Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický.

Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí.

Více než 150 let trvající archeologický výzkum Pražského hradu za sebou zanechal mimo jiné zcela nový pohled na historii tohoto významného sídla a také velké množství památek, které jsou dosud zachované na mnoha místech hradního prostoru.

Fragmenty starších budov a terénů mapují složitý stavební vývoj Hradu, některé se staly součástí přístupných archeologických areálů, jiné však zůstávají veřejnosti skryté.

„Hlavní úlohou aplikace je zpřístupnit archeologické památky Pražského hradu co nejširší veřejnosti, a zároveň je ochránit před negativním vlivem turistického provozu,“ říká vedoucí projektu Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Ukrytá a neznámá minulost

Jen ti nejzasvěcenější vědí, že pod Pražským hradem je několik tisíc metrů čtverečních prostor krytých železobetonovými konstrukcemi, pod kterými odpočívají památky z období 9./10.–15. století…Málokdo nejspíš tuší, když se prochází třeba po III. nádvoří, že je pod ním schováno 2000 m2 fragmentů staveb z dávných časů.

Návštěvníci zde mohou nahlédnout do tzv. Malých vykopávek kaplí sv. Mořice a jižní částí románské baziliky, ale románskou chodbu, která kdysi spojovala baziliku s kostelem sv. Bartoloměje, už neuvidí.

3D skeny a rekonstrukce zmizelých staveb

Aplikace pokrývá pět nejvýznamnějších archeologických areálů: kapli Panny Marie, III. nádvoří – Velké a Malé vykopávky, kryptu katedrály sv. Víta a klášter a baziliku sv. Jiří.

Po rozkliknutí se ukáže 3D sken prostoru, ve kterém můžou zájemci dále zkoumat jednotlivé stavby a na časové ose si projít, jak se konkrétní areál měnil.

Seznámí se nejen se stavebními fázemi jednotlivých církevních budov, ale i s pozůstatky rezidenční zástavby či opevnění.

„Aplikaci lze využívat on site i off site – tedy jako průvodce po Pražském hradě i doma v obýváku. Celkem lidé můžou projít skoro 5000 m2,“ říká Jana Maříková-Kubková.

Aplikace, kterou lze stáhnout na obvyklých platformách zdarma v české, anglické a německé verzi, je postavena na 3D skenech současného stavu, který doplňují body s informacemi o stavbě samé a historii jejího výzkumu.

Práce na aplikaci trvala čtyři roky a navazuje na digitální mapu archeologických areálů, která vznikla k zefektivnění archeologické památkové péče a je k dispozici především odborníkům.

Rodinné stříbro

Archeologické areály jsou velmi křehké, vznikaly v obdobích po 1. a 2. světové válce, v návaznosti na velké rekonstrukce spojené s archeologickým výzkumem.

Na památky, které si lze v aplikaci prohlédnout, působí negativně proměny klimatu, jež s sebou nesou různé typy poškození, a proto není žádoucí zhoršovat jejich stav nadměrným návštěvnickým provozem.

V drtivé většině je v současnosti zakrývají železobetonové konstrukce, které jsou samy o sobě působivými technickými díly.

„Archeologické areály jsou významné z mnoha hledisek, jsou mimo jiné součástí tvorby naší kulturní identity. Modelují naši historii.

Je to naše rodinné stříbro, které je potřeba chránit…Zároveň je škoda ho neukázat, což řeší tahle aplikace,“ popisuje Jana Maříková-Kubková.