Hustý kožíšek ve sklenici džemu dokáže vzít chuť k jídlu, ale jsou i tací, kteří jen vydloubnou povrch lžící a zbytek normálně zkonzumují. Je to velké riziko pro zdraví?
Některé plísně na potravinách produkují jedovaté zplodiny, jiné jsou pro lidský organismus neškodné. O jaký druh plísně ale jde, zpravidla zjistíte až v příslušné laboratoři. Proto je z opatrnosti lepší vyhýbat se jakékoli konzumaci plesnivých potravin.
Ani potraviny, z nichž už jste bílo šedý povrch odstranili, nejsou nezávadné, někdy dokonce mohou způsobit akutní otravu.
Čím víc vody, tím víc toxinů
Na vysoké zamoření jsou nejvíc citlivé kompoty, jogurty a mléčné drinky, maso, ovoce a některá zelenina, protože jim to ulehčuje vysoký obsah vody. Pamatujte, že toxiny se sterilizací ani varem zničit nedají, odolávají i nízkým teplotám v mrazáku. Proto u marmelád a šťáv nestačí jen přidat cukr, ten pouze omezí růst plísní.
Doporučujeme: Džemy a marmelády, uchovávané otevřené v lednici, vyndávejte na co nejkratší dobu. Pokud se víčko zahřeje a pak v lednici znovu zchladí, může se na vnitřní straně srážet vlhkost. A ta stačí k tomu, aby se plíseň vytvořila.
Pozor i na chléb
Suché, ale pórovité pečivo bývá napadáno plísní Apergillus flavus, jež tvoří jedovatý aflatoxin. Proto plesnivý chléb patří do koše, nestačí odkrojit jen postiženou část.
Kdy stačí odkrojit
Použít se dá mrkev, pokud plesnivou část velkoryse odříznete. Obdobně také tvrdé sýry vcelku. Naopak napadené měkké, čerstvé nebo plátkované sýry je nutné vyhodit.
A co plísňové delikatesy?
Ty obsahují neškodné plísně, které neprodukují jedovaté zplodiny. Týká se to nejen sýrů, ale i některých uzenin, vyráběných sušením jako pršut nebo parmská šunka.
Facebook
Twitter
RSS