„Táhni!“ loučí se James se svým o 10 let mladším bratrem Benjaminem. Namísto zamávání ho vyprovodí kopancem. A mladík jde… nejdřív do New Yorku, pak do Filadelfie a poté až do Londýna.
Benjamin Franklin (1706–1790) pozná všechny podoby sourozeneckých vztahů – narodí se do nemajetné rodiny bostonského výrobce mýdel Josiaha Franklina jako 12. dítko ze 17. Má se vyučit u otce, raději ale zběhne k bratrovi, který je knihař a knihkupec.
Tady je jak ryba ve vodě. Dokonce začne publikovat pod ženským pseudonymem Silence Dogoodová. Jenže Benjaminovy schopnosti předčí okolí. A když „malý brácha“ dokáže víc než vy, může se zrodit žárlivost. James Franklin bratra zbije a zapudí.
![Benjamin Franklin je všeuměl – fušuje do politiky, fyziky i hudební nauky.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/11/131101vystrizek.jpg)
Šachista si vystačí
Do Filadelfie se Benjamin vrací v roce 1726. Otvírá si tiskárnu, knihkupectví a papírnictví v jednom. Naučí se řadu jazyků.
A to i díky vášni pro šachy, kvůli kterým založí jeden z prvních kroužků v USA. S kamarádem mají úmluvu, že se poražený musí naučit nazpaměť dlouhý text v italštině.
K tomu vydává časopis Pennsylvania Gazette. Na všechno stačí sám. Dělá dodavatele papíru, zhotoví záhlaví, píše, sází články i vybírá příspěvky autorů. A protože je náměstkem poštmistra ve Filadelfii, zvládá i expedici.
Pennsylvania Gazette – pod jménem The Saturday Evening Post – vychází coby dvouměsíčník dodnes.
Založí… všechno!
Jeho hvězda stoupá. Od 42. narozenin nemusí pracovat a věnuje se výzkumu. Krom toho iniciuje otevření Pensylvánské univerzity, založí veřejnou knihovnu, nemocnici a zavede pravidelný úklid ulic.
Podílí se na přípravě Deklarace nezávislosti Spojených států a také ji podepíše.
Pokud by se zdálo, že toho dělá málo, vydá se ještě do Francie vyjednat dohodu o materiální pomoci koloniím v boji za nezávislost. Po návratu ho vítá senátorské křeslo za Pensylvánii.
![Franklin, John Adams a Thomas Jefferson právě tvoří Deklaraci nezávislosti.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/11/131102vystrizek.jpg)
Popravený krocan
Že by to na jeden život stačilo? Jemu ne.
Podílí se na vypracování Ústavy, bojuje proti utlačování černochů a zkonstruuje armonicu, hudební nástroj ze skleněných zvonků, který si zamilují Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) a Ludwig van Beethoven (1770–1827).
Hlavně se ale zapíše do dějin výzkumu elektřiny. Leidenské láhve jsou novinkou a vědec po nich nadšeně sáhne. Zjistí, že elektrické fluidum může být kladné nebo záporné. A roku 1747 vykoná zřejmě vůbec první popravu elektřinou. Obětí se stane krocan…
![Franklin se vrací do USA. Čekají ho otroci s nosítky, tedy to, proti čemu bojuje.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/11/3-7-e1699876908855-768x484.jpg)
EPOCHA na jiskřící stopě:
Můžeme o Benjaminu Franklinovi říci, že objevil elektřinu? Ne. Jeho experimenty ale značně rozšíří to, co o ní víme. Za termín „elektřina“ ale vděčíme anglickému lékaři Williamu Gilbertovi (1544–1603). Odkdy má tedy lidstvo ponětí o její existenci?
Již staroegyptské texty z roku 2750 př. n. l. se věnují elektrickým úhořům. Starořecký filosof a vědec Thalés z Milétu (asi 624–548 př. n. l.) zase experimentuje se statickou elektřinou.