Elegantní turistický člun nabírá rychlost a nenápadně se zvedá nad hladinu. Nakonec se vznáší pouze na speciálních křehkých nosných plochách, takže vypadá, jako by nad vodou letěl.

Vybavit loď křídly vypadá trochu jako technický nesmysl. I když jsou skrytá pod hladinou, mohou být ale taková křídla vítanou pomocí zejména při dosahování vyšší rychlosti plavidla.

Koncept křídlového člunu představuje Francouz Emmanuel Denis Farcot již v roce 1869, první cestující se v něm ovšem svezou až roku 1952, když na italské jezero Lago Maggiore vyrazí plavidlo PT10, nazvané Freccia d´Oro neboli Zlatý šíp.

Pak už ale objevují kouzlo okřídlených lodí v tehdejším Sovětském svazu a tamní inženýři začínají chrlit prototypy jako na běžícím pásu…

Na křídlech do Benátek

O okřídleném plavidle sní konstruktér Rostislav Alexejev (1916–1980) už od války. Jeho Raketa, postavená v Nižním Novgorodu 25. srpna 1957, odtud poprvé přepraví 30 cestujících do Kazaně.

Na překonání 420 kilometrů jí tehdy stačí sedm hodin. Raketa se pak dočká nasazení v mnoha zemích světa.

Meteor

Pro více pasažérů

Rostislav Alexejev, považovaný za nejvýraznější světovou osobnost v oboru křídlových člunů, už dva roky po Raketě spouští na vodu prototyp většího plavidla. Meteor je dlouhý 35 metrů, dosahuje rychlosti až 77 km/h a pojme 120 cestujících.

Nakonec je vyrobeno přes 400 kusů, ještě na přelomu tisíciletí modernizovaná verze Meteor 2000 představuje významný ruský vývozní artikl.

Kometa

Král moře s nenasytným motorem

35 metrů dlouhá Kometa se začíná vyrábět v roce 1964 a je určena především pro moře.

To klade speciální požadavky na konstrukci, protože větší vlny provoz výrazně komplikují a místo tradičních typů křídel ve tvaru písmene V se používají stabilnější křídla ve tvaru obráceného T. V krymské Feodosiji je nakonec postaveno 86 Komet, z toho 34 určených na export, další čtyři desítky plavidel přidá ještě loděnice v gruzínském městě Poti.

(Zdroj: History revue)