tornád je značně nepředvídatelný, neboť příchod silných bouří ještě neznamená, že se objeví i tornádo. Obyvatelé postižených oblastí se o nich často dozvídají jen s minimálním předstihem. Nejlepší obranou proti tornádům je útěk.
Nejničivější z ničivých
Daultipur a Saturia, Bangladéš
V roce 1989 zde udeřilo nejničivější a nejsmrtelnější tornádo v historii, jež města prakticky srovnalo se zemí, zemřelo 1 300 lidí.
Tri-state tornádo, USA
Roku 1925 udeřilo na hranici států Illinois, Missouri a Indiana. Jeho trasa měřila neuvěřitelných 352 km, při jeho řádění zemřelo minimálně 695 osob.
Manikganj, Sigair a Nawanganj, Bangladéš
Tornádo udeřilo v roce 1973 a srovnalo se zemí 9 vesnic, zemřelo na 681 osob.
Pákistánské tornádo
V roce 1969 zasáhlo tornádo Východní Pákistán, o život při něm přišlo na 660 lidí.
Valetta, Malta
Zřejmě v roce 1551 (či 1556) udeřilo silné tornádo v oblasti zálivu Grand Harbour,v němž leží hlavní město ostrova Malta Valletta, o život připravilo asi 500 osob.
1200 tornád za rok
Nejvíce tornád se vyskytuje v Severní Americe v tak zvané tornádové aleji, která se táhne od povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím a zahrnuje státy Texas, Kansas, Oklahomu a Nebrasku.
Ročně jde i o 1200 tornád, z nichž 1 % tvoří nejničivější tornáda o síle EF4 až EF5.
ČR a tornáda
Vzhledem k tomu že výskyt supercel je v Česku spíše ojedinělý, nejsou u nás tornáda příliš běžnou záležitostí. Jejich síla není nikterak ničivá.
Supercelární tornáda se u nás vyskytnou tak 2 ročně, nesupercelárních pak 5. Nejničivějším tornádem v ČR bylo to, které udeřilo v roce 2004 v Litovli. Došlo k poničení a poboření budov, veřejného osvětlení a značení, silnic i chodníků, vyvrácení stromů. Vítr při něm dosahoval rychlosti 252 až 332 km/h.