Široko daleko není jediné stavení, a navíc půda kolem je zatím zmrzlá, takže se snižuje riziko, že by mohlo dojít k požáru. Experiment tedy může začít.
Ludvík Očenášek nechá zapálit deset raket, naplněných střelným prachem, a sleduje, jak stoupají k nebesům.
Odzkoušení raket proběhne 2. března 1930 na Bílé hoře, tehdy ještě daleko za Prahou. Ačkoli dvě se během letu roztrhnou, jedna doletí až do výšky 2,5 kilometru!
Jejich konstruktér a podnikatel Ludvík Očenášek (1872–1949) za to sklidí náležitý ohlas. A nejen to.
Na jeho adresu začnou přicházet stovky dopisů z celého světa, v nichž pisatelé českého vynálezce žádají, aby je přibral, pokud se někdy bude chystat poslat rakety i do vesmíru.
Dělá do všeho
Očenášek má ke konstruování blízko prakticky od narození. Již v sedmi letech rodák z Rokycanska sestrojil kolotoč a od ostatních dětí vybíral vstupné v podobě třešní za svezení.
Po studiích na střední průmyslové škole v Praze založil ve Vodičkově ulici vlastní mechanickou dílnu s desítkami zaměstnanců. Zde vyvíjí motory a různé zlepšováky. Vznikají tu ale i obloukové lampy nebo též prototyp stroje, určeného na zametání ulic.
Odposlouchává Vídeň
Očenášek je hrdým členem sokolské jednoty a jako mnozí další, i on je přítelem myšlenky samostatného českého národa. V době první světové války se proto tajně angažuje proti rakousko-uherskému režimu.
Podaří se mu „napíchnout“ telefonní linku mezi velením ve Vídni a ve spojeneckém Berlíně. Získané informace pak prostřednictvím domácí odbojové organizace Maffie předává do Paříže našemu exilu.
Lidé ve vesmíru?
Po skončení války a založení Československa Očenášek dále vynalézá. Ve 30. letech se vrhne na raketový výzkum. „Praktický smysl těchto pokusů? Doprava zboží ohromnou rychlostí na velké vzdálenosti!“ svěří se při jednom rozhovoru novinářům.
Jedním dechem ale popírá, že by bylo v dohledné době možné raketami dopravovat i lidi. Očenáškově přínosu v oblasti konstrukce raket si za druhé světové války všimnou nacisté. Jejich nabídku na spolupráci odmítne a raději se stáhne do ústraní. Zapojí se až do Pražského povstání, při němž je těžce zraněn.
(Zdroj: HISTORY revue)
