O Gibraltar severu se přetahovali Rusové se Švédy

Petr Veliký na počátku 18. století zakládá u ústí řeky Něvy město Petrohrad. V jeho blízkosti, na malém ostrůvku, současně začíná vyrůstat pevnost Kronštadt. Carův záměr je jasný – Rusko bude hrát v Baltském moři důležitou roli!

Ostatní státy u Baltu vzrůstající vliv Ruska brzy pocítí. V průběhu krátké doby dochází v regionu k několika konfliktům. Švédský král Frederik I. (1676–1751) se proto rozhodne posílit obranu východní hranice své říše. Vybudování nové námořní pevnosti a základny se však i kvůli financím opakovaně odkládá.

Na pustém souostroví kousek od Helsinek (Finsko bylo tehdy součástí Švédska) se začíná stavět až v roce 1748. Ambiciózní projekt dostává na starost Augustin Ehrenswärd (1710–1772). Švédský vojenský architekt mu zasvětí zbytek života.

Mýtus padl

Švédové novou pevnost pojmenují Sveaborg (Švédský hrad), mezi lidmi se pak pro ni vžije přezdívka „Gibraltar severu“. „Je nedobytná!“ soudí se tehdy všeobecně, jenže v roce 1808 tento mýtus padne. Mezi Švédskem a Ruskem tehdy vypuká nová válka a Sveaborg je obklíčen.

Jeho velitel se po několikaměsíčním obléhání rozhodne vzdát, protože obráncům docházejí zásoby. Napřesrok válka skončí. Švédové byli poraženi a přicházejí o rozsáhlá území. Nově ustavené Finské velkoknížectví se jako autonomní oblast stává součástí Ruska.

Pevnost vyrostla na několika ostrovech u Helsinek.

V moci cara

Pevnost dostala nové jméno – Viapori. Rusové ji zmodernizují. Rozšíří zdejší kasárna i loděnici a vylepší její opevnění. Její důležitost je jedním z důvodů, proč ruský car Alexandr I. (1777–1825) v roce 1812 jmenuje místo Turku novým finským hlavním městem právě Helsinky.

Během krymské války (v letech 1853–1856) Viapori bombarduje francouzsko-britská flotila. Pevnost utrpí vážné škody, fungovat ale bude dál. Za první světové války se podílí na ochraně Petrohradu. V roce 1917 Finové získávají nezávislost a pevnosti dají jméno Suomenlinna (Finský hrad).

Armáda ji bude využívat až do roku 1973. Pak vojáky vystřídají na ostrovech propojených mosty obyvatelé Helsinek, kteří sem rádi chodí na pikniky. V roce 1991 je Suomenlinna zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a dnes patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům ve Finsku.