„Neustále se říká, že finance jsou nervy státu,“ píše francouzský kardinál de Richelieu. Sám se s nimi naučí velice obratně zacházet. Neváhá a je-li potřeba prosadit své zájmy, sáhne bez rozpaků i hlouběji do peněženky pro tučné úplatky.
Kardinál de Richelieu (1585–1642), první ministr francouzského krále Ludvíka XIII. (1601–1643), dobře ví, jak mocnou zbraní je tisk. Roku 1631 vznikají ve Francii první oficiální noviny s názvem La Gazette.
Právo na jejich tisk získává Théophraste Renaudot (1586–1653). Bystrému oku kardinála neujde nic, co se v nich píše, a jejich obsah dokáže velice obratně ovlivňovat.
Podplácí publicistu a historika Louise Chantereaua Le Febvra (1588–1658). Chce tehdy prosadit historická práva Francie na území na levém břehu Rýna proti Prusku. Potřebuje proto, aby tisk podpořil jeho záměry. Ovšem ani tohle nepomůže. Francie získá území na levém břehu Rýna až o více než století později.
Nechá ho popravit
Výplaty, které de Richelieu dostává ze státní pokladny v hotovosti, nepodléhají dozoru Nejvyššího účetního dvora, což kardinál dobře ví. Proto je také používá k získávání špehů na cizích dvorech. Kupuje si také guvernérské úřady v různých oblastech Francie.
De Richelieu sice sám korumpuje, ale jakmile zjistí, že uplácí i někdo jiný, okamžitě ho potrestá. V roce 1632 nechá například useknout hlavu Louisi de Marillac, který má jako guvernér Verdunu na svědomí obrovské zpronevěry.
Král chce víc
Kardinál se tváří, že chce vnést spravedlnost a systém do daňové správy, a zatím obratně vysává státní pokladnu.
„Nájemce poskytl státní pokladně předem jistou fixní sumu a rozdíl mezi ní a skutečně vybranou částkou skončil v jeho měšci,“ vysvětluje současný francouzský historik Paul Lombard praktiky, které první ministr s oblibou používá při vybírání daní.
Velkými úplatky si mazaný politik chce pojistit i přízeň krále. Ještě za svého života mu věnuje Kardinálský palác (dnešní Královský palác) v Paříži, v závěti mu pak odkáže svá rozsáhlá panství, umělecká díla i cenný diamant. Ovšem Ludvík se nespokojí s málem. Chce všechno, a proto kardinálovu rodinu připraví téměř o celé dědictví.