Za branami města Kostnice se vypíná k nebi připravená hranice. Na jejím vrcholu stojí přivázaný ke kůlu český církevní reformátor Jan Hus. Ještě než kat podpálí svazky dříví, je kazatel naposledy vyzván, aby odvolal své učení.

„V té pravdě evangelia, kterou jsem psal, učil a kázal ze slov a výkladů svatých doktorů, jsem dnes připraven zemřít,“ odsekne jim však odsouzený a hrdě se odevzdá do spárů smrti!

Upálení mistra Jana Husa (kolem 1370–1415), k němuž dojde v německé Kostnici 6. července 1415, patří k nejvýznamnějším událostem nejen našich dějin. Poprava vzdělaného kněze vyvolá v českých zemích obrovské pobouření a strhne celé království do víru vleklých husitských válek.

Jak ale vlastně soudní proces s nepohodlným kazatelem probíhal? A skutečně nebylo možné jeho hořký výsledek jakkoli zvrátit?

Nedostaví se k prvnímu soudu

Jan Hus naváže na myšlenky anglického teologa Jana Viklefa (1320–1384) a pokouší se učenými spisy a ostrými projevy o nápravu katolické církve. Na podzim roku 1414 je proto pozván na koncil do Kostnice, aby zde obhájil své názory.

Prakticky ihned po příjezdu do města je ale Hus uvězněn a obviněn z kacířství. Nepomůže mu ani ochranný glejt, který obdržel od římského krále Zikmunda (1368–1437).

Soudci se totiž mohou opřít o skutečnost, že se český kněz nedostavil ke slyšení v severoitalské Boloni, k němuž byl předvolán o pár let dříve. Jeho zatčení tedy proběhlo zcela v souladu s tehdejšími zákony.

Přimlouval se král za jeho svobodu?

Obžalovanému knězi u soudu nechtěně přitíží i jeho vlastní přívrženci.

Janovi průvodci, mezi nimiž je třeba český spisovatel Petr z Mladoňovic (kolem 1390–1451) poskytnou sněmu ve snaze prokázat kazatelovu nevinu Husem sepsané traktáty O církvi a Proti bule papežské, které ale Janovu pozici ještě zhorší.

Nepřilepší mu ani zpráva, že Janův stoupenec Jakoubek ze Stříbra (asi 1375–1429) začal mezitím v Praze podávat svaté přijímání pod obojí způsobou, jež Hus schvaloval, ale sám je nikdy nepraktikoval.

Král Zikmund se ještě pokusí požádat církevní hodnostáře o kazatelovo propuštění, ti mu však pohrozí rozpuštěním koncilu. Když Jan 18. června 1415 nevyužije šance odvolat kacířské názory, je nekompromisně odsouzen k upálení!